Brambory

Ceny potravin, které pravidelně sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), v červnu oproti květnu většinou rostly. Celkově zdražilo deset ze třinácti položek, nejvíce brambory, bílý jogurt a jablka. Tytéž výrobky, za které si Češi v červnu připlatili ve srovnání s květnem, s výjimkou kmínového chleba stály více i oproti letošnímu lednu. ČSÚ o tom informoval na svém webu. Naopak meziročně ceny potravin podle zveřejněných dat spíše klesaly. Více než o pětinu zlevnily vejce, mouka a cukr. Ceny položek, které ČSÚ zjišťuje jednorázově v terénu, nevstupují do výpočtu měsíčních spotřebitelských cen.

Spotřebitelé si v těchto dnech mohou všimnout dražšího ovoce i části zeleniny. Důvodem růstu cen jsou dubnové mrazy, s jejichž následky se pěstitelé potýkají. Pomrzla totiž část ovocných stromů a také jahod, hlavně tam, kde je nestihli přikrýt. Mnozí zemědělci teď ale nabízejí samosběry. Pokud si člověk naplní košík vlastními silami, vyjdou jahody o půlku levněji než na trzích nebo v prodejnách. Mrazy zasáhly i pěstitele v Polsku, ale zřejmě o něco méně, ceny jahod jsou tam totiž nižší.

Obilovin sklidí zemědělci letos podle prvního odhadu statistiků o osm procent méně než loni. O dvacetinu vyšší bude naopak sklizeň řepky. Z obilovin očekává Český statistický úřad největší pokles u jarní pšenice, jarního ječmene a ovsa, ale méně než loni sklidí podle odhadu zemědělci i všech dalších základních obilovin. Rozhodující vliv na konečný stav bude mít počasí v průběhu dozrávání i žní. Odhady budou statistici dále zpřesňovat.

V noci na čtvrtek budou v některých místech v Česku teploty u země klesat pod nulu, spadnout mohou až k minus pěti stupňům Celsia. Přízemní mráz se čeká v polohách pod 600 metrů nad mořem a může poškodit zejména zeleninu, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Upozornění meteorologů před mrazem ve vegetačním období platí od půlnoci do čtvrtečních 08:00 pro všechny kraje.

Sázení brambor v Česku komplikuje deštivé a chladné počasí. Do polí letos vjeli zemědělci o několik týdnů později, česká produkce se tak na pultech obchodů objeví zřejmě až v červenci. Za kilo brambor si lidé navíc připlatí. Může za to zdražení sadby nebo hnojiv.

Zatím nejlepší stavební hmotou, která by se dala použít pro budování základen na Marsu a Měsíci, je škrob, který se dá získat z brambor. Pokud by se obohatil lidskými slzami nebo dalšími tělními tekutinami a smíchal s tamními horninami, vznikl by materiál, jenž pevností předčí beton.

Válka na Ukrajině způsobuje velké problémy tamním farmářům, přičemž největší zásah dostaly velké podniky. Zhroutily se jim dodavatelské řetězce a část pracovní síly odešla bojovat. Až polovinu rostlinné produkce země tak letos zajistí na ukrajinské poměry drobné, většinou rodinné farmy do sta hektarů. Ty hospodaří pouze na dvanácti procentech z celkové plochy orné půdy v zemi. Už nyní ví, že úrody bude méně.

Stát se snaží splnit závazek ekologického zemědělství a snižování postřiků na polích. Pomoct mají nově zavedené značky, třeba Q CZ u brambor – značení, které identifikuje produkt vypěstovaný bez zbytečných chemických přídavků. Také roste zájem o odolnější odrůdy vín.

Vědcům se podařilo vylepšit rýži a brambory vložením lidského genu. Ten rostlinám pomáhá v tom, aby nepřestávaly růst, díky čemuž mají výrazně vyšší výnosy. Experti očekávají, že jejich technologie bude využitelná pro široké spektrum plodin.

S obnovením provozu po uvolnění koronavirových zákazů část podniků zdražila. Třeba někteří kadeřníci nebo restauratéři zvýšili ceny až o deset procent. Důvodů je víc, jednak kompenzace předchozích ztrát, ale třeba i vyšší náklady na energie, nájmy nebo suroviny. Přesto se najdou položky, které nezdražují. Aktuálně k nim patří sezonní potraviny anebo třeba vepřové maso.

Zemědělci na Vysočině předpokládají, že na letos sklizených bramborách prodělají, přestože úroda bude nadprůměrná. O část odbytu přišli kvůli zavřeným jídelnám, na tuzemský trh se podle nich navíc tlačí levné brambory ze zahraničí. Sklizeň zdržovaly deště, někde se protáhla až do listopadu. Zbytky nesklizených polí byly v Česku ještě zkraje tohoto týdne.

Česko není soběstačné v produkci brambor – stát to chce změnit a připravil novou dotaci, aby farmáři touto plodinou osázeli víc polí. Pěstitelům ale chybí hlavně skladovací prostory. To vše ve dnech, kdy začaly obchody nabízet české rané brambory.

Na pultech obchodů chybí české brambory. Urodilo se jich míň i kvůli loňskému suchu. Cena tak podle pěstitelů poroste. Nedostatek vody navíc ohrožuje i letošní úrodu. Řada zemědělců proto zkouší nové odrůdy, které by měly být odolnější.

Letošní úroda brambor bude podle pěstitelů podobná dlouholetému průměru. Proti loňsku by měla být se 770 tisíci tunami vyšší o 57 tisíc tun, odhadují. Nyní se brambory od pěstitelů prodávají za zhruba pět korun za kilogram, maloobchodní ceny jsou mezi 16 a 20 korunami, v akcích mezi 11 a 12 korunami.

Pěstitelé na Zlínsku sklízejí pozdní odrůdy brambor. Někteří mají kvůli suchu až o třetinu nižší úrodu. Ceny tak mohou vyrůst oproti loňsku až o polovinu.

Českému trhu chybí patriotický spotřebitel, který by řekl, že chce český jogurt, máslo nebo třeba maso. Přitom jeho tlak by přivedl na pulty mnohem více výrobků českých farmářů, tedy to, co české zemědělství nutně potřebuje. Myslí si to předseda Zemědělského svazu a viceprezident Agrární komory ČR Martin Pýcha.

Cena brambor se drží v obchodech kolem historického maxima 27 korun za kilogram. Nenaplňují se tak úvahy, že po začátku letošní sklizně budou zlevňovat. Loni v létě stály zhruba polovinu.

Meziroční růst spotřebitelských cen v březnu zrychlil na tři procenta z únorových 2,7 procenta. Šlo o nejvyšší meziroční růst od října 2012, uvedl Český statistický úřad. Vyšší byly zejména ceny některých potravin, zdražila i elektřina nebo pohonné hmoty. Výsledek překonal očekávání analytiků.

V obchodech se nedají koupit české brambory. Kvůli loňskému suchu jich bylo méně než jindy a už došly. Tuzemskou produkci tak musí nahrazovat drahý dovoz. Kilogram brambor nyní vyjde i na víc než 20 korun.