Podmínky pro pěstování řady plodin v Česku se s postupujícími dopady klimatické změny budou zhoršovat, avšak jinde ve světě to bude ještě rychlejší. Proto může být v tuzemsku nadále výhodné pěstovat například pšenici i při větším riziku sucha, protože někde už ji nevypěstují vůbec, nebo s horšími výsledky. Čeští zemědělci tak mohou na globálním trhu stále uspět, míní bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Podmínky pro pěstování se v Česku zhorší, jinde ale bude hůř, říká odborník
„Nestačí pochopit změnu klimatu jen na úrovni Česka, ale je potřeba znát globální data a mít pohled na globální změnu. Rozhodnutí, jak se adaptovat, jsou pak odlišná,“ řekl Trnka. „Například u velmi specifické komodity, jakou je chmel, jsme zjistili, že i když se klimatické podmínky českým pěstitelům v souhrnu spíše zhorší, jinde v Evropě bude změna k horšímu ještě dramatičtější. A tak má smysl pěstování chmele zachovat, přestože bude náročnější než dnes,“ vysvětlil odborník.
Vědci z CzechGlobe pod jeho vedením proto pracovali několik let na projektu SustES, který zkoumal změny klimatu a dopady na zemědělskou produkci v globálním měřítku. Na základě výsledků hledali nejlepší adaptační strategie.
Podobně jako se chmelem to podle nich vypadá i s pšenicí. V blízkých produkčních regionech, jako je část severní Afriky, Blízký a Střední Východ, budou podmínky pro její pěstování mnohem horší než teď. „Evropa má volné produkční kapacity jako jeden z mála regionů a je na ní, jak se k tomu postaví a jak využije výpadku jiných. Ani Ukrajina už nemusí být obilnicí Evropy, protože jihovýchodní Evropu postihnou dopady klimatických změn velmi tvrdě,“ poznamenal Trnka. Na globálním trhu už pak podle něj zbývají hlavně nevyzpytatelné Čína a Indie.
Pokud by vědci použili dosud obvyklý způsob a zkoumali dopad klimatické změny na každou komoditu zvlášť a pouze v kontextu Česka, zprávy by u chmele i pšenice byly daleko negativnější než v případě uvážení evropského nebo globálního vývoje.
Bez řepky?
Příkladem spolupráce vědců a zemědělců z posledních let jsou analýzy týkající se využití závlah, které zemědělci i stát vnímali jako možné řešení rostoucích škod způsobených suchem. Analýzy ukázaly, že ve větším měřítku se závlahami počítat nejde, a už vůbec nejsou řešením pro extrémně suché roky, protože tehdy na ně není a nebude v Česku dost vody. „Jsou i jiné cesty. Experimentujeme s minimalizací,“ podotkl Trnka.
Jde o systém obdělávání, kdy se minimálně hýbe s půdou. V extrémních letech přináší stabilní výsledky, může pomoct ukládání uhlíku. Problém je ovšem v tom, že v českých podmínkách by se z osevního postupu vyřadila řepka a cukrová řepa. V USA minimalizace funguje poměrně dobře, ale používají jednodušší osevní postup a smí používat herbicidy, které jsou v Evropě v podobných situacích zakázané. „Naše výsledky ukazují, že jde o slibnou cestu. Ukazujeme možnosti – rozhodnutí, jakou cestou se zemědělec vydá, je na něm,“ řekl Trnka.
Budoucnost zemědělství vidí Trnka v rodinných farmách a podnicích, které pracují s perspektivou udržitelného fungování, berou změnu klimatu vážně a připravují se na ni. „Je zodpovědností státu dát jim prostor a současně nepodporovat podniky, které se nechtějí adaptovat. Většina zemědělců, jak je znám, je inteligentní a ví, že kvůli měnícím se agroklimatickým podmínkám a celému komoditnímu světu, musí průběžně zkoušet nové věci a stále hledat řešení,“ dodal.
