Sucho vyžene z domovů až 216 milionů lidí, varuje Světová banka

Horizont ČT24: Sucho vyžene z domovů 216 milionů lidí, varuje Světová banka (zdroj: ČT24)

Změny klimatu pociťuje čím dál více států. Sucho bylo příčinou ničivých požárů v Austrálii v letech 2019 a 2020, hasiči v Kalifornii na jihozápadě USA plamenům vzdorují nyní. S nedostatkem vody se potýkají zemědělci na Bali. Ještě dramatičtější situace panuje v nejchudších státech Afriky. Své domovy bude muset podle Světové banky opustit kvůli suchu na 216 milionů lidí.

Jedním z míst, kde znají déšť spíš jen z vyprávění, je severní část afrického Somálska. Vypěstovat jakoukoliv plodinu ve zdejší vyprahlé půdě je téměř nadlidský úkol. „Nás zemědělce sucho drasticky zasáhlo. Studny, které jsme využívali k zavlažování hospodářství, vyschly,“ potvrzuje místní rolnice Fawzia Salah Mohamudová.

Malou úrodu mohou navíc kdykoliv sežrat vyhladovělá divoká zvířata. Právě sucho a nekonečná občanská válka jsou hlavními příčinami tragického nedostatku jídla v této zemi. Navíc tu pociťují dopady ruské invaze na Ukrajinu, v důsledku které skokově zdražily nejen pohonné hmoty, ale i hnojiva.

V nejpostiženějších oblastech se lidé budou muset podle OSN naučit pěstovat odolnější rostliny, které nevyžadují příliš vody, a nespoléhat tolik na chov zemědělských zvířat. „Budeme svědky častějšího sucha, závažnějších dopadů sucha a pravděpodobně delších období sucha,“ upozorňuje vedoucí vědecký pracovník Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci Barron Orr.

Už v minulosti bylo sucho příčinnou velkých ekonomických škod. Mezi lety 1997 a 2018 kvůli němu přišel svět podle OSN o téměř 125 miliard dolarů. Teď hrozí, že kvůli nedostatku vody bude muset své domovy opustit do roku 2050 na 216 milionů lidí.

Tlak na politiky

Co všechno hrozí kvůli klimatickým změnám nejen Africe, ale celému světu, si přišli vyslechnout například švýcarští poslanci. K přednášce klimatologů přímo v parlamentu je donutil Guillermo Fernández, který kvůli tomu držel devětatřicet dní hladovkou. Ukončil ji na počátku loňského prosince.

„Je úžasné, že dnes budou poslancům a všem Švýcarům předložena fakta v jednoduché a snadno srozumitelné formě,“ liboval si hladovějící demonstrant. Zákonodárci, kteří na přednášku dorazili, sklidili od demonstrantů potlesk. Hlavní ovace ale patřily Guillermovi. Podle aktivistů teď politici mají dostatek informací na to, aby začali konat.

„Pouze současné a budoucí činy nás a naši společnost mohou ochránit. Rozhodně musíme změnit naše jednání,“ konstatuje ekologická ekonomka z Univerzity v Lausanne Julia Steinbergerová.