Řepka

Podmínky pro pěstování řady plodin v Česku se s postupujícími dopady klimatické změny budou zhoršovat, avšak jinde ve světě to bude ještě rychlejší. Proto může být v tuzemsku nadále výhodné pěstovat například pšenici i při větším riziku sucha, protože někde už ji nevypěstují vůbec, nebo s horšími výsledky. Čeští zemědělci tak mohou na globálním trhu stále uspět, míní bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Zemědělci letos podle Agrární komory ČR (AK ČR) sklidili 6,75 milionu tun obilovin, což je druhá nejhorší úroda za posledních dvanáct let. Sklizeň řepky dosáhla 950 tisíc tun, tedy nejméně od roku 2003. Celkem podle komory přijdou zemědělci na tržbách za obilniny a olejniny o sedm miliard korun. Nepříznivé výsledky podle AK ČR způsobily výkyvy počasí a snížení osevních ploch, řekl na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích prezident komory Jan Doležal.

Slovensko rozšíří stávající jednostranný zákaz dovozu čtyř zemědělských komodit z Ukrajiny o další potraviny a zboží. Země rovněž zpřísní pravidla tranzitu zásilek s tímto nákladem přes své území. Vyplývá to ze středečního rozhodnutí vlády. Ministerstvo zemědělství v návrhu uvedlo, že opatření je potřeba přijmout mimo jiné z důvodu absence celoevropského řešení ohledně ukrajinského zboží.

Lovosický výrobce biopaliv Preol odhadl škody na technologii po červencovém výbuchu na 150 až 200 milionů korun. Na dodávku nové bude čekat téměř rok, řekl Karel Hanzelka, mluvčí skupiny Agrofert, do které Preol patří. Policie událost, při které byl vážně zraněn jeden člověk, vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.

Exploze v areálu lovosické chemičky Preol zranila v pondělí před půlnocí tři podnikové hasiče, kteří zasahovali u požáru. Jednoho z nich musel s těžkým zraněním transportovat do nemocnice vrtulník. Zásah hasiči stále neukončili, na místo ale dohlíží už pouze podniková jednotka. Provozovatel předběžně odhadl škodu na 200 milionů korun. Policie prověřuje, zda nedošlo k trestnému činu nebo porušení bezpečnostních předpisů.

Chladné počasí zpožďuje úrodu. Třeba žně budou podle odhadu Agrární komory ve skluzu o necelé dva týdny. I tak už česká pole opět zežloutla. Řepka olejka se letos víc než dřív stává pro zemědělce ceněnou komoditou. Její výkupní cena na trhu roste.

Letos poprvé se pěstitelé řepky, kukuřice a pšenice musejí obejít bez postřiku glyfosátem. Platí to u plodin, které se využijí v potravinářství. Na ty technické se zákaz herbicidu nevztahuje.

Na nebývale špatný rok si stěžují ruští včelaři, především v Kurské oblasti hlásí hromadné úhyny. Nejhůř jsou na tom oblasti, kde farmáři pěstují řepku a porušují předpisy týkající se chemického postřiku. Včelaři jsou proti tomu bezradní, podle nich nefunguje kontrola používání pesticidů. Produkce medu je tak letos nejnižší za poslední roky.

Letošní žně jsou výrazně pomalejší než loňské. Někde je sucho, jinde zemědělci naopak nesklízejí kvůli častým přeháňkám. Proměnlivost a nestálost počasí dopadá i na pěstování máku.

Včely, které před dvěma týdny uhynuly v Šenově nedaleko Ostravy, zabil postřik řepkových polí. Potvrdily to laboratorní testy, které provedl Státní veterinární ústav. Masivní úhyn včelstev hlásili jejich majitelé poté, co jeden ze zemědělců provedl noční postřik řepkových polí bez včasného ohlášení. Včelaři se tak na případné ohrožení nemohli připravit.

Deštivý a studený květen zemědělcům pomohl a kondice porostů se výrazně zlepšila. Potvrzují to jak satelitní snímky, tak ohlasy zemědělců, kteří jsou respondenty portálu InterSucho.

Premiér Andrej Babiš (ANO) na nedělním sněmu Agrární komory kritizoval slabou soběstačnost tuzemského zemědělství a odsoudil porevoluční prodej zemědělské půdy cizincům. Současně vyzval zemědělce, aby bojovali proti nepravdám, které se mají týkat pěstování řepky olejky.

Osevní plocha řepky se letos poprvé od roku 2015 meziročně snížila. Byla vyseta na 391 tisících hektarů, což je ve srovnání s minulým rokem úbytek o 4,9 procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Mezi zemědělci a ekology přitom dlouhodobě probíhá spor o užitečnosti či škodlivosti pěstování řepky olejky.

Biopaliva první generace a zejména řepka zapadají do ekonomického modelu velkých zemědělských podniků, které jsou v české krajině typické, uvedl v pořadu 90' ČT24 analytik společnosti Glopolis Vojtěch Kotecký. I když by se začala zmírňovat dominance těchto biopaliv, k čemuž směřuje i aktuální poslanecký návrh odmítnutý vládou, tak se podle něj na polích nemusí nic změnit. Ve vztahu k využívání ropy podle Koteckého navíc za poslední roky přineslo lepší výsledky spíš vylepšování efektivity automobilů.

Vláda se postavila proti zrušení povinného přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty, které navrhly čtyři desítky opozičních poslanců v čele s Piráty. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) řekl, že změna by nepřinesla pokles zájmu o pěstování řepky, pouze by šla na vývoz. Navíc dodal, že ustanovením Česká republika naplňuje evropskou směrnici a za řepku jako palivo z obnovitelných zdrojů neexistuje zatím náhrada.

Pyl v posledních dnech zahalil celé Česko. Za vysokou koncentraci pylu a také prachu v ovzduší může dlouhotrvající teplo, sucho a také vítr. Kvůli rychlému nástupu teplého počasí totiž letos vykvetlo mnoho rostlin a stromů najednou. Problém zhoršuje i stále se rozšiřující plocha, kde se pěstuje řepka. Alergické příznaky tak nyní zažívají i lidé, kteří alergii nemají.