Téměř 193 milionů lidí ve světě trpí akutním nedostatkem jídla. Jen za poslední rok jich přibylo na čtyřicet milionů, což je podle zprávy Organizace pro výživu a zemědělství OSN alarmující. Stav se dramaticky zhoršil ve víc než padesáti zemích včetně Afghánistánu, Demokratické republiky Kongo, Jemenu nebo Sýrie. OSN to přičítá změnám klimatu, dopadům pandemie covidu-19 a ozbrojeným konfliktům. Tristní situaci může navíc ztížit omezení vývozu obilí z válkou zasažené Ukrajiny.
Po každém jídle se obává o to další a strachuje se o život blízkých. „Dávám jídlo jen dětem a sama jsem tu bez něj. Možná obětuji samu sebe, ale nikdy neobětuji své děti,“ říká Fatima Hajjah z Jemenu. Nedostatek potravin ovšem nesužuje jen obyvatele jižní části Arabského poloostrova.
„V řece neteče voda a lidé čelí jejímu vážnému nedostatku. Naše životy přitom závisí jak na zemědělství, tak na hospodářských zvířatech,“ stěžuje si farmář Abdi Weyrah Mohammed, který hospodaří ve vesnici Guricade v Somálsku.
Dramatický nárůst počtu lidí s nedostatkem stravy zaznamenala také Etiopie nebo Nigérie. Nejvíc hladovějících, až deset milionů, však za poslední rok přibylo v Afghánistánu. Země bojuje s dlouhodobým suchem a dramatickým růstem inflace, který způsobil prudké zdražení jídla. Situace se dál zhoršuje poté, co se k moci dostalo radikální hnutí Taliban.
Války, sucho a covid
Podle OSN má situace tři hlavní společné jmenovatele: extrémní změny počasí a přírodní katastrofy, ozbrojené konflikty a ekonomické krize způsobené dopady pandemie covidu-19. Globální šíření koronaviru především zpřetrhalo odběratelsko-dodavatelské řetězce a zvedlo ceny potravin a energií.
„(Lidé) musí prodávat majetek, vynechávat jídlo a chovat se občas velmi nebezpečně. Tato situace pak samozřejmě způsobuje akutní podvýživu,“ varuje šéf Úřadu pro mimořádné situace OSN Rein Paulsen.
„Je pravděpodobné, že se čísla budou ve srovnání s rokem 2021 znovu zhoršovat. A to ještě nepočítáme s ukrajinskou krizí, obrovským problémem, který nemůžeme ignorovat,“ upozorňuje hlavní analytik potravinových krizí Organizace pro výživu a zemědělství Luca Russo.
Obilnice Evropy v potížích
Konflikt na Ukrajině může mít zásadní dopad hlavně na produkci pšenice, které země ročně vyveze víc než osmnáct milionů tun. Kvůli invazi Ukrajinci na jaře nezaseli až na třicet procentech orné půdy. Ruští okupanti navíc ničí sila na obilí. Meziročně může být jejich úroda chudší až o pětačtyřicet procent, což by způsobilo potravinovou krizi v Evropě, Asii a v Africe.
„Mnoho zemí je na dovozu základních potravin, jako je pšenice, silně závislých. Některé státy až z neuvěřitelných devadesáti procent, hlavně ty ve východní Africe,“ vypočítává Paulsen.
Vedoucí katedry agroekonomie a rostlinné produkce České zemědělské univerzity v Praze Josef Soukup připomíná, že napadená země vyváží také velké množství kukuřice, a to ještě více než pšenice. Dalšími exportními komoditami jsou i sója a slunečnice.
„Ukrajina s Ruskem dokonce vyrobí více než polovinu světové produkce slunečnice a s tím samozřejmě souvisí export ani ne tak slunečnicových nažek, ale už vylisovaných olejů“ říká Soukup.
Zhoršení potravinové krize může letos způsobit i růst cen energií, které se spolu s inflací odráží na cenách potravin. Rostou také ceny hnojiv pro zemědělce, kteří právě v chudých zemích Afriky tvoří velkou část pracující populace. „Na meziroční bázi pozorujeme možný sedmatřicetiprocentní nárůst cen potravin, to je obrovské číslo,“ srovnává prezident Světové banky David Malpass.
Evropa je podle Soukupa v produkci celé řady potravin soběstačná, a nedostatku se proto nebojí. Očekává ale, že ceny porostou i na tomto kontinentu. „U olejů jsme už zpozorovali, že ceny vyrostly dvojnásobně. Zdražuje mouka, zdražuje pečivo, ale to nesouvisí jen s Ukrajinou. V Evropě je to spíše celkovým zdražením energií, zdražením vstupů do výroby,“ zdůvodňuje.
Náhrada dodávek potravin z Ukrajiny a Ruska do celého světa podle vedoucí katedry agroekonomie a rostlinné produkce možná není. „Těžko upečete chleba nebo placky z něčeho jiného než ze pšenice nebo kukuřice,“ uvádí. Zajímavé ale podle něj je, že trh s rýží je zatím stabilní.
