Tálibán

Na konci srpna uběhnou dva roky od chvíle, kdy Afghánistán opustil poslední americký voják. Stalo se tak poté, co hnutí Taliban překvapivou a bleskovou ofenzivou obsazovalo jedno město za druhým, až  získalo i metropoli Kábul. Dvacetiletá válka skončila, ale Afghánce dnes trápí hlad a špatná ekonomická situace. Zvlášť těžkou situaci zažívají ženy a dívky.

Asi 40 lidí v neděli zemřelo při explozi bomby na shromáždění stoupenců radikálního duchovního a vůdce islamistické strany v okrese Badžur na severozápadě Pákistánu u hranic s Afghánistánem. Informuje o tom agentura DPA s odvoláním na policii. Dalších skoro dvě stě osob utrpělo zranění. Podle policie důkazy nasvědčují tomu, že šlo o sebevražedný atentát. Podle agentury AP jde o jeden z nejhorších útoků za poslední roky.

Už více než rok a půl vládne v Afghánistánu hnutí Taliban. Jeho přísná nařízení omezují životní svobody mnoha obyvatel, nejvíce ale opatření dopadají na ženskou část populace. Dívky nemohou chodit do školy a mnohé ženy do práce, kromě toho ale musí čelit bezútěšné situaci třeba v porodnictví. Taliban ale říká, že tvrdé restrikce jsou nutné, aby lidé znovu získali islámské hodnoty.

Po více než deseti letech strávených za mřížemi je pětapadesátiletý Viktor But, v USA odsouzený překupník se zbraněmi s přezdívkou obchodník se smrtí, volný. Experti upozorňují, že But může mít vazby na ruské tajné služby. A jeho nynější výměna za vězněnou basketbalistku Brittney Grinerovou může být podle nich způsobem, jak Vladimir Putin uklidňuje členy ruské elity, k nimž měl But podle všeho velmi blízko.

Ministři měli na programu středečního jednání mimo jiné zrušení automatického zřízení datové schránky občanům poté, co se k některé digitální službě státu přihlásí například bankovní identitou nebo eObčankou. Návrh kabinet posvětil, nyní zamíří do sněmovny. Poslanci by se jím mohli začít zabývat na schůzi, která začne 15. listopadu.

Téměř 193 milionů lidí ve světě trpí akutním nedostatkem jídla. Jen za poslední rok jich přibylo na čtyřicet milionů, což je podle zprávy Organizace pro výživu a zemědělství OSN alarmující. Stav se dramaticky zhoršil ve víc než padesáti zemích včetně Afghánistánu, Demokratické republiky Kongo, Jemenu nebo Sýrie. OSN to přičítá změnám klimatu, dopadům pandemie covidu-19 a ozbrojeným konfliktům. Tristní situaci může navíc ztížit omezení vývozu obilí z válkou zasažené Ukrajiny.

Česko si v žebříčku svobody médií výrazně polepšilo, mezi 180 zeměmi je na dvacáté příčce, loni bylo čtyřicáté. Vyplývá to z aktuálně zveřejněné výroční zprávy organizace Reportéři bez hranic (RSF). Podle ní mají média největší svobodu ve skandinávských zemích: Norsku, Dánsku a Švédsku. Na chvostu hodnocení jsou naopak autoritářskými režimy Číny, Myanmaru, Turkmenistánu, Íránu, Eritreje a Severní Koreje.

Americký prezident Joe Biden přednesl svoji první zprávu o stavu unie. V úvodu hovořil o válce na Ukrajině, ostře se vymezil vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a vyzdvihl inspirativnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Na společné schůzi obou komor Kongresu vystoupil šest dní od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Biden však čelí i mnoha problémům na domácí půdě – podle jeho představ se nepodařilo prosadit investiční balíček, navzdory proklamacím umíraly i po Bidenově nástupu do funkce statisíce lidí na covid-19, řadu plánovaných reforem se mu vůbec nepodařilo prosadit kvůli nejednotě demokratických zákonodárců. Spojené státy sužují i ekonomické problémy včetně inflace.

Rusko podle několika svědectví používá na Ukrajině takzvané termobarické bomby nebo rakety. Zda k explozím těchto pum došlo, zatím není jasné, ale s jistotou se dá říct, že jsou na Ukrajině přítomné. Jedná se o jedny z nejničivějích zbraní, které v současné době existují.

Demokratický kandidát Joe Biden složil 20. ledna 2021 slavnostní přísahu, a stal se tak 46. prezidentem Spojených států. Jeho nástup do úřadu provázel rozruch kolem exprezidenta Donalda Trumpa. Zatímco na domácím poli patří mezi jeho výrazné kroky v prvním roce z pozice šéfa Bílého domu prosazování investičních balíčků, světovou scénu výrazně ovlivnilo stažení amerických vojáků z Afghánistánu. Bidenova popularita strmě klesla, shodují se odborník na USA z New York University v Praze Tomáš Klvaňa a politolog a historik z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Francis Raška.

Česko pořídí formou mezivládní dohody od izraelského kabinetu čtyři baterie protiletadlového raketového kompletu za 13,7 miliardy korun. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) v pondělí s podrobnostmi záměru seznámil vládu, sdělil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Ministerstvo tak nyní může podepsat smlouvu. Protiletadlový komplet SPYDER do Česka dodá izraelská firma Rafael. Vláda také navrhla prezidentu Miloši Zemanovi vyznamenání velitele jednotky Vojenské policie KAMBA, nebo schválila, že s ochranou vnější hranice schengenského prostoru pomůže 50 českých policistů.

Omluva nestačí, řekl v sobotu Afghánec Ímal Ahmadí, který při útoku americké armády v Kábulu přišel v srpnu o deset příbuzných. Pentagon původně útok bezpilotního letadla vydával za akci proti autu s atentátníky, v pátek se ale omluvil a přiznal, že zemřelo deset civilistů. Mezi oběťmi útoku z 29. srpna byla i tříletá Ahmadího dcera. Z deseti mrtvých bylo sedm dětí.

Po odchodu Američanů z Afghánistánu se Taliban dostal v zemi rychle k moci. Dvacetiletá mise NATO byla podle českého velvyslance při Alianci Jakuba Landovského i přesto úspěšná. Spojenci podle něj udělali v zemi maximum. Afghánské armádě chybí vůle bojovat, NATO jako vojenská organizace splnila svůj úkol na výbornou, myslí si Landovský, který byl hostem Interview ČT24.

Český armádní evakuační letoun z Kábulu přiletěl v úterý pozdě večer zpět do Prahy. Z Afghánistánu přivezl další Čechy, místní spolupracovníky, velvyslance Jiřího Balouna a dva Poláky. Na palubě bylo celkem 87 lidí.

Taliban, který ovládá už většinu Afghánistánu, zavádí na svém území řadu změn. Patří mezi ně i odmítání očkování proti covidu-19.

Taliban převzal moc v Afghánistánu. Radikálové obsadili devadesát procent vládních budov a válku prohlásili za skončenou. Ze země se snaží utéct tisíce lidí, západní státy evakuují svoje občany a spolupracovníky. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Jiřího Šedivého situaci napomohlo tříštění spojeneckých sil nebo afghánská morálka. Do budoucna by se vyhnul demokratickému přetváření země. Byl hostem pořadu Události, komentáře.

Začala evakuace Čechů a jejich afghánských spolupracovníků z Kábulu. První vojenské letadlo přistálo v pondělí ráno v Praze, další bylo na cestě do afghánské metropole, muselo ale přistát na letišti v ázerbajdžánském Baku. Americká armáda totiž pozastavila provoz na kábulském letišti a to kvůli přítomnosti civilistů na letištní ploše.

V polovině srpna vyprší mandát šéfovi Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalu Koudelkovi. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale uvedl, že bude vláda věc řešit až v srpnu. Kabinet je s Koudelkou dlouhodobě spokojený, šéf BIS je ale trnem v oku prezidentu Miloši Zemanovi. Je oddalování rozhodnutí o šéfovi BIS problém? O tom debatovali ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) a člen výboru pro obranu a místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.

Dvacetiletá přítomnost spojeneckých vojsk v Afghánistánu vedla k tomu, že z tohoto území během této doby už nebyly podnikány teroristické útoky, jakým bylo 11. září 2001, uvedl v pořadu Události, komentáře velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský. S tímto názorem se shodl i náměstek ministra zahraničních věcí Jan Kohout. Poslanec a místopředseda zahraničního a obranného výboru sněmovny Jan Lipavský (Piráti) byl v hodnocení skeptičtější a nynější stahování přirovnal k odchodu americké armády z Vietnamu v 70. letech minulého století.

Americká vojenská mise v Afghánistánu skončí 31. srpna. Řekl to prezident Joe Biden. Zároveň připustil, že afghánské islamistické hnutí Taliban je vojensky nejsilnější od roku 2001, a ujistil, že pro Afghánce, kteří s USA spolupracovali, je ve Spojených státech místo. Evakuace lidí se speciálními pasy začne tento měsíc. Biden se vyslovil k podrobnostem ukončení afghánské mise, která začala před dvaceti lety, po teroristických útocích na USA.

Afghánistán se stává staronovým zdrojem chaosu. Američtí vojáci se rychle stahují zpět, odvezli už na devadesát procent jednotek i vybavení a na místě jich zbývá jen hrstka. Islamisté teď znovu nabírají na síle a dobývají dlouho ztracená území. Pozornost budí třeba v Rusku, které připustilo i vojenský zásah v oblasti, ve které už jednou vojensky neuspělo.

Prezident Miloš Zeman uvedl, že na summitu Severoatlantické aliance v polovině června v Bruselu označil odchod spojenců z Afghánistánu za zbabělou kapitulaci, a dokonce za zradu. Varoval před tím, že radikální hnutí Taliban ovládne celé území, vytvoří teroristické centrum a nový islámský stát. Zeman to uvedl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.

Zářijový termín úplného stažení desetitisícové mise NATO z Afghánistánu se blíží a v zemi narůstají obavy z Talibanu. Největší strach mají místní, kteří v minulých letech spolupracovali se zahraničními silami. Tlumočníci, kuchaři či zásobovači se obávají pomsty islamistů. Lidskoprávní organizace zvyšují tlak na západní vlády, aby se o své spolupracovníky postaraly.

Lídři zemí Severoatlantické aliance vyjádřili solidaritu Česku a dalším zemím dotčeným nepřátelskými akcemi Ruska. Vyzvali Moskvu, aby odstranila Česko a Spojené státy ze seznamu zemí, které nejsou přátelské. Rusko podle společného prohlášení šéfů třicítky aliančních států stále více ohrožuje bezpečnost spojenců z NATO provokativní a rozkladnou aktivitou u jejich hranic i na jejich území.