Pracovníků v zemědělství ubylo za dvacet let o 26,9 procenta na 176 815 lidí. Po přepočtení na plně zaměstnané jde o úbytek o 45,3 procenta na 95 372 osob. Čísla klesla také u chovu zvířat. Počet chovatelů do roku 2020 klesl o 42,5 procenta. Na tiskové konferenci týkající se zemědělského sčítání, takzvaného Agrocenzu, o tom informovali zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Plně zaměstnaných v zemědělství za dvacet let ubylo téměř o polovinu, koncentroval se chov zvířat
Snížila se výměra některých plodin jako pšenice či ječmene na úkor plodin pěstovaných mimo jiné na technické účely, jako jsou kukuřice nebo řepka. „Od roku 2000 se snížil podíl orné půdy ze 75,9 na 70,8 procenta. Naopak podíl trvalých travních porostů vzrostl z 22,8 na 28 procent. Rozšířily se výměry vinic, naopak ubylo chmelnic a ovocných sadů. Z plodin pěstovaných na orné půdě přibyly plochy oseté kukuřicí, řepkou nebo sójou na úkor pšenice, ječmene, plodin sklízených na zeleno nebo brambor,“ upozornil předseda ČSÚ Marek Rojíček.
Využití orné půdy v České republice
Obecně se zemědělská výroba koncentruje do větších podniků. Průměrná výměra každého z nich stoupla od roku 2000 z 93 hektarů na 121 hektarů. Zvýšil se ale podíl vlastní obhospodařované půdy z osmi na 27 procent. V podnicích fyzických osob se zvýšil počet rodinných pracovníků o 4,3 procentního bodu na 38,9 procenta.
Podle šetření publikovaného v roce 2016, tedy z minulého Agrocenzu, bylo Česko v Evropské unii první ve výměře zemědělské půdy na jeden subjekt, měla také prvenství ohledně podílu ploch řepky na orné půdě, ale například páté místo v podílu ekologicky obhospodařované půdy. Údaje ze současného šetření zveřejní EU nejspíš v příštím roce.
Pozice České republiky v Evropské unii za rok 2016 v rámci zemědělství
Přibylo chovatelů ovcí
Chov zvířat se stejně jako samotné zemědělské podniky koncentroval, počet chovatelů do roku 2020 klesl o 42,5 procenta na 16 259 subjektů. Největší snížení bylo u chovatelů prasat, dále pak drůbeže, koz a skotu. Pouze u ovcí se počet chovatelů zvýšil.
Průměrný počet zvířat na zemědělský podnik činil u skotu loni 118 kusů, což znamenalo zvýšení o 52,7 procenta. U prasat to bylo 486 kusů a šlo o zvýšení o 142,1 procenta, u drůbeže to bylo 5167 kusů a počet se navýšil o 207 procent. U ovcí připadá na jeden podnik v průměru 42 kusů, tedy více než dvojnásobek proti době před 20 lety, u koz je to pak 16 kusů a jde o navýšení na téměř čtyřnásobek.
Počty prasat klesly za dvacet let o 56 procent
Počty chovaných prasat v Česku klesly za posledních dvacet let do roku 2020 o 56 procent na 1,5 milionu kusů, drůbeže o 15 procent na 25,6 milionu a počty skotu se snížily o devět procent na 1,4 milionu kusů. Čísla u skotu jsou podle vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renaty Vodičkové nižší hlavně kvůli úbytku dojených krav, u kterých pokles činil 28,2 procenta.
Celková produkce mléka se ale podle ní nesnížila, neboť se jí podařilo vyrovnat zvýšenou dojivostí. O 136 procent na 230 tisíc kusů naopak vzrostly počty nedojeného skotu, tedy krav na maso.
I přes větší počet odchovaných selat, který se zvedl za pětinu století z 19 na 29 kusů na prasnici a rok, naopak nedokázal vykompenzovat úbytek prasat v Česku. Počet prasnic se pak podle statistiků snížil o 67,1 procenta na 131 tisíc kusů.
Dlouhodobě pak přibývá ovcí (o 164,3 procenta na 173 tisíc kusů) a koz (o 142 procent na 24 tisíc kusů). Tyto počty zvířat jsou ale proti počtům krav řádově nižší. Klesl také počet chovných samic králíků o 85,2 procenta na devět tisíc kusů.
Stavy hospodářských zvířat