Pole

V platnost během srpna vstoupí unijní nařízení o obnově přírody. Vychází z toho, že Evropa umí chránit tu nejcennější v rezervacích a parcích. Ale do pořádku je potřeba dát i tu přírodu úplně obyčejnou v lesích, na polích nebo ve městech, tedy zastavit pokles biodiverzity a připravit se na změnu klimatu. Konkrétními cíli je třeba vysadit v Unii tři miliardy stromů, neztrácet městskou zeleň, zvrátit úbytek motýlů a ptáků nebo rozvolnit 25 tisíc kilometrů řek.

Evropské zemědělce, včetně českých, čekají změny kvůli novým předpisům o obnově přírodní krajiny. I zemědělská půda bude muset podporovat rozmanitost. Podle odborníků to farmářům dlouhodobě pomůže, ti se ale obávají snížení výnosů.

Novela zákona na ochranu zemědělské půdy zmírní normy pro zakládání alejí podél silnic. Začne platit na začátku letních prázdnin. Nové aleje by díky tomu měly být také bezpečnější. Po nárazu do stromu totiž každý rok zemřou při nehodách desítky řidičů.

Povinnost nechávat pole ladem způsobuje problémy i na zbytku polí, kritizoval ve čtvrteční 90' ČT24 prezident Agrární komory Jan Doležal s tím, že nikde mimo Evropu takové podmínky neplatí. Expert na zemědělství Hnutí Duha Martin Rexa říká, že ne každá taková plocha musí nutně omezovat zemědělskou produkci. Klimatická změna podle něj postupuje velmi rychle a je nutné se bavit o změně. Doležal je přesvědčen, že Evropa je jediná, kdo klimatickou změnu řeší.

Požár pole u Dobřan na Plzeňsku se podařilo hasičům vpodvečer lokalizovat. Uvedli to na svém twitterovém účtu. Oheň se už dál nešíří, zničil ale prakticky celé pole. Zásah, kterého se účastnilo dvaadvacet jednotek hasičů, komplikoval silný vítr, který plameny hnal přes suché pole. Na místě nyní zůstane hlídat pět jednotek hasičů, řekl před 20:00 řídicí důstojník hasičů.

Země Evropské unie by si mezi sebe měly rozdělit dalších 330 milionů eur (7,8 miliardy korun) ze zemědělské rezervy, která je určena na zmírňování dopadů levného dovozu ukrajinských obilovin, rostoucích nákladů či klimatických změn. Navrhla to v pondělí Evropská komise v reakci na požadavky zemědělců z řady států. Česko by z nově uvolněných peněz mělo získat téměř 6,9 milionu eur (přes 160 milionů korun).

Jedno dítě a jeden dospělý přišli v sobotu večer o život při nehodě bagru na stanovém táboře v německé obci Toppenstedt, která leží jižně od Hamburku. Informoval o tom server veřejnoprávní televize ARD, podle něhož dalších deset dětí utrpělo zranění.

Pravděpodobně kvůli nedostatečné protipovodňové ochraně deště nedávno téměř vytopily novostavby rodinných domů v Dobřanech na Plzeňsku. Voda se tam stahuje z okolních polí. Developer už slíbil nápravu, pomoc nabízí i obecní úřad a Plzeňský kraj. Nově by místo jednoho poldru měly být u novostaveb hned tři.

Do ukrajinských přístavů připlulo prvních osm zahraničních lodí pro zemědělské výrobky. List Ukrajinska pravda to uvedl s odvoláním na velení vojenského námořnictva. Lodím uvolnilo cestu znovudobytí Hadího ostrova. Letošní úroda se mezitím dál sklízí. Zemědělcům přitom hrozí velké nebezpečí v podobě nevybuchlé munice na polích.

Válka na Ukrajině způsobuje velké problémy tamním farmářům, přičemž největší zásah dostaly velké podniky. Zhroutily se jim dodavatelské řetězce a část pracovní síly odešla bojovat. Až polovinu rostlinné produkce země tak letos zajistí na ukrajinské poměry drobné, většinou rodinné farmy do sta hektarů. Ty hospodaří pouze na dvanácti procentech z celkové plochy orné půdy v zemi. Už nyní ví, že úrody bude méně.

Pracovníků v zemědělství ubylo za dvacet let o 26,9 procenta na 176 815 lidí. Po přepočtení na plně zaměstnané jde o úbytek o 45,3 procenta na 95 372 osob. Čísla klesla také u chovu zvířat. Počet chovatelů do roku 2020 klesl o 42,5 procenta. Na tiskové konferenci týkající se zemědělského sčítání, takzvaného Agrocenzu, o tom informovali zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Dobrovolníkům se na jihu Čech letos podařilo zachránit před smrtí pod kombajny a sekačkami až dvě stě srnčat. Spolku Stop sečení srnčat nově pomáhají také drony, které monitorují pole a louky. Záchranu mláďat nová technologie výrazně zefektivnila, ukazují výsledky projektu. Drony využívají termovizi, díky které členové spolku vidí to, co by ze země ve vysoké trávě nezaznamenali. Ročně přitom takovým způsobem zemře až 60 tisíc srnčat, což chce spolek zvrátit.

Chladné počasí zpožďuje úrodu. Třeba žně budou podle odhadu Agrární komory ve skluzu o necelé dva týdny. I tak už česká pole opět zežloutla. Řepka olejka se letos víc než dřív stává pro zemědělce ceněnou komoditou. Její výkupní cena na trhu roste.

Propadliny tak široké, že by spolkly autobus, se otevírají stále častěji na polích v Turecku. V poslední době se objevují pořád blíž i domům, kde bydlí zemědělci.

Zemědělci na jihu Moravy nemohou sít ozimy ani sklízet kukuřici. Pole jsou po deštích podmáčená a technika by v nich zapadla. Sklizeň vína naopak srážky uspíšily. Vinaři chtějí mít hrozny pod střechou co nejrychleji, aby neplesnivěly.

Česko podle vědců zažívá nejhorší sucho za 500 let a nic na tom nemění lokální záplavy ani deštivé počasí posledních týdnů. Řeky byly na jaře hluboko pod svým dlouhodobým stavem, některé obce musely už v dubnu omezit spotřebu pitné vody a nejcennější tekutina dochází i ve studnách. Co se s krajinou děje a jak bychom se k ní měli chovat, zjišťovali Reportéři ČT Michal Fiala a Ondřej Golis.

Pražský magistrát rozdělí novými remízky své zemědělské plochy na menší pole a zakáže anorganická hnojiva. Zároveň změní smlouvy se zemědělci, kteří budou muset hospodařit podle zásad ekologického hospodářství. Důvodem je rostoucí sucho a eroze půdy, prohlásil primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN). Ze zhruba 14 tisíc hektarů zemědělské půdy v hlavním městě vlastní Praha 1650 hektarů.

Některé jihomoravské obce se snaží vrátit krajinu téměř o sedmdesát let nazpět, velké lány rozdělit cestami, a víc se tak přiblížit podobě, kterou měl venkov před vznikem jednotných zemědělských družstev v 50. letech. Cílem je silněji provázat zemědělské plochy s jejich okolím, tlumit erozi a pomáhat v půdě udržet vodu.