Miroslav Trnka

Podmínky pro pěstování řady plodin v Česku se s postupujícími dopady klimatické změny budou zhoršovat, avšak jinde ve světě to bude ještě rychlejší. Proto může být v tuzemsku nadále výhodné pěstovat například pšenici i při větším riziku sucha, protože někde už ji nevypěstují vůbec, nebo s horšími výsledky. Čeští zemědělci tak mohou na globálním trhu stále uspět, míní bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Fokus Václava Moravce se zabýval počasím. Česko má za sebou rok veder i extrémních lijáků. Děje se něco mimořádného, nebo se jen historie opakuje? Které rozmary přírody už dokážeme předvídat a jak přesně? Na tyto otázky se pokusili odpovědět meteoroložka Alena Zárybnická, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder, bioklimatolog Miroslav Trnka, archeolog Jan Klápště, bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko a bývalý pražský primátor Tomáš Hudeček.

Města mají problém se během letních nocí přirozeně ochlazovat, neboť se skládají z umělých povrchů, jako je beton či asfalt, které se ve dne nahřívají. To může být problematické, jelikož vyšší teploty zatěžují lidský organismus, ale také zeleň, upozorňuje klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Nicméně takzvané městské tepelné ostrovy, tedy zástavby, které zadržují více tepla, mohou být naopak prospěšné v zimě.

Evropská unie výrazně zlepšila své výsledky týkající se snahy o zpomalení klimatických změn díky zavedení Zelené dohody, takzvaného Green Dealu. Současné hodnoty unijních emisí směřují k omezení dalšího nárůstu zemské teploty, vyplývá ze zprávy nezávislého vědeckého projektu Climate action tracker (CAT).

S výraznými nárůsty teplot se letos potýkaly regiony různě po světě, planetou zmítaly vlny veder, bouře či záplavy. Tématem klimatické změny se zabýval úterní Fokus Václava Moravce v prostorách Národního technického muzea. Diskuse probíhala třeba o tom, jak zpomalit tání ledovců a odumírání lesů či jak zabránit dalšímu tání permafrostu se zásobami uhlíku.

České zemědělství a lesnictví má zatím nevyužitý potenciál snížit množství emisí, které Česko vyprodukuje, nejméně o deset procent, možná ale až 15 procent. V současné době je nyní čistým producentem emisí, tedy oxidu uhličitého, oxidu dusného a dalších skleníkových plynů. A po rozsáhlém kácení kvůli kůrovcové kalamitě je jejich producentem i lesnictví.

Víkend a začátek příštího týdne přinese extrémní teploty, vlna veder zasáhne velkou část Evropy. Výskyt vysokých teplot několik dnů po sobě je dle klimatologa Miroslava Trnky jedním z nejpředpokládanějších dopadů změny klimatu. Podle něj jsou horké vlny „zabijákem“, co se smrtnosti týče, jsou horší než záplavy a sesuvy půdy. „Přehřátí organismu, úpal či úžeh bezprostředně ohrožují život nejen u starších lidí, malých dětí, ale i dospělých,“ upozornil v Interview ČT24.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pondělních Událostech, komentářích k tématu změn klimatu a vln veder v Česku mimo jiné řekl, že chce změnit legislativu tak, aby například stromořadí měla stejnou úroveň ochrany jako vodovody či plynovody. Urbanista Peter Bednár upozornil, že ve městech jsou problémové především jejich okrajové části, kde často chybí stín a interiéry jsou navíc navrženy tak, aby se do nich dostalo co nejvíce slunečního světla.

Zdravotní krize, klimatická krize, krize potravinářská. S čím si vědci poradí a na co je lidský mozek krátký? V pořadu Fokus Václava Moravce diskutovali odborníci na téma Věda jako spása. Pozváni byli molekulární biolog Marián Hajdúch, strukturní virolog Pavel Plevka, odbornice na enviromentální chemii Jana Klánová, bioklimatolog Miroslav Trnka, agroekoložka Milada Šťastná a rostlinný genetik Karel Říha.

Ve střední Evropě zažíváme zvláštní období. Máme za sebou několik suchých epizod, což dříve nebývalo, řekl v rozhovoru pro web ČT24.cz bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a profesor Mendelovy univerzity v Brně. Upozornil, že změna klimatu se nejvíc projevuje v oblasti, která leží na rozhraní mezi maritimním (mořským) a kontinentálním klimatem, a současně mezi vysychajícím jihem a na srážky bohatším severem Evropy.