Moravské zemské muzeum

Naplno se rozeběhla houbařská sezona. Vlhké a poměrně teplé počasí vylákalo o víkendu do lesů tisíce milovníků hub. Na sociálních sítích se chlubí úlovky, mezi kterými převažují bedly a klouzky. Začínají ale růst i hřiby. Zvýšený zájem zaznamenaly i houbařské poradny. Podle mykologů je nyní sezóna na vzestupu, a pokud vydrží počasí, začnou ještě růst i podzimní houby. Lékaři hlásí už i první případy otrav.

Povodňová situace v Česku má vliv i na kulturní dění. Návštěvníci akcí by si měli raději ověřit, zda a za jakých podmínek se představení či koncerty konají. Zároveň se ochrana kulturních institucí stále zlepšuje na základě předchozích zkušeností.

Do poutního kostela ve Staré Vodě nedaleko Libavé na Olomoucku se v pondělí vrátily ostatky kněží z řádu piaristů. Členové řádu byli v kryptě pohřbíváni od roku 1691. Ostatky tří kněží byly ale v devadesátých letech převezeny do Moravského zemského muzea v Brně. Díky snaze místního varhaníka se nyní vrací zpět do krypty.

Archeologové z Moravského zemského muzea (MZM) v Brně našli při průzkumu Hladového vrchu v ostravské části Hošťálkovice patnáct tisíc let starou rytinu mamuta a koně. Zvířata jsou zachycena formou jemné rytiny na říčním valounu. Kresby se překrývají. Podobný předmět z tohoto období nebyl v Česku nalezen už asi šedesát let, řekl v Ostravě generální ředitel MZM Jiří Mitáček.

Jediný zub dravého dinosaura nalezený na území České republiky vystavuje Moravské zemské muzeum v Brně. Pochází z bývalého lomu na Švédských šancích v Brně. Jde o nejvýznamnější exponát výstavy věnované Antonu Rzehakovi, všestrannému vědci, který v Brně působil na přelomu 19. a 20. století. Některé fosilie si veřejnost prohlédne poprvé.

Nálezci pokladu stříbrných a zlatých mincí převážně ze sedmnáctého století, který byl zakopaný u obce Vysoká u Jevíčka na Svitavsku, zaplatí Pardubický kraj 560 tisíc korun. Jde o největší známý a dochovaný poklad mincí z tohoto období na historickém území Moravy. Částku ještě musí schválit v červnu zastupitelé, uvedl kraj.

Mykologové na portugalském ostrově Madeira objevili nový druh houby, která dostala název špička Cimrmanova po fiktivním českém géniovi Járovi Cimrmanovi. Jméno vybrala mykoložka Moravského zemského muzea v Brně Hana Ševčíková.

Nová výstava v brněnském pavilonu Anthropos hledá odpovědi na otázky, jak se zdobili a jak vypadali lidé doby kamenné. Tvůrci výstavy z Moravského zemského muzea (MZM) shromáždili unikátní nálezy – ozdoby z různých materiálů, venuše i další lidská zobrazení. Ve všech případech jde o originály, včetně slavné Věstonické venuše nebo torza loutky z hrobu šamana z Brna. Nejvzácnější exponáty přivezli pracovníci muzea ve čtvrtek dopoledne za asistence policejních těžkooděnců.

Archeologové a muzejníci z jižní Moravy a Rakouska spolupracovali na nové výstavě věnované pohřbům v mladší době kamenné. Zájemci ji najdou v minoritském klášteře ve Znojmě. Přibližuje pohřební zvyklosti kultury s moravskou malovanou keramikou, včetně některých neobvyklých archeologických nálezů. Potrvá do konce října.

Šaman z doby lovců mamutů, pohřbený v místech dnešní Francouzské ulice v Brně, za života trpěl silnými bolestmi. Podle antropologického výzkumu je to patrné ze zbytků kostí postižených dlouhodobým zánětem. Nemoc byla chronická, patrně infekčního nebo metabolického původu. Možná to byl právě prožitek bolesti, který muži otevíral cestu k šamanským rituálům.

Odborníkům se podařilo rekonstruovat podobu ženy, která žila ve starší době bronzové a její hrob, odkrytý v Mikulovicích u Pardubic, vynikal mimořádně bohatou výbavou. Unikátem je například jantarový náhrdelník se stovkami korálků. Žena se světlou pletí a hnědýma očima ve své době patřila zřejmě k elitě.

Uplynulo přesně devadesát let od jedné z největších afér v dějinách tuzemské archeologie. Amatérští badatelé našli v roce 1932 ve Stupavě poblíž Uherského Hradiště údajný hrob slovanského věrozvěsta svatého Metoděje. Tato zpráva vzbudila obrovský zájem lidí o nové poutní místo. Nadšení ale trvalo pouhý rok, než se ukázalo, že Metodějův náhrobek byl falešný.

Při příležitosti Mezinárodního dne DNA a oslav narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela otevřeli v Brně Mendelovu stezku. Má sedmnáct stanovišť, začíná na Biskupském dvoře Moravského zemského muzea a končí u augustiniánské hrobky.

Palác šlechtičen v centru Brna se opět otevře veřejnosti. Výstavní prostor, který je součástí Moravského zemského muzea (MZM), prošel rozsáhlou rekonstrukcí a proměnou stálých expozic. Návštěvníky seznámí s loutkářským uměním a také tradiční lidovou kulturou na Moravě. Lidé si prohlédnou také kapli Očišťování Panny Marie.

Antropoložka Eva Vaníčková a sochař Ondřej Bílek už šest let vrací tváře lidským předkům na základě kosterních nálezů. Posledními dvěma výstupy jsou podoby raně středověkých velmožů ze Sadů u Uherského Hradiště. Letitou tvorbu, na níž spolupracují i s archeologem Luďkem Galuškou, představili v nové knize „Tváří v tvář předkům. Laboratoř antropologické rekonstrukce“, kterou vydalo stejnojmenné pracoviště Moravského zemského muzea, pro nějž oba zmínění tvůrci pracují.

Unikátní objev učinili odborníci při čištění relikviáře svatého Maura na zámku Bečov. Mezi kameny, které zdobí národní kulturní památku nesmírné hodnoty, objevili i takzvaný ropuší kámen. Odborná expertiza potvrdila, že nejde o minerál, ale opravdu o objekt, který byl v raném středověku opředen řadou mýtů. Paleontologové až v novověku zjistili, že ve skutečnosti jde o zkamenělý zub druhohorní ryby.

Zkamenělé trilobity, pozůstatky hlubinných ryb, zub obřího žraloka i spodní čelist velryby si prohlédnou návštěvníci Dietrichsteinského paláce v Brně. Moravské zemské muzeum modernizovalo a rozšířilo expozici Zaniklý život Moravy. Většina zkamenělin, až na výjimky typu dinosauřích vajec, pochází z moravských nalezišť, podle odborníků mimořádně pestrých a významných.

Po loňské pauze kvůli covidové pandemii se v sobotu v Brně znovu uskuteční muzejní noc. Brány některých výstavních síní, galerií nebo památkových objektů zůstanou otevřené až do půlnoci. Kromě expozic se mohou lidé těšit na doprovodný program, třeba komentované prohlídky, koncerty, tvůrčí dílny a módní přehlídku. Muzejní noc se v Brně obvykle koná v květnu. Letos na jaře však ještě epidemická situace nebyla optimální, nakonec se tak většina institucí dohodla na srpnovém termínu.

V Archeoskanzenu Modrá na Uherskohradišťsku dokončili stavbaři novou dřevohliněnou hradbu s čelní kamennou zdí z doby Velké Moravy. Podkladem pro její vznik byly zbytky opevnění, které archeologové objevili v Uherském Hradišti před čtyřiačtyřiceti lety.

Nová výstava Moravského zemského muzea v Pavilonu Anthropos v Brně přibližuje každodenní život indiánů, původních obyvatel Severní Ameriky. Zaměřená je hlavně na děti, bavit by ale měla i dospělé.

Návštěvníci Pavilonu Anthropos v Brně pohlédnou do tváří žen, které žily před více než šesti tisíci lety. Jejich kostry se našly v šachtách významného těžebního revíru v oblasti Krumlovského lesa na Znojemsku. Při rekonstrukci tváří spolupracovali archeologové a antropologové z Moravského zemského muzea s genetiky nebo experty na chrup. V pátek výsledek prezentovali veřejnosti.

Archeologové v Brně objevili zruba 18 tisíc let starou lebku nosorožce srstnatého. Narazili na ni při výkopových pracích ve Vídeňské ulici. Jde o spodní část lebky, ve které jsou stále zachované kořeny zubů. Zvíře tam pravděpodobně přitáhli lidé z období konce lovců mamutů, kteří mohli mít v této oblasti sídlo.

Socha Černé madony z kaple brněnského Paláce šlechtičen uvnitř skrývá pozůstatky starší řezby z 15. století. Nejspíš se těšila velké úctě, ale v 17. století byla poškozená, a tak torzo dostalo novou vnější podobu a také novou hlavu. Záměrem bylo udržet kontinuitu s původní sochou. O výsledku restaurátorského průzkumu informovalo Moravské zemské muzeum.

Mineralogové z Moravského zemského muzea v Brně se podíleli na objevu a popisu nového minerálu. Dostal název dobšináit podle místa nálezu u Dobšiné v Košickém kraji na Slovensku. Informovala o tom mluvčí muzea Barbora Javorová.