Ministerstvo kultury nemá přehled o muzejních sbírkách, které v zemi jsou, tvrdí Nejvyšší kontrolní úřad. Jeho pracovníky zajímalo, jak dobrý má stát přehled o sbírkách, které má ve své správě. Zjistili, že neexistuje podrobná centrální evidence a při inventurách se bez větší pozornosti ukazuje, že mizí tisíce exponátů.
Která muzejní sbírka je v Česku nejbohatší? Ministerstvo kultury o tom podle kontrolorů nemá ponětí
2 minuty
Na Mezinárodní den muzeí byly vstupy zdarma, fronty se ale netvořily
Kontrola se zaměřila na období let 2016 až 2018, kdy byli ministry kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), Ilja Šmíd (za ANO) a Antonín Staněk (ČSSD).
Na centrální úrovni je Nejvyšší kontrolní úřad nespokojen především s tím, že podle něj špatně fungují evidence muzejních sbírek. V centrální evidenci, kde by všechny sbírky vlastněné státem nebo samosprávnými celky měly být, chybí podle odhadu samotného ministerstva desítky sbírek a tisíce předmětů.
„Zapsané údaje nebyly spolehlivé, neodpovídaly skutečnosti, a centrální evidence sbírek tak nepodávala o sbírkách, jejich správcích a vlastnících věrný a aktuální přehled. Centrální evidence sbírek tudíž nesloužila jako nástroj účelné ochrany sbírek,“ stojí v závěrečné zprávě z kontroly.
Jako příklad uvedli kontroloři Národní pedagogické muzeum, které má v centrální evidenci necelých 50 tisíc předmětů, ve své vlastní evidenci téměř 55 tisíc předmětů, ale ve skutečnosti má podle odhadu téměř 150 tisíc předmětů ve své sbírce.
Nenalezeno 2869 předmětů. Nikdo je už nehledal
Podrobně se potom kontroloři zaměřili na deset správců sbírek – například Národní technické muzeum, Moravské zemské muzeum nebo Husitské muzeum – a zjistili, že během tří let, kterých se kontrola týkala, se u některých z nich nepodařilo při inventurách najít 2869 sbírkových předmětů. Všechny inventerizované položky se podařilo nalézt pouze v Národním technickém muzeu a Moravské galerii Brno. Podle NKÚ je možné, že položky z ostatních osmi muzeí se ztratily, ale i to, že je někdo ukradl.
Za problém kontroloři považují především to, že vše většinou končí konstatováním, že předmět není k nalezení, a jeho vyřazením z centrální evidence. Správci tak neřeší osobní zodpovědnost za nedohledané předměty.
Nedostatky zjistili kontroloři i u vývozu sbírkových předmětů do zahraničí. Podle nich je ministerstvo kultury povolilo i v případech, kdy nemělo od správce všechny potřebné doklady, jako smlouvy o výpůjčce nebo pojištění, a stačila mu jen informace od příslušného správce sbírky.
NKÚ vytýká nedostatky i samotným právním předpisům ohledně ochrany sbírek. Podle něj jsou obecné a zastaralé a novela zákona, kterou mělo připravit ministerstvo kultury v roce 2016, dosud není k dispozici.
„Konkrétnější povinnosti správců sbírek upravují metodické pokyny ministerstva kultury. Ty jsou ale závazné jen pro jeho příspěvkové organizace, které představují šest procent z celkového počtu správců sbírek,“ dodali kontroloři.
Ministerstvo potřebuje více lidí i změnu zákona
Ministerstvo kultury nedostatky v evidenci muzejních sbírek připustilo. Podle mluvčí úřadu Michaely Lagronové se situací nikdo vážně nezabýval dvě desetiletí. „Kontroly ze strany MK se neděly tak často, jak by měly. Bylo to komplikované i z toho důvodu, že v příslušném odboru pracuje málo lidí, celé ministerstvo je personálně velmi poddimenzované,“ poznamenala.
Přehled, co muzea mají, by měly zlepšit častější kontroly a také změna legislativy. „Musí vzniknout novela zákona o ochraně sbírek muzejní povahy z roku 2000. Měly by se v ní posílit kompetence MK ve vztahu ke kontrolovaným subjektům. Mají ale vlastní autonomii a v případě, že je u nich něco v nepořádku, měly by to samy řešit,“ vysvětlila mluvčí.
