Brambory

Ve srovnání s červencem tento měsíc téměř o devět procent zdražila pšeničná hladká mouka, naopak konzumní brambory zlevnily o 29,6 procenta a bílý jogurt o 15,7 procenta. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). U dalších sledovaných položek byl rozdíl v ceně podle statistiků mírnější.

Obyčejný bramborový škrob svými optickými vlastnostmi předčí i nanomateriály. Škrobové zrno díky své struktuře funguje jako mikročočka, která dokáže optický svazek současně zaostřit, změnit jeho polarizaci a ještě ho roztočit do světelného víru, zjistili vědci z Vysokého učení technického v Brně (VUT) a Univerzity Palackého v Olomouci.

Vědci na Vysočině pracují na unikátním zemědělském výzkumu, který sleduje vliv výroby elektřiny ze slunce na růst rostlin. Takzvaná agrovoltaika má pomoci zemědělcům čelit klimatickým změnám a zároveň šetřit půdu. Mezinárodní výzkumný projekt, který funguje už od loňského roku a do něhož je zapojeno i sousední Rakousko, má trvat tři roky.

Po roce jsou k dostání opět české rané brambory. V obchodech budou zhruba do konce června. Z celkových produkčních ploch tvoří asi pět procent. Na rozdíl od klasických brambor je ale může každý jasně rozeznat od těch z dovozu. U tuzemských raných brambor je totiž možné slupku jednoduše odloupnout prsty. Nemají ale tak dlouhou skladovatelnost. Ideální je spotřebovat je ihned po zakoupení. Česko je v produkci brambor soběstačné ze 75 procent. Největší bramborářskou oblastí je Vysočina, následuje Středočeský kraj.

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.

Rostliny snášejí zásahy do chromozomů ještě lépe, než naznačovaly dosavadní poznatky. Popsal to mezinárodní výzkum, ve kterém měli důležitou roli i čeští vědci. Tato tolerance znamená naději pro budoucí úpravy plodin, které by mohly urychlit jejich evoluci směrem výhodným pro člověka.

Větší volnost v teplotě vytápění či chlazení pro nemocnice, možnost výkupu soukromých pozemků pod vojenskými objekty státem nebo kompenzace pro lesníky jsou jen některé z novinek, které začnou platit od letošního března. Web ČT24 připravil jejich přehled.

Zemědělci v Letohradě na Orlickoústecku spustili automat na brambory. Ten zákazníkovi do tašky nasype požadovaný objem brambor. Automat udržuje bramborám i vhodnou teplotu mezi šesti a deseti stupni Celsia. Farmáři chtějí expandovat i do dalších měst. V minulosti Českem prošla i vlna mlékomatů. V roce 2010 jich v zemi byla více než stovka. Zájem spotřebitelů ale začal upadat.

Královéhradecký kraj nyní dokončuje virtuální tržiště, které propojí regionální potravináře se školními jídelnami a dalšími vývařovnami. Portál umožní jídelnám pohodlně objednávat suroviny od menších dodavatelů v okolí. O spolupráci totiž mají zájem jak zemědělci a potravináři, tak samotná stravovací zařízení.

Vypěstovat si svépomocí bylinky, zeleninu nebo brambory. Lidé v Praze k tomu můžou využít nejen komunitní zahrady, ale i sdílená pole. Ta vznikají na nevyužívané půdě, kterou většinou vlastní magistrát. Od letošního října si lze nově pronajmout část pole například v pražských Letňanech, kde je takto k dispozici až 20 hektarů. Zatím se tam zaregistrovalo kolem patnácti pěstitelů. Projekty jako MetroFarm, spolek ZAzemí nebo komunitní zahrada Na Polské vychází vstříc těm, kteří si chtějí vytvořit „políčko“.

Ceny potravin, které pravidelně sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), v červnu oproti květnu většinou rostly. Celkově zdražilo deset ze třinácti položek, nejvíce brambory, bílý jogurt a jablka. Tytéž výrobky, za které si Češi v červnu připlatili ve srovnání s květnem, s výjimkou kmínového chleba stály více i oproti letošnímu lednu. ČSÚ o tom informoval na svém webu. Naopak meziročně ceny potravin podle zveřejněných dat spíše klesaly. Více než o pětinu zlevnily vejce, mouka a cukr. Ceny položek, které ČSÚ zjišťuje jednorázově v terénu, nevstupují do výpočtu měsíčních spotřebitelských cen.

Spotřebitelé si v těchto dnech mohou všimnout dražšího ovoce i části zeleniny. Důvodem růstu cen jsou dubnové mrazy, s jejichž následky se pěstitelé potýkají. Pomrzla totiž část ovocných stromů a také jahod, hlavně tam, kde je nestihli přikrýt. Mnozí zemědělci teď ale nabízejí samosběry. Pokud si člověk naplní košík vlastními silami, vyjdou jahody o půlku levněji než na trzích nebo v prodejnách. Mrazy zasáhly i pěstitele v Polsku, ale zřejmě o něco méně, ceny jahod jsou tam totiž nižší.

Obilovin sklidí zemědělci letos podle prvního odhadu statistiků o osm procent méně než loni. O dvacetinu vyšší bude naopak sklizeň řepky. Z obilovin očekává Český statistický úřad největší pokles u jarní pšenice, jarního ječmene a ovsa, ale méně než loni sklidí podle odhadu zemědělci i všech dalších základních obilovin. Rozhodující vliv na konečný stav bude mít počasí v průběhu dozrávání i žní. Odhady budou statistici dále zpřesňovat.

V noci na čtvrtek budou v některých místech v Česku teploty u země klesat pod nulu, spadnout mohou až k minus pěti stupňům Celsia. Přízemní mráz se čeká v polohách pod 600 metrů nad mořem a může poškodit zejména zeleninu, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Upozornění meteorologů před mrazem ve vegetačním období platí od půlnoci do čtvrtečních 08:00 pro všechny kraje.

Sázení brambor v Česku komplikuje deštivé a chladné počasí. Do polí letos vjeli zemědělci o několik týdnů později, česká produkce se tak na pultech obchodů objeví zřejmě až v červenci. Za kilo brambor si lidé navíc připlatí. Může za to zdražení sadby nebo hnojiv.

Zatím nejlepší stavební hmotou, která by se dala použít pro budování základen na Marsu a Měsíci, je škrob, který se dá získat z brambor. Pokud by se obohatil lidskými slzami nebo dalšími tělními tekutinami a smíchal s tamními horninami, vznikl by materiál, jenž pevností předčí beton.

Válka na Ukrajině způsobuje velké problémy tamním farmářům, přičemž největší zásah dostaly velké podniky. Zhroutily se jim dodavatelské řetězce a část pracovní síly odešla bojovat. Až polovinu rostlinné produkce země tak letos zajistí na ukrajinské poměry drobné, většinou rodinné farmy do sta hektarů. Ty hospodaří pouze na dvanácti procentech z celkové plochy orné půdy v zemi. Už nyní ví, že úrody bude méně.

Stát se snaží splnit závazek ekologického zemědělství a snižování postřiků na polích. Pomoct mají nově zavedené značky, třeba Q CZ u brambor – značení, které identifikuje produkt vypěstovaný bez zbytečných chemických přídavků. Také roste zájem o odolnější odrůdy vín.

Vědcům se podařilo vylepšit rýži a brambory vložením lidského genu. Ten rostlinám pomáhá v tom, aby nepřestávaly růst, díky čemuž mají výrazně vyšší výnosy. Experti očekávají, že jejich technologie bude využitelná pro široké spektrum plodin.

S obnovením provozu po uvolnění koronavirových zákazů část podniků zdražila. Třeba někteří kadeřníci nebo restauratéři zvýšili ceny až o deset procent. Důvodů je víc, jednak kompenzace předchozích ztrát, ale třeba i vyšší náklady na energie, nájmy nebo suroviny. Přesto se najdou položky, které nezdražují. Aktuálně k nim patří sezonní potraviny anebo třeba vepřové maso.

Zemědělci na Vysočině předpokládají, že na letos sklizených bramborách prodělají, přestože úroda bude nadprůměrná. O část odbytu přišli kvůli zavřeným jídelnám, na tuzemský trh se podle nich navíc tlačí levné brambory ze zahraničí. Sklizeň zdržovaly deště, někde se protáhla až do listopadu. Zbytky nesklizených polí byly v Česku ještě zkraje tohoto týdne.

Česko není soběstačné v produkci brambor – stát to chce změnit a připravil novou dotaci, aby farmáři touto plodinou osázeli víc polí. Pěstitelům ale chybí hlavně skladovací prostory. To vše ve dnech, kdy začaly obchody nabízet české rané brambory.

Na pultech obchodů chybí české brambory. Urodilo se jich míň i kvůli loňskému suchu. Cena tak podle pěstitelů poroste. Nedostatek vody navíc ohrožuje i letošní úrodu. Řada zemědělců proto zkouší nové odrůdy, které by měly být odolnější.