Moravské zemské muzeum strana 2 z 2

Mineralogové z Moravského zemského muzea v Brně se podíleli na objevu a popisu nového minerálu. Dostal název dobšináit podle místa nálezu u Dobšiné v Košickém kraji na Slovensku. Informovala o tom mluvčí muzea Barbora Javorová.

Muzea a galerie mohou mít otevřeno už od minulého čtvrtka, některá to stihla až tento týden. Velké instituce s několika výstavními prostory musely zajistit personál. Od úterka je otevřeno například Technické muzeum v Brně nebo Dům umění, ve středu se přidalo i Moravské zemské muzeum a Moravská galerie.

Domek v Brně, kde žil a tvořil skladatel Leoš Janáček, nabízí obměněnou stálou expozici. Nahradila instalaci z roku 2004 v bývalém salonu Janáčkových, která už přestala vyhovovat současným nárokům. Podle ředitele Moravského zemského muzea Jiřího Mitáčka klade větší důraz na Janáčka jako člověka.

Hejtman? Na Vysočině jím je už 12 let Jiří Běhounek. A kandiduje znovu z prvního místa. Nestraník v barvách ČSSD je nejdéle sloužícím ze všech tuzemských hejtmanů. V posledních čtyřech letech ale už sociální demokraté neobsadili celou krajskou radu. Vládli v široké koalici se třemi dalšími stranami.

Jako pěvecký sbor vznikl před 150 lety brněnský ženský spolek Vesna. Ideály snažící se o zlepšení vzdělání a postavení žen ve společnosti rozšířily aktivity sdružení. S Vesnou v době jejího rozkvětu spolupracovala řada významných osobností, spolek také vybudoval i mnoho škol. V posledních letech se ale kupily problémy a kdysi významný ženský spolek tak 150 let od založení skončil v insolvenci.

Od nálezu Věstonické venuše uplynulo přesně 95 let – 13. července 1925 ji v jednom z pravěkých ohnišť na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi na jižní Moravě objevil tým vědců pod vedením Karla Absolona. Venuše prošla řadou nejrůznějších zkoumání nejmodernějšími technologiemi. Přesto stále zůstávají některé otázky otevřené a pro vědce je unikátní soška stále výzvou.

Moravské zemské muzeum nechalo zrestaurovat velkou tapiserii Hostina bohů, kterou uchovávalo v depozitáři. Díky péči odborníků z Moravské gobelínové manufaktury bude okrasou expozice klávesových hudebních nástrojů ve Starém zámku v Jevišovicích na Znojemsku.

Ministerstvo kultury nemá přehled o muzejních sbírkách, které v zemi jsou, tvrdí Nejvyšší kontrolní úřad. Jeho pracovníky zajímalo, jak dobrý má stát přehled o sbírkách, které má ve své správě. Zjistili, že neexistuje podrobná centrální evidence a při inventurách se bez větší pozornosti ukazuje, že mizí tisíce exponátů.

Před 75 lety se Rudé armádě podařilo dobýt Brno, které v té době představovalo jednu z největších překážek v postupu sovětských jednotek při osvobozování Československa. Město s velkou německou menšinou bylo už od zimy opevňováno. Vojáci 2. ukrajinského frontu moravskou metropoli dobyli necelé tři týdny poté, co padesát kilometrů jihovýchodně od Brna u Lanžhota poprvé překročili hraniční řeku Moravu.

Brněnský Etnografický ústav Moravského zemského muzea začal shromažďovat kolekci roušek, které lidé nosí v době šíření nového typu koronaviru. Roušky se podle pracovníků muzea zařadily k symbolům doby. Jsou fenoménem, který už plní nejen ochrannou, ale také estetickou funkci.

Část psovitých šelem, jejichž pozůstatky našli archeologové v Předmostí u Přerova, má obroušené zuby. Zvířata patrně žrala kosti, ke kterým se dostávala u lidí doby kamenné, což by mohlo nasvědčovat rané domestikaci psů. Informovalo o tom Moravské zemské muzeum, jehož pracovnice Martina Galetová se týmového mezinárodního výzkumu účastnila.

Sedm hrobů z období Velké Moravy objevili archeologové ve Starém Městě u Uherského Hradiště v místě, kde má stát nové Cyrilometodějské centrum. Lokalitu odborníci už před 70 lety prozkoumali. Pro současné archeology tak bylo nalezení kosterních pozůstatků velkým překvapením.

Věstonickou venuši si za dvanáct dní přišlo do olomouckého muzea prohlédnout asi dvacet tisíc lidí a poslední návštěvníci viděli originál nejstarší keramické sošky na světě ještě v pondělí dopoledne. Poté společně s ozbrojenou eskortou zamířila zpět do depozitáře Moravského zemského muzea v Brně.

Po dlouhých třech letech složitého vyjednávání dorazila v úterý do Olomouce jedna z nejstarších keramických sošek na světě: Věstonická venuše. Veřejnost si bude moci 30 tisíc let starý originál prohlédnout po pěti letech, sošku vystaví Vlastivědné muzeum Olomouc. Do trezoru v Brně se vrátí za necelé dva týdny. Poté venuši v bezpečnostní vitríně vystřídá opuková hlava Kelta z Mšeckých Žehrovic.

Soška Věstonické venuše sice měří na výšku jen 11,5 centimetru, pro vědce ale stále představuje obrovskou výzvu. Stále například nevědí, proč byla soška vyrobena. A to přesto, že už byla pečlivě prozkoumána i zevnitř. Díky těmto skenům víme, že byla na výrobu sošky použita i mamutovina. Poslední skenování ovšem také ukázalo, že je uvnitř těla sošky několik nebezpečných prasklin. Teď bude soška jednou z hlavních hvězd na výstavě ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.

Od expedice pracovníků Moravského zemského muzea (MZM) do severní Austrálie letos uplynulo padesát let. Instituce si událost připomíná snímkem sestaveným z původního filmového materiálu, který v Austrálii natočil kameraman Jiří Vrožina. Dlouho byl považován za ztracený, až nedávno ho objevil syn kameramana.

Kvůli podezření na otravu z hub se na toxikology letos obrátilo už 330 lidí. Oproti loňsku je to za stejné období víc než dvojnásobek. Odborníci navíc čekají, že po dešti budou tento týden podezření na otravy dál přibývat, a mykologové proto zdůrazňují: Neexperimentujte a sbírejte jen ty houby, které s jistotou znáte.

Ondřej Sekora nebyl jenom autorem Ferdy Mravence. Rozmanitý odkaz výrazné osobnosti české kultury představí nový dokument České televize. Kromě umělecké a novinářské práce se tvůrci filmu zaměřili také na jeho dramatické životní osudy. Snímek bude mít premiéru na podzim, kdy uplyne 120 let od Sekorova narození.

Je přes 30 centimetrů vysoká, okolo šesti tisíc let stará a neobejde se bez ní skoro žádná publikace o mladší době kamenné. Venuši z Hlubokých Mašůvek si teď budou moci prohlédnout návštěvníci Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Spolu s ní dorazí ve čtvrtek na připravovanou výstavu do tamního muzea také soška těhotné ženy nebo dýka.

Lidé na Uherskohradišťsku dodnes nosí geny z doby Velké Moravy. Vyplývá to z unikátního antropologicko-genetického výzkumu, při kterém odborníci před nedávnem odebírali dobrovolníkům sliny pro porovnání DNA. Výzkum organizovalo Moravské zemské muzeum, konkrétně jeho Centrum slovanské archeologie v Uherském Hradišti.

Před 50 lety se konal pohřeb Jana Palacha. Barevné fotografie z brněnské tryzny z roku 1969 nedávno v otcově archivu objevil Jiří Dokoupil z Valchova. Snímky ležely 50 let zapomenuté mezi rodinnými momentkami. Podle historika Moravského zemského muzea je nález barevných fotografií z této akce výjimečný.