Evropa čelí nejhoršímu suchu za posledních 500 let. Úroda je v ohrožení, varují experti

Nynější sucho v Evropě je podle expertů Evropské unie patrně nejhorší za 500 let. Řekl to v úterý mluvčí Evropské komise, když upozorňoval na čerstvou zprávu založenou na satelitních datech o vývoji a dopadech sucha. Ta varuje mimo jiné před očekávaným poklesem letních výnosů v zemědělství, zejména u kukuřice, sóji a slunečnice.

„Zdá se, že sucho je nejhorší za nejméně 500 let,“ řekl při brífinku mluvčí EK Johannes Bahrke. Jde podle něj o předběžné hodnocení, které bude ještě třeba konfrontovat s daty za celou letní sezonu. Prohlášení navazovalo na pondělní zveřejnění zprávy výzkumníků EK založené na datech centrály pro pozorování sucha (GDO). Ta zase pracuje zejména s údaji družicového systému Copernicus.

Zpráva Společného výzkumného střediska (JRC) upozornila, že na základě pozorování zahrnujících prvních deset srpnových dní panovaly na 47 procentech území EU podmínky odpovídající stavu „výstrahy“ před suchem. Na 17 procent Unie se pak vztahoval stav pohotovosti, což je nejvyšší ze tří výstražných označení GDO.

Ohrožené zemědělství

Sucho má silně negativní dopad na sklizeň letních plodin, píše JRC. Nejhorší dopady se údajně čekají u kukuřice, sójových bobů a slunečnice, přičemž výnosy budou podle odhadů o 16, respektive 15 a 12 procent pod průměrem z uplynulých pěti let.

Vážné sucho, které od počátku roku sužuje mnoho regionů Evropy, se podle zprávy od počátku srpna dále rozšířilo a zhoršilo. „Nejvíce se zhoršující podmínky mají regiony, které sucho zasahovalo už na jaře 2022, tedy sever Itálie, jihovýchod Francie, některé oblasti v Maďarsku a Rumunsku,“ pokračuje hodnocení. Naopak v některých regionech včetně jihu Česka „je pozorováno lokální zlepšení“.

Česká republika je podle aktuální mapy GDO suchem zasažená relativně málo:

Evropská mapa sucha – srpen 2022
Zdroj: GDO

Problém je velký také na Pyrenejském poloostrově a na části chorvatského pobřeží. Tam se podle JRC očekává mimořádné sucho i v nejbližších týdnech podzimu.

Pro většinu EU ale údajně meteorologové předpovídají na nejbližší dva měsíce podmínky „blízko normálu“. „Nemusí to stačit na úplné zotavení se z deficitu nahromaděného za více než půl roku, ale zmírní to kritické podmínky v mnoha evropských regionech a v zasažených sektorech,“ doplňují výzkumníci EK.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 19 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...