Národní technické muzeum v Praze

S výraznými nárůsty teplot se letos potýkaly regiony různě po světě, planetou zmítaly vlny veder, bouře či záplavy. Tématem klimatické změny se zabýval úterní Fokus Václava Moravce v prostorách Národního technického muzea. Diskuse probíhala třeba o tom, jak zpomalit tání ledovců a odumírání lesů či jak zabránit dalšímu tání permafrostu se zásobami uhlíku.

Lidé mohou v píseckém Prácheňském muzeu navštívit výstavu věnovanou Žďákovskému mostu. Hlavním exponátem expozice je přes pět metrů dlouhý model stavby zapůjčený z Národního technického muzea. Výstava potrvá do 3. září.

Pavel Hájek z Radioslavie zapnul osmilampovku Nice. Improvizované studio, které sotva přežilo v bouřce, a odhodlání skupinky lidí umožnilo zahájení pravidelného vysílání Československého rozhlasu. Bylo nutné vsadit na dovednosti techniků, že si poradí s podmínkami, které nebyly optimální, říká Petr Bednařík z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Dělníci v sobotu odpoledne demontovali železniční most, který dosud stál nedaleko areálu Výstaviště v Praze 7. Železniční viadukt z takzvané buštěhradské dráhy ustupuje modernizace trati z Prahy do Kladna a na Letiště Václava Havla, na níž pracuje Správa železnic. Most bude nově k vidění v areálu bývalého lokomotivního depa na Masarykově nádraží v Praze, kde vzniká nová expozice o železnici a elektrotechnice.

Po opravě se roztočil sto třicet let starý kolotoč na pražské Letné. Veřejnost se na něm bude moci svézt od úterního rána. Majitelem kolotoče je Národní technické muzeum (NTM), koupilo jej v roce 2004 za jeden a půl milionu korun. Rekonstrukce stála zhruba třiadvacet milionů korun.

Technická kuriozita, v níž jsme byli průkopnickou zemí, popisuje počátky radiofonie – tedy rozhlasu – Petr Bednařík z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Od pokusů, které znamenaly zásadní krok při zavádění rozhlasu v Československu, uplynulo sto let. Vysílání se potýkalo se špatnou technickou stránkou i legislativními problémy. Koncesionáři zase s vysokými poplatky a drahými přijímači.

S domácími elektrospotřebiči, pod jejichž designem byl podepsán Stanislav Lachman, se setkala drtivá většina obyvatel někdejšího Československa. Ačkoliv jeho výrobky znal téměř každý, jeho samotného znal málokdo. Designér, rovněž přezdívaný „král žehliček“, působil jako průmyslový výtvarník v podnicích Kovotechna Praha a především Elektro-Praga Hlinsko, dnešní společnosti ETA. Autor například proslulého vysavače ETA Jupiter se zasloužil o kvalitní design československých elektrospotřebičů a svými zkušenostmi se prosadil i v oboru zpracování plastů. Od jeho narození uplyne v sobotu 16. října rovné století.

Restaurátoři začali opravovat dřevěnou konstrukci historického kolotoče na pražské Letné. Atrakce z konce devatenáctého století, svého druhu jedna z nejstarších v Evropě, nefunguje už patnáct let. Původně se přitom měla roztočit už před čtyřmi lety.

Národní technické muzeum otevírá výstavu Jindřich Waldes: podnikatel, sběratel, mecenáš. Připomene osobnost muže, kterému se říkalo světový král knoflíků a který stojí za vynálezem stiskacího knoflíku, takzvané patentky. Jeho továrna z roku 1902 vyráběla ve své době polovinu světové produkce těchto knoflíků. Společnost Waldes a spol. se za třicet let vypracovala na firmu produkující všechny druhy kovové galanterie s pobočkami nejen v Evropě, ale i v Americe. Dnes funguje pod jménem Koh-i-noor. Výstava potrvá až do 31. ledna příštího roku.

Železniční muzeum v Jaroměři se snaží zabránit ztrátě dalšího vzácného exponátu – akumulátorové lokomotivy z roku 1916. Jaroměřskému spolku stroj nepatří, i když jej renovoval. Nově se jejím vlastníkem stalo Národní technické muzeum, které již v minulosti stáhlo z Jaroměře zapůjčené exponáty. Netají se záměrem přestěhovat i akumulátorovou lokomotivu, čemuž se snaží zabránit i politici z regionu.

Přípravy takzvaného Národního plánu obnovy jsou v závěrečné fázi. Má být podkladem pro čerpání zhruba 172 miliard korun z fondu Evropské unie. Peníze mají pomoci ekonomice po koronavirové krizi. Dalších zhruba 400 miliard bude možné čerpat prostřednictvím půjček. Mantinely pro využití peněz jsou dané – projekty se mají zaměřit na rozvoj strategických oblastí, třeba přechod na zelenou elektřinu, digitalizaci nebo vzdělávání. Část opozice kritizuje vládu, že přípravy podcenila. To ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) odmítá.

Výstavy s unikátními zahraničními zápůjčkami bude možné navštívit i poté, co se v pátek z rozhodnutí vlády znovu uzavřou muzea a galerie. Na Facebooku o tom informoval ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Národní památkový ústav (NPÚ) představil veřejnosti plán na rekonstrukci pražské Invalidovny. Barokní stavbu by měla doplnit dvě moderní několikapatrová křídla. Obnovený areál bude sloužit jako sídlo NPÚ, své místo tu ale najde i Pražský filharmonický sbor, počítá se s koncertním sálem, výstavními i konferenčními prostory. Část Invalidovny bude zpřístupněna veřejnosti formou prohlídkových tras. Kompletní obnova by měla být dokončena nejdříve v roce 2027.

Ke svému názvu přišly kopřivnické vozy po úspěšné terénní zkoušce v Tatrách. Kopřivnická automobilka se pak stala centrem významných inovací a avantgardního designu. Důležitou roli při tom sehráli i její konstruktéři, včetně designéra Hanse Ledwinky. Příběh československého výrobce aut i lidí, kteří byli u toho, přináší kniha Tatra. Ta po úspěchu v zahraničí vychází nyní i v češtině.

V Česku během úterý přibylo 44 případů nákazy novým koronavirem, je jich 8630. Uzdravily se téměř dvě třetiny z celkových 8630 nakažených, tedy 5725 lidí. Obětí je 302. Česko ostatně pokračuje v rozvolňování opatření – nově nejsou povinné roušky při práci v kanceláři. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se také dohodl se svým rakouským protějškem Alexanderem Schallenbergem na úplném otevření hranic mezi oběma zeměmi. Praha se chystá podpořit kulturu a cestovní ruch částkou 251 milionů korun.

Ministerstvo kultury nemá přehled o muzejních sbírkách, které v zemi jsou, tvrdí Nejvyšší kontrolní úřad. Jeho pracovníky zajímalo, jak dobrý má stát přehled o sbírkách, které má ve své správě. Zjistili, že neexistuje podrobná centrální evidence a při inventurách se bez větší pozornosti ukazuje, že mizí tisíce exponátů.

Výstavu mapující historii zlínského designu zahájila Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně. Expozice „Rozum versus cit: Zlínský průmyslový design 1918–1958“ nepředstavuje téma pouze prostřednictvím dobových exponátů a dokumentů, ale využívá i nové technologie – virtuální i rozšířenou realitu. Jde o společný projekt s Fakultou multimediálních komunikací zlínské univerzity, v jejíž galerii G18 je instalovaná druhá část výstavy, a Národního technického muzea v Praze.

Focení se jednou z nejrozšířenějších zálib stalo až v době digitálních technologií a sociálních sítí, své nadšence ovšem mělo už od samých počátků. Svůj první klub založili čeští fotoamatéři už před sto třiceti lety. Slávu amatérské fotografii nyní nejen názvem výstavy provolává Národní technické muzeum. Představuje téměř dvě stě snímků i historické fotografické přístroje.

Češi přispěli do sbírek na opravu pařížské katedrály Notre-Dame 935 tisíc korun. ČT to sdělili mluvčí institucí, které sbírky pořádaly – České biskupské konference a Národního technického muzea. Požár, který zasáhl hlavně střechu gotické katedrály, se podařilo uhasit před třemi týdny, biskupská konference zahájila sbírku ještě téhož dne. Národní technické muzeum oznámilo vznik sbírky o týden později.

Historické parní lokomotivě Matěj z Valašského Meziříčí končí po osmnácti letech technická způsobilost kotle. Náročná oprava, která by ji vrátila na koleje, přijde nejspíš na miliony korun. Vlastník, Národní technické muzeum, na opravu peníze nemá, pomoci by mohla města a kraj.