Evropa čelí nejhoršímu suchu za posledních 500 let. Úroda je v ohrožení, varují experti

Nynější sucho v Evropě je podle expertů Evropské unie patrně nejhorší za 500 let. Řekl to v úterý mluvčí Evropské komise, když upozorňoval na čerstvou zprávu založenou na satelitních datech o vývoji a dopadech sucha. Ta varuje mimo jiné před očekávaným poklesem letních výnosů v zemědělství, zejména u kukuřice, sóji a slunečnice.

„Zdá se, že sucho je nejhorší za nejméně 500 let,“ řekl při brífinku mluvčí EK Johannes Bahrke. Jde podle něj o předběžné hodnocení, které bude ještě třeba konfrontovat s daty za celou letní sezonu. Prohlášení navazovalo na pondělní zveřejnění zprávy výzkumníků EK založené na datech centrály pro pozorování sucha (GDO). Ta zase pracuje zejména s údaji družicového systému Copernicus.

Zpráva Společného výzkumného střediska (JRC) upozornila, že na základě pozorování zahrnujících prvních deset srpnových dní panovaly na 47 procentech území EU podmínky odpovídající stavu „výstrahy“ před suchem. Na 17 procent Unie se pak vztahoval stav pohotovosti, což je nejvyšší ze tří výstražných označení GDO.

Ohrožené zemědělství

Sucho má silně negativní dopad na sklizeň letních plodin, píše JRC. Nejhorší dopady se údajně čekají u kukuřice, sójových bobů a slunečnice, přičemž výnosy budou podle odhadů o 16, respektive 15 a 12 procent pod průměrem z uplynulých pěti let.

Vážné sucho, které od počátku roku sužuje mnoho regionů Evropy, se podle zprávy od počátku srpna dále rozšířilo a zhoršilo. „Nejvíce se zhoršující podmínky mají regiony, které sucho zasahovalo už na jaře 2022, tedy sever Itálie, jihovýchod Francie, některé oblasti v Maďarsku a Rumunsku,“ pokračuje hodnocení. Naopak v některých regionech včetně jihu Česka „je pozorováno lokální zlepšení“.

Česká republika je podle aktuální mapy GDO suchem zasažená relativně málo:

Evropská mapa sucha – srpen 2022
Zdroj: GDO

Problém je velký také na Pyrenejském poloostrově a na části chorvatského pobřeží. Tam se podle JRC očekává mimořádné sucho i v nejbližších týdnech podzimu.

Pro většinu EU ale údajně meteorologové předpovídají na nejbližší dva měsíce podmínky „blízko normálu“. „Nemusí to stačit na úplné zotavení se z deficitu nahromaděného za více než půl roku, ale zmírní to kritické podmínky v mnoha evropských regionech a v zasažených sektorech,“ doplňují výzkumníci EK.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 10 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 12 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 15 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled