Palác šlechtičen v centru Brna se opět otevře veřejnosti. Výstavní prostor, který je součástí Moravského zemského muzea (MZM), prošel rozsáhlou rekonstrukcí a proměnou stálých expozic. Návštěvníky seznámí s loutkářským uměním a také tradiční lidovou kulturou na Moravě. Lidé si prohlédnou také kapli Očišťování Panny Marie.
Palác šlechtičen byl nepřístupný téměř pět let. Déle, než se původně předpokládalo. Rostly ceny stavebních materiálů i prací, kvůli nově zjištěným problémům se částečně měnil projekt a bylo zapotřebí zajistit vyšší spolufinancování z ministerstva kultury. Zdržení přinesla také pandemie koronaviru.
Většinu peněz muzeum vynaložilo na tvorbu nových expozic. Stavební práce spočívaly zejména v sanaci zdiva, opravě elektroinstalace, vzduchotechniky nebo zabezpečení. Podařilo se také restaurovat barokní kapli Očišťování Panny Marie s freskovou výmalbou z roku 1756 od Josefa Sterna a oltářní sochou Černé Madony z druhé poloviny sedmnáctého století.
„Výzkum, který spočíval i ve vyšetření počítačovým tomografem ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, odhalil, že v jejím jádru se nachází korpus mnohem starší, pozdně středověké sochy, pravděpodobně z konce patnáctého století,“ uvedl ředitel muzea Jiří Mitáček.
Pluh, kterým Josef II. vyoral brázdu
Etnografická expozice dostala název Tradiční kultura na Moravě v zrcadle času. „Vybrat z více než sto dvaceti tisíc předmětů v depozitářích ty, které by reprezentovaly jednotlivé žánry hmotné a duchovní kultury, opravdu nebylo snadné,“ přiblížila autorka expozice a vedoucí Etnografického ústavu Moravského zemského muzea Hana Dvořáková.
K zajímavostem patří pluh, se kterým vyoral jednu brázdu v roce 1769 panovník Josef II. „Porouchal se mu u Slavíkovic kočár, a protože měl tendenci poznávat život lidu, uchopil kleče pluhu a sám vyoral brázdu,“ popsala Dvořáková.
Unikátní exponát je pouze jedním ze stovek, které návštěvníci v nově vybudované expozici v brněnském Paláci šlechtičen uvidí. Výstava představuje moravskou lidovou kulturu od krojů přes nábytek až po pracovní nástroje. Ale i jako inspirační zdroj pro moderní umění. „Snažíme se dokumentovat i tvorbu současných designérů. A proto jakousi tečkou za celou prezentací je model z kolekce Liběny Rochové,“ vysvětlila Dvořáková.
„Celková rekonstrukce vyšla na 116 milionů. V tom jsou zahrnuty i restaurování nebo výroba replik sbírkových předmětů,“ vyčíslil ředitel Historického muzea MZM Marek Junek.
Loutky ke hraní i na hraní
Druhá z nově vybudovaných expozic se věnuje loutkářství. „V prvním patře představujeme to starší kočovné, marionetové divadlo, což byl fenomén hlavně devatenáctého století. Ve druhé části ukazujeme fenomén takzvaného spolkového, rodinného divadla,“ uvedl ředitel Uměnovědného muzea MZM Jaroslav Blecha.
Nejstarší a nejvzácnější loutky ve sbírce pocházejí z dílny řezbáře Mikoláše Sychrovského. Dochovaly se spolu s exkluzivním divadlem v kolekci loutkáře Františka Pflegra, dále v souborech rodin Doležalů a Kopeckých. K ojedinělým náleží také dvě generace marionet z inventáře divadel rodiny Flachsů.
Část loutek si budou moci mladší návštěvníci i osahat. „Pro děti jsme připravili hernu, kde si mohou pohrát s kopiemi a replikami loutek a divadel,“ popsal Blecha.
Na první dny provozu Paláce šlechtičen si muzeum připravilo řadu doprovodných akcí. Ve čtvrtek v podvečer projde městem historický kostýmovaný průvod s hudbou a tanečníky, představiteli šlechty, schovanek Paláce šlechtičen a jeho zakladatelky, hraběnky Magnisové. O den později se budova otevře pro veřejnost, a to včetně komentovaných prohlídek a doprovodného programu, který bude pokračovat i v sobotu 23. dubna.
Ornamenty ze Šardic na chodnících v Brně
Hlavním bodem sobotní nabídky je ukázka pískem vysypávaných ornamentů. Jde o tradici nedávno zapsanou do seznamu nemateriálních statků Jihomoravského kraje. Předvedou ji autentické nositelky tradice ze Šardic na Hodonínsku. Zvyk vysypávat na chodníky pomíjivé dekorativní ornamenty, dříve rozšířený, se udržel jen v několika obcích v okolí Kyjova. Směs mouky a písku sypou ženy z ruky na mokrý podklad. Vytvářejí různorodé ornamenty, nejčastěji rostlinné motivy.
„V Šardicích a Hovoranech jsou významným doplňkem tradičních hodů, svateb, konání folklorních festivalů a oslav spojených s vinařským rokem, a navazují tak na tradici zdobení chodníků v minulosti, a to především v období od Bílé soboty do svátku svatého Václava,“ uvedla vedoucí Etnografického ústavu Moravského zemského muzea Dvořáková.
Doprovodný program ke znovuotevření Paláce šlechtičen zakončí v sobotu 30. dubna představení Johan doktor Faust souboru Handa Gote, který se soustředí na autentické dobové podání. Vychází z loutkářské tradice devatenáctého století.
