Stát se snaží splnit závazek ekologického zemědělství a snižování postřiků na polích. Pomoct mají nově zavedené značky, třeba Q CZ u brambor – značení, které identifikuje produkt vypěstovaný bez zbytečných chemických přídavků. Také roste zájem o odolnější odrůdy vín.
Stoupá zájem o odolnější odrůdy brambor a vína. Pěstování se má obejít bez zbytečné chemie
Události: Mezi farmáři jsou stále populárnější odolnější odrůdy brambor a vína (zdroj: ČT24)
Na první pohled může být brambora s označením Q CZ stejná jako každá jiná. Tři písmenka ale naznačují, že byla vypěstovaná bez zbytečné chemie. Podle předsedy Českého bramborářského svazu Josefa Králíčka jde hlavně o hnojiva a ochranné přípravky.
„Je tam omezené použití průmyslových hnojiv a omezená aplikace přípravků na ochranu rostlin,“ tvrdí Králíček.
Brambory se před sklizní musí přihlásit na zvláštní rozbory, které požadují, aby hodnoty těžkých kovů, olova, kadmia a pesticidů byly o dvacet až pětadvacet procent nižší, než je v současnosti povolená norma.
Odolnější odrůdy vína
O odolnější odrůdy, a tím pádem méně chemických postřiků, je zájem taky mezi vinaři. Takzvané PIWI odrůdy, neboli rezistentní odrůdy, jsou u nás už na 770 hektarech – to se rovná čtyřem procentům všech vinohradů v Česku.
„Když máme tento poměr, tak jsme vlastně nejlepší v Evropě. Je štěstí, že jsme s tím začali už před pětatřiceti lety, to bylo vědecko-výzkumné sdružení Rezistant, kde bylo kolem třiceti podniků,“ vysvětluje František Mádl z představenstva PIWI International.
Ekologičtější odrůdy mají v Česku dokonce ještě o něco starší tradici. Rakvický vinař Miloš Michlovský s rezistentními druhy začínal dokonce před čtyřiceti lety. Tehdy je měl na malém dvorku, v té době bylo ale udržování náročné a dražší. Dnes má Michlovský nové odolnější odrůdy již na pětadvaceti procentech svých vinohradů.
Ekologičtěji
Za posledních deset let se podařilo v Česku snížit množství postřiků na ochranu rostlin o třetinu. V tomto ohledu je země podle ministerstva zemědělství na špici v Evropě.
„Počítáme s tím, že se do roku 2027 navýší plochy v ekologickém režimu až na dvacet dva procent z celkové výměry orné půdy. V současnosti je to zhruba patnáct procent,“ říká mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
Podle Evropské komise by do roku 2030 měly všechny státy Evropské unie ekologicky hospodařit na čtvrtině svých ploch.