Pole

Čtvrté nejlidnatější město Turecka a významné průmyslové a zemědělské centrum Bursa čelí bezprecedentnímu nedostatku vody. Obě hlavní nádrže téměř vyschly. Podle úřadů i odborníků hrozí, že v jedné z nejúrodnějších oblastí 86milionové země skončí zemědělství.

Do pole na východě Polska v noci na středu spadl dron, který explodoval. Dle polského ministerstva zahraničí šlo o ruskou verzi dronu Šáhed. Zdroj agentury PAP z polského ministerstva obrany uvedl, že vojenský dron neměl bojovou hlavici a jednalo se pravděpodobně o návnadu. Policisté podle agentury nalezli na místě ohořelé kovové a plastové předměty.

Vedro a sucho komplikují sklizeň na polích, kde navíc přibývá požárů. Hasiči ve středních Čechách už jich evidují téměř 270, což je o stovku více než loni touto dobou. Hašení ohně na velkých plochách patří mezi nejnáročnější zásahy, čtyři hasiči se už při nich letos zranili. „Panují vyšší teploty a když na sobě mají ochranný oděv, musejí si hlídat i to, aby nedošlo k přehřátí, dehydrataci a pak ke kolapsovému stavu,“ popsala mluvčí středočeských hasičů Tereza Sýkora Fliegerová. Hasiči tak apelují na lidi, aby například na pole nezajížděli autem či v jeho blízkosti neodhazovali nedopalky. Opatrní by měli být i zemědělci – pravidelná údržba polí minimalizuje riziko vzniku požáru.

Bezová farma z Křížova na Benešovsku zjistila, že má ve vlastní úrodě nepovolené množství pesticidů. Celou sklizeň tak musela stáhnout z prodeje, škodu odhaduje na 1,5 milionu korun. Farma tvrdí, že se látka na rostliny dostala nejspíš ze sousedního pole zemědělského družstva. To takové přípravky používat může – případ ale nekomentuje s tím, že je stále v šetření. Majitelé bezové farmy se přitom snaží svou úrodu v souladu se zákonem co nejvíce chránit. Od sousedního pšeničného pole je odděluje několik metrů široký travnatý pás, který vede podél celého pozemku.

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.

Ministerstvo zemědělství upravuje nová pravidla ochrany půdy před erozí, platit měla původně od července. Resort zatím připravil metodiku pro ozimy, komplexní úpravu dál chystá. Spor se vede o to, jak přísná má být, podle ekologů plánovaná pravidla nestačí. Ministerstvo chce k ochraně půdy především motivovat, ke kontrole a krácení dotací se míní uchýlit až v případě skutečné eroze. V loňském roce rekordně přibylo hlášených poškození polí, bylo jich jednou tolik oproti roku 2023.

Kyjev a Evropská unie vyjednávají novou dohodu o dovozu ukrajinských zemědělských produktů. Stávající dokument v pondělí vypršel a obchodní podmínky se vrátily do období před začátkem plnohodnotné ruské invaze. Na východě válkou zasažené země přitom hospodaření čelí problémům – boje dále berou farmářům půdu i lidské síly.

Vědci zkoumají přínos vysazování kvetoucích pásů rostlin doprostřed polí, tedy do míst, kudy pravidelně projíždí zemědělská technika. Podle výzkumníků z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu by mohla technika takzvaných kolejových řádků zvýšit biodiverzitu, zlepšit stav půdy a omezit používání pesticidů.

Lidé pokračují s odklízením následků sobotních bouřek. V Ústí na Přerovsku voda splavila ornici z okolních polí a bahno zasáhlo několik domů a zahrad, večer voda zaplavila i příjezdovou cestu. Stejnou situaci přitom Ústí zažilo už předchozí týden. Podle místních souvisí problém s tím, jakým způsobem zemědělci obdělávají pole, které se do obce svažuje. Starosta s nimi, pozemkovým úřadem a zástupci ministerstva zemědělství proto chystá schůzku.

Uzbečtí farmáři tvrdí, že je vláda pod záminkou státem podporovaného rozvoje nutí přenechávat půdu čínským podnikům, čímž místním obyvatelům odebírá tisíce hektarů úrodných bavlníkových a pšeničných polí, napsala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). K převodům pozemků má oficiálně docházet dobrovolně, zemědělci však pro server popsali zastrašování a výhružky ze strany tamních úředníků. Ve Střední Asii tak rostou protičínské nálady a obavy z plíživého vlivu Pekingu.

Vypěstovat si svépomocí bylinky, zeleninu nebo brambory. Lidé v Praze k tomu můžou využít nejen komunitní zahrady, ale i sdílená pole. Ta vznikají na nevyužívané půdě, kterou většinou vlastní magistrát. Od letošního října si lze nově pronajmout část pole například v pražských Letňanech, kde je takto k dispozici až 20 hektarů. Zatím se tam zaregistrovalo kolem patnácti pěstitelů. Projekty jako MetroFarm, spolek ZAzemí nebo komunitní zahrada Na Polské vychází vstříc těm, kteří si chtějí vytvořit „políčko“.

V platnost během srpna vstoupí unijní nařízení o obnově přírody. Vychází z toho, že Evropa umí chránit tu nejcennější v rezervacích a parcích. Ale do pořádku je potřeba dát i tu přírodu úplně obyčejnou v lesích, na polích nebo ve městech, tedy zastavit pokles biodiverzity a připravit se na změnu klimatu. Konkrétními cíli je třeba vysadit v Unii tři miliardy stromů, neztrácet městskou zeleň, zvrátit úbytek motýlů a ptáků nebo rozvolnit 25 tisíc kilometrů řek.

Evropské zemědělce, včetně českých, čekají změny kvůli novým předpisům o obnově přírodní krajiny. I zemědělská půda bude muset podporovat rozmanitost. Podle odborníků to farmářům dlouhodobě pomůže, ti se ale obávají snížení výnosů.

Novela zákona na ochranu zemědělské půdy zmírní normy pro zakládání alejí podél silnic. Začne platit na začátku letních prázdnin. Nové aleje by díky tomu měly být také bezpečnější. Po nárazu do stromu totiž každý rok zemřou při nehodách desítky řidičů.

Povinnost nechávat pole ladem způsobuje problémy i na zbytku polí, kritizoval ve čtvrteční 90' ČT24 prezident Agrární komory Jan Doležal s tím, že nikde mimo Evropu takové podmínky neplatí. Expert na zemědělství Hnutí Duha Martin Rexa říká, že ne každá taková plocha musí nutně omezovat zemědělskou produkci. Klimatická změna podle něj postupuje velmi rychle a je nutné se bavit o změně. Doležal je přesvědčen, že Evropa je jediná, kdo klimatickou změnu řeší.

Požár pole u Dobřan na Plzeňsku se podařilo hasičům vpodvečer lokalizovat. Uvedli to na svém twitterovém účtu. Oheň se už dál nešíří, zničil ale prakticky celé pole. Zásah, kterého se účastnilo dvaadvacet jednotek hasičů, komplikoval silný vítr, který plameny hnal přes suché pole. Na místě nyní zůstane hlídat pět jednotek hasičů, řekl před 20:00 řídicí důstojník hasičů.

Země Evropské unie by si mezi sebe měly rozdělit dalších 330 milionů eur (7,8 miliardy korun) ze zemědělské rezervy, která je určena na zmírňování dopadů levného dovozu ukrajinských obilovin, rostoucích nákladů či klimatických změn. Navrhla to v pondělí Evropská komise v reakci na požadavky zemědělců z řady států. Česko by z nově uvolněných peněz mělo získat téměř 6,9 milionu eur (přes 160 milionů korun).

Jedno dítě a jeden dospělý přišli v sobotu večer o život při nehodě bagru na stanovém táboře v německé obci Toppenstedt, která leží jižně od Hamburku. Informoval o tom server veřejnoprávní televize ARD, podle něhož dalších deset dětí utrpělo zranění.

Pravděpodobně kvůli nedostatečné protipovodňové ochraně deště nedávno téměř vytopily novostavby rodinných domů v Dobřanech na Plzeňsku. Voda se tam stahuje z okolních polí. Developer už slíbil nápravu, pomoc nabízí i obecní úřad a Plzeňský kraj. Nově by místo jednoho poldru měly být u novostaveb hned tři.

Do ukrajinských přístavů připlulo prvních osm zahraničních lodí pro zemědělské výrobky. List Ukrajinska pravda to uvedl s odvoláním na velení vojenského námořnictva. Lodím uvolnilo cestu znovudobytí Hadího ostrova. Letošní úroda se mezitím dál sklízí. Zemědělcům přitom hrozí velké nebezpečí v podobě nevybuchlé munice na polích.

Válka na Ukrajině způsobuje velké problémy tamním farmářům, přičemž největší zásah dostaly velké podniky. Zhroutily se jim dodavatelské řetězce a část pracovní síly odešla bojovat. Až polovinu rostlinné produkce země tak letos zajistí na ukrajinské poměry drobné, většinou rodinné farmy do sta hektarů. Ty hospodaří pouze na dvanácti procentech z celkové plochy orné půdy v zemi. Už nyní ví, že úrody bude méně.

Pracovníků v zemědělství ubylo za dvacet let o 26,9 procenta na 176 815 lidí. Po přepočtení na plně zaměstnané jde o úbytek o 45,3 procenta na 95 372 osob. Čísla klesla také u chovu zvířat. Počet chovatelů do roku 2020 klesl o 42,5 procenta. Na tiskové konferenci týkající se zemědělského sčítání, takzvaného Agrocenzu, o tom informovali zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Dobrovolníkům se na jihu Čech letos podařilo zachránit před smrtí pod kombajny a sekačkami až dvě stě srnčat. Spolku Stop sečení srnčat nově pomáhají také drony, které monitorují pole a louky. Záchranu mláďat nová technologie výrazně zefektivnila, ukazují výsledky projektu. Drony využívají termovizi, díky které členové spolku vidí to, co by ze země ve vysoké trávě nezaznamenali. Ročně přitom takovým způsobem zemře až 60 tisíc srnčat, což chce spolek zvrátit.

Chladné počasí zpožďuje úrodu. Třeba žně budou podle odhadu Agrární komory ve skluzu o necelé dva týdny. I tak už česká pole opět zežloutla. Řepka olejka se letos víc než dřív stává pro zemědělce ceněnou komoditou. Její výkupní cena na trhu roste.