Sucho vyžene z domovů až 216 milionů lidí, varuje Světová banka

3 minuty
Horizont ČT24: Sucho vyžene z domovů 216 milionů lidí, varuje Světová banka
Zdroj: ČT24

Změny klimatu pociťuje čím dál více států. Sucho bylo příčinou ničivých požárů v Austrálii v letech 2019 a 2020, hasiči v Kalifornii na jihozápadě USA plamenům vzdorují nyní. S nedostatkem vody se potýkají zemědělci na Bali. Ještě dramatičtější situace panuje v nejchudších státech Afriky. Své domovy bude muset podle Světové banky opustit kvůli suchu na 216 milionů lidí.

Jedním z míst, kde znají déšť spíš jen z vyprávění, je severní část afrického Somálska. Vypěstovat jakoukoliv plodinu ve zdejší vyprahlé půdě je téměř nadlidský úkol. „Nás zemědělce sucho drasticky zasáhlo. Studny, které jsme využívali k zavlažování hospodářství, vyschly,“ potvrzuje místní rolnice Fawzia Salah Mohamudová.

Malou úrodu mohou navíc kdykoliv sežrat vyhladovělá divoká zvířata. Právě sucho a nekonečná občanská válka jsou hlavními příčinami tragického nedostatku jídla v této zemi. Navíc tu pociťují dopady ruské invaze na Ukrajinu, v důsledku které skokově zdražily nejen pohonné hmoty, ale i hnojiva.

V nejpostiženějších oblastech se lidé budou muset podle OSN naučit pěstovat odolnější rostliny, které nevyžadují příliš vody, a nespoléhat tolik na chov zemědělských zvířat. „Budeme svědky častějšího sucha, závažnějších dopadů sucha a pravděpodobně delších období sucha,“ upozorňuje vedoucí vědecký pracovník Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci Barron Orr.

Už v minulosti bylo sucho příčinnou velkých ekonomických škod. Mezi lety 1997 a 2018 kvůli němu přišel svět podle OSN o téměř 125 miliard dolarů. Teď hrozí, že kvůli nedostatku vody bude muset své domovy opustit do roku 2050 na 216 milionů lidí.

Tlak na politiky

Co všechno hrozí kvůli klimatickým změnám nejen Africe, ale celému světu, si přišli vyslechnout například švýcarští poslanci. K přednášce klimatologů přímo v parlamentu je donutil Guillermo Fernández, který kvůli tomu držel devětatřicet dní hladovkou. Ukončil ji na počátku loňského prosince.

„Je úžasné, že dnes budou poslancům a všem Švýcarům předložena fakta v jednoduché a snadno srozumitelné formě,“ liboval si hladovějící demonstrant. Zákonodárci, kteří na přednášku dorazili, sklidili od demonstrantů potlesk. Hlavní ovace ale patřily Guillermovi. Podle aktivistů teď politici mají dostatek informací na to, aby začali konat.

„Pouze současné a budoucí činy nás a naši společnost mohou ochránit. Rozhodně musíme změnit naše jednání,“ konstatuje ekologická ekonomka z Univerzity v Lausanne Julia Steinbergerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Přijměte příměří, pak můžeme jednat, vyzval Zelenskyj Rusko

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že očekává, že Rusko potvrdí klid zbraní, na kterém se v sobotu v Kyjevě dohodla koalice ochotných. „Ukrajina je pak připravena se setkat,“ dodal.
01:59Aktualizovánopřed 6 mminutami

Albánci hlasují v parlamentních volbách, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se konají parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
před 1 hhodinou

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 3 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 12 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 13 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...