Chladné počasí zpožďuje úrodu. Třeba žně budou podle odhadu Agrární komory ve skluzu o necelé dva týdny. I tak už česká pole opět zežloutla. Řepka olejka se letos víc než dřív stává pro zemědělce ceněnou komoditou. Její výkupní cena na trhu roste.
Pole zežloutla řepkou, její cena stoupá. Plodinám ale nepřeje počasí
Letos zemědělci oseli řepkou víc než 350 tisíc hektarů polí. Opět se tak řadí k nejčastěji pěstovaným ozimům. A to i přes to, že se letos meziročně osevní plocha snížila o bezmála pět procent. Její výsev na podzim pokazilo počasí. Chladnější a deštivé dny ovlivňují i první letošní sklizně.
Loni už touto dobou svážely traktory poslední sklizenou vojtěšku. Letos ale například v Bulharech na jižní Moravě ještě ani nezačali. „Nedá se sekat, protože je mokro, prší a počasí nám to neumožňuje,“ přibližuje předseda Zemědělského družstva Bulhary Antonín Osička.
Opožděné jsou i další plodiny jako třeba kukuřice nebo právě řepka. Tu v Bulharech pěstují na bezmála 80 hektarech. „Řepka je momentálně atraktivní, vzhledem k tomu, že se nepodařilo všem na podzim zasít, a proto ta cena v rámci světového burzy jde neustále nahoru,“ vysvětluje zemědělec Osička.
Meziročně o víc než deset procent dražší
Zatímco loni v květnu se tuna prodávala za bezmála 9800 korun, letos v dubnu překonala hranici 11 tisíc. Podle agrárníků by to mohli brzy pocítit i spotřebitelé, na cenách řepkového oleje. „Pokud by to mělo přímo kopírovat zvýšené náklady na straně prvovýrobců, tak bychom se pohybovali někde na úrovni deseti až dvaceti procent,“ popisuje prezident Agrární komory Jan Doležal.
Žlutá pole se ale zřejmě podle agrárníků ani příští rok výrazně rozšiřovat nebudou. Kvůli omezení přípravků proti škůdcům anebo k rychlejšímu dozrávání se pěstování stává nejistým byznysem.
„Zvýšení nákladů s sebou přineslo právě omezení přípravků na ochranu rostlin, které zemědělci musí dodržovat. Jde zejména o zákaz neonutikoidonů a omezení používání glyfosátů, ty jsou klíčové a způsobily snížení osevních ploch řepky v ČR,“ vysvětluje ředitel oddělení ekologického zemědělství na ministerstvu Petr Jílek.
V Česku navíc nově platí omezení jedné plodiny na maximálně 30 hektarů půdy. V případě nedodržení pravidla hrozí zemědělcům odebrání nebo krácení dotací.