Vypěstovat si svépomocí bylinky, zeleninu nebo brambory. Lidé v Praze k tomu můžou využít nejen komunitní zahrady, ale i sdílená pole. Ta vznikají na nevyužívané půdě, kterou většinou vlastní magistrát. Od letošního října si lze nově pronajmout část pole například v pražských Letňanech, kde je takto k dispozici až 20 hektarů. Zatím se tam zaregistrovalo kolem patnácti pěstitelů. Projekty jako MetroFarm, spolek ZAzemí nebo komunitní zahrada Na Polské vychází vstříc těm, kteří si chtějí vytvořit „políčko“.
Po komunitních zahradách roste zájem i o sdílená pole
Nevyužitá pole na okraji Prahy v Letňanech si mohou lidé pronajmout prostřednictvím projektu MetroFarm. Hospodařit můžou na plochách v řádu až desítek metrů čtverečních. Podobné pole je také v pražských Jinonicích. „Pěstuji prvním rokem na ploše 50 metrů čtverečních. Hledala jsem nějakou komunitní možnost velmi dlouho, asi tři roky. Mně se osobně líbí, když vše kolem roste. Sama mám doma spoustu rostlin, ale nemám balkon a nemám možnost pěstovat nic venku,“ řekla o své motivaci soukromá pěstitelka Petra Balášová, která má v Jinonicích pronajatý kus pole.
V některých lokalitách jsou všechny plochy obsazené, jinde mají zájemci stále možnost si část pole pronajmout. Kromě Jinonic se mohou pěstitelé v Praze prostřednictvím MetroFarmu poohlédnout i po pozemcích třeba na Císařském ostrově nebo nově v Letňanech, kde jsou k dispozici stovky „políček“. Každá lokalita má své sdílené zázemí a potřebné zahradnické nářadí.
„Zájem ze strany lidí je. Například v Jinonicích, kde jsme tři roky, máme čtyřicet políček a kapacita tam nestačí. Proto přemýšlíme, kam zájemce umístit. Jsme však schopni uspokojit všechny zájemce. Chceme lidi také vzdělávat v ekologickém pěstování,“ řekl koordinátor projektu Štěpán Říha.
K tomuto druhu činnosti se dostával postupně. „Jsem Pražák a chtěl jsem být vždy soběstačný. Kamarád získal brownfield, a tak jsem díky tomu začal naplňovat svůj sen mít zahrádku tady v Praze. Později jsme si všimli veřejné nabídky magistrátu, zapojili jsme se do výběrového řízení a bitvu ‚kdo dá nejvíc‘ vyhráli,“ popsal Říha svoji motivaci zapojit se do projektu. „Časem jsem zjistil, že člověk nemusí žít nutně mimo Prahu, aby se cítil být na venkově. Zjistil jsem, že Praha nabízí spoustu možností,“ doplnil.
„Často se najde někdo, kdo neví, co s pozemkem. Z většiny se jedná právě o magistrát, který pozemky pronajímá za běžný poplatek. Plochy se pak dále pronajímají samotným pěstitelům za členský poplatek,“ přiblížil Říha.
Podle mluvčího pražského magistrátu Víta Hofmana pronajímá hlavní město pole s cílem zhodnotit jinak nevyužité zemědělské pozemky. „Naším cílem je nenechat půdu ležet ladem, ale naopak ji zhodnocovat. Cestou je právě šetrné hospodaření,“ vysvětlil Hofman.
Krádežím se vyhnout nelze, jsou ale sporadické
Při pěstování na sdílených pozemcích je podle provozovatelů nutné počítat s určitým rizikem krádeží. O zásadní problém ale podle nich nejde. „Na Císařském ostrově, kde máme v tuto chvíli 160 individuálních pěstitelů, se za čtyři roky, co tam jsme, poztrácelo jen něco v hodnotě pěti až šesti tisíc korun, takže nic zásadního,“ uvedl Říha.
V Letňanech bude provozovatel zabezpečení řešit až v souvislosti s případnými problémy. „Problémem pro plodiny jsou spíše zajíci, případně divočáci,“ dodal Říha. Magistrát ale za samotný provoz na pozemku nezodpovídá. „Za provoz na pozemku zodpovídá pachtýř,“ doplnil Hofman.
Projekt MetroFarm není v Praze jediným pronajímatelem sdílených polí. Dalším je například komunitní zahrada Na Polské v Čimicích. „Plochu tvoří zavážka suti, která je zároveň komunitním prostorem. Tři roky plocha ležela ladem a budovali jsme na ní komunitní zahradu. Má dohromady 1,8 hektaru. Část pole obhospodařujeme, zatímco druhá část slouží jako pastvina pro ovce, aby plocha nezarůstala,“ řekla koordinátorka komunitní zahrady Martina Taišlová. „Máme magistrátní pozemek, který je označen jako orná půda. Každý si může vykolíkovat plochu, jakou chce. Registrujeme celkem kolem dvaceti členů,“ upřesnila Taišlová.
O podobné projekty je zájem i v menších městech. Například Spolek ZAzemí v Turnově ve svém komunitním projektu umožňuje rodinám vypěstovat si vlastní řádek brambor. „Jedná se asi o čtvrt hektaru, na kterém si každá rodina pak svůj řádek vysbírá. Lidé o to mají zájem. V tuto chvíli je to asi dvacet rodin, případně jednotlivců. Pole však pěstitelům přímo nepronajímáme,“ uvedla garantka spolku Anna Hudská.
