S výraznými nárůsty teplot se letos potýkaly regiony různě po světě, planetou zmítaly vlny veder, bouře či záplavy. Tématem klimatické změny se zabýval úterní Fokus Václava Moravce v prostorách Národního technického muzea. Diskuse probíhala třeba o tom, jak zpomalit tání ledovců a odumírání lesů či jak zabránit dalšímu tání permafrostu se zásobami uhlíku.
Podle polární ekoložky Marie Šabacké se ukazuje, že klimatická změna není něco, co vědci studují například v „daleké Arktidě“ a o čem pak přinášejí zprávy. „Klimatická změna už je dávno tady, všude na planetě. A není to nějaká záležitost budoucnosti,“ podotkla.
Kosmický inženýr Jan Lukačevič zmínil, že v jeho oboru se klimatická změna odráží v množství nepřímých důsledků. „Třeba v západním světě je velké množství míst, odkud startují rakety, je to z bezpečnostních důvodů v pobřežních oblastech. Právě ty jsou přímo ohroženy zvyšováním hladiny,“ uvedl.
Pořad se zabýval také postupnou úpravou plodin právě s ohledem na klimatickou změnu. „Když se podíváte po naší krajině, vidíte, že se složení plodin mění. Pěstujeme slunečnici, pěstujeme sóju, na Českomoravské vrchovině vidíme kukuřici,“ vyčetl bioklimatolog Miroslav Trnka.
Rostlinný genetik Jaroslav Doležel řekl, že se struktura plodin více či méně změní. „Tak jako tak budeme muset šlechtit nové odrůdy, které budou přizpůsobeny novým podmínkám – nedostatku vláhy, to znamená hlubší kořenový systém, možná fenologie – to znamená posunout dobu, aby netrpěly některé plody i ovocné dřeviny mrazy časně zjara.“
Celé video můžete zhlédnout v úvodu článku.
