Obilovin sklidí zemědělci letos podle prvního odhadu statistiků o osm procent méně než loni. O dvacetinu vyšší bude naopak sklizeň řepky. Z obilovin očekává Český statistický úřad největší pokles u jarní pšenice, jarního ječmene a ovsa, ale méně než loni sklidí podle odhadu zemědělci i všech dalších základních obilovin. Rozhodující vliv na konečný stav bude mít počasí v průběhu dozrávání i žní. Odhady budou statistici dále zpřesňovat.
Sklizeň obilovin bude nižší než loni, očekávají statistici. Zemědělci jsou optimističtější
7 minut
Události: V Česku začínají žně
U základních obilovin i řepky očekávají letos analytici nižší hektarový výnos než loni. Řepky se přesto zřejmě sklidí o 4,9 procenta více, protože zemědělci oseli o desetinu vyšší plochu – 380 tisíc hektarů. Výsledkem by měla být sklizeň 1,2 milionu tun řepky.
Základní obiloviny naopak oseli na plochu o čtyři procenta nižší – 1,2 milionu hektarů. Při očekávaném poklesu hektarového výnosu rovněž zhruba o čtyři procenta bude sklizeň o 8,1 procenta nižší, tedy skoro sedm milionů tun. Nižší sklizeň obilovin očekávají statistici nejenom ve srovnání s loňskem, ale také oproti pětiletému průměru, i když vůči němu bude jen o 2,2 procenta menší. U řepky bude sklizeň o 1,9 procenta vyšší.
Pšenice seté jarní bude podle prvního odhadu ČSÚ o 38,3 procenta méně, což bude zdaleka nejvýraznější propad. Bude to zejména důsledek toho, že je osetá o třetinu menší plocha, výnos podle odhadu klesne o 7,6 procenta. O 15 procent nižší bude sklizeň ječmene jarního a o 12,5 procenta ovsa. U žita očekávají statistici pokles o 7,5 procenta, u přesnice seté ozimé o 6,1 procenta, u ječmene ozimého o 4,4 procenta a u tritikále o 2,5 procenta.
Radek Matějka ze statistického úřadu ale zdůraznil, že první odhad vydávají statistici již před začátkem žní a údaje budou dál upřesňovat. „Finální výsledky budou nakonec, jako každý rok, do značné míry záviset také na dalším vývoji počasí,“ podotkl.
Zemědělci jsou optimističtější
Že by byla sklizeň obilovin slabší než loni i pod průměrem minulých let, jak předpokládá statistický úřad, si nemyslí sami zemědělci. Místopředseda Zemědělského svazu Svatopluk Müller očekává, že bude průměrná nebo i nadprůměrná.
Místopředseda Asociace soukromého zemědělství Jan Staněk míní, že bude s loňskem srovnatelný výnos na hektar. „Protože se udělaly legislativní zásahy, takže některých plodin je trochu méně, celkové množství může být o nějaké procentíčko méně. Ale vzhledem k tomu, že vyrábíme dvojnásobek toho, co spotřebujeme, nehrozí nebezpečí, že by byl nedostatek,“ řekl.
Sklizeň obilovin
Prezident Agrární komory Jan Doležal považuje i aktuálně zveřejněný odhad sklizně za průměrně dobrý. Podobně jako statistici i představitelé dalších zemědělských sdružení očekává, že rozhodující bude počasí v době dozrávání a žní.
Setí jarních plodin a růst ozimů podle něj ovlivnil pozdní nástup jara. Poté zase přišly v některých oblastech vysoké teploty a ve středních, západních a severních Čechách byl nedostatek srážek v míře hluboko pod normálem.
Menší sucho než obvykle
Někde mají díky příznivému počasí výnosy vyšší než loni. „Na jaře kupodivu pětkrát pršelo, takže nebylo takové sucho jako obvykle,“ líčí zemědělec Jan Zatloukal z Božic na Znojemsku.
Podle jeho kolegyně, kombajnistky Zuzany Kuthanové, se ovšem situace normálu nepřiblížila. „Oproti loňskému roku je to o trochu lepší, ale pořád to není tak, jak by to mohlo být ideálně. Zrníčka jsou poloviční oproti tomu, co by mohly být,“ připouští.
„Počasí nám hrálo do karet a díky tomu budeme mít vyšší výnos. Loni jsme měli zhruba čtyři tuny, letos počítám, že budeme mít pět tun plus,“ kalkuluje Antonín Osička z Břeclavska.
Problémy se skladovacími kapacitami
Mluvčí Zemědělského svazu Vladimír Pícha upozornil i na jiný problém než rozsah sklizně. Část z ní podle nich nebude letos kam dát. Ve skladech jsou ještě dva miliony tun z loňské sklizně, které zemědělci nedokázali prodat. Svaz na množství neprodaného obilí upozorňoval už v dubnu, zdůvodňoval to hlavně tím, že kvůli dovozu obilí z Ukrajiny se zastavil export.
„Dlouhodobě se čtyřicet procent pšenice prodá ještě před žněmi a dnes, pokud se někomu podařilo takovou smlouvu uzavřít, tak to může považovat za úspěch,“ doplňuje Pícha s tím, že se jedná spíše o jednotlivce.
Pokud by letošní sklizeň dopadla podle odhadu statistického úřadu, nepodaří se podle Píchy uskladnit milion tun. V souvislosti s tím upozorňují zemědělci i na nízké výkupní ceny obilí. „Pšenice jako hlavní obilovina na burze meziročně poklesla o 23 procent a řepka o 30 procent,“ poukázal šéf Agrární komory.
Další odhad vydá ČSÚ před polovinou srpna, v něm kromě přesnějších údajů o sklizni základních obilovin a řepky zveřejní také odhad sklizně raných brambor, hrachu a máku. O bramborách zatím statistici vědí, že se snížila plocha, na které jsou osázeny, o 3,4 procenta oproti loňsku. „Je nejnižší v historii sledování,“ upozornil statistický úřad.
