Taliban v Afghánistánu zakazuje očkování proti covidu. Islám s tím přitom problém nemá

Taliban, který ovládá už většinu Afghánistánu, zavádí na svém území řadu změn. Patří mezi ně i odmítání očkování proti covidu-19.

Poté, co Taliban dobyl některé části Afghánistánu, zakázal v místech, která ovládl, očkování proti covidu-19. Afghánská zpravodajská platforma Shamshad News už ve čtvrtek informovala o tom, že Taliban zakázal distribuci vakcíny proti koronaviru v provincii Paktíja na východě země poté, co ji minulý týden ovládla tato skupina.

Vlájat Chán Ahmadzaj, ředitel veřejného zdravotnictví v provincii, uvedl, že Taliban varoval zaměstnance regionální nemocnice, aby přestali vakcínu distribuovat. Od té doby je vakcinační oddělení uzavřené.

Očkování je spojené s tajnými operacemi

Zpravodajské zdroje zatím neinformovaly o tom, co představitele Talibanu k tomuto rozhodnutí vedlo. Blízkovýchodní analytik Elliot Stewart už v roce 2020 upozornil, že samozvaný Islámský stát a další extrémistické organizace na Blízkém východě nemají ani tak přímo problémy s vakcínou proti covidu, ale považují za rizikové celé vakcinační projekty.

  • Testy zatím v Afghánistánu odhalily 153 tisíc případů covidu-19 a 7025 úmrtí.
  • Nejhorší situace tam byla na konci června, kdy přibývalo přes dva tisíce případů denně.
  • Epidemiologové ale upozorňují, že údaje o počtu nakažených i mrtvých na covid jsou v této zemi značně podhodnocené, zejména v posledních týdnech, kdy se tam destabilizovala politická situace.

Hlavním důvodem je pro ně známá operace americké tajné služby CIA, která roku 2011 zorganizovala falešný očkovací program proti žloutence typu B v Abbottábádu – tedy ve městě, kde se tehdy ukrýval Usáma bin Ladin. Cílem programu bylo získat DNA od členů bin Ladinovy rodiny.

Toto zneužití očkovací kampaně podpořilo na Blízkém východě starší podezření, že Západ využívá očkovací kampaně k identifikaci cílů pro údery svých bezpilotních letounů nebo dokonce ke sterilizaci dětí. Blízkovýchodní země od té doby zaznamenaly několik útoků na zahraniční očkovací centra, v důsledku toho byla řada lékařů zavražděna a desítky tisíc dětí zůstaly bez očkování.

Přístup takzvaného Islámského státu k očkování se ale v čase měnil a řídil se značně pragmatickými okolnostmi. Například v roce 2015 překvapila tato teroristická organizace mnoho pozorovatelů, když umožnila očkovacím týmům proti obrně přístup do oblastí pod svou kontrolou v Iráku a Sýrii.

Později téhož roku ale tato skupina aktivně bránila očkování proti stejné nemoci v Afghánistánu. Rozdíl mezi těmito dvěma chováními byl politický: V Iráku a Sýrii byla organizace na vrcholu své moci a měla v úmyslu prokázat vládní kompetence. Uvědomovala si, že vypuknutí obrny mezi lidmi, jimž vládla, ohrožuje politickou stabilitu. Naproti tomu v Afghánistánu se skupina snažila teprve prosadit a téma očkování pro ni představovalo politickou zbraň, kterou mohla využít pro získání pozornosti a vlivu.

Islám a vakcíny

Islám sám o sobě není proti vakcínám. Dějiny tohoto náboženství zdaleka nejsou tak „protivědecké“, jak by se mohlo podle chování některých dnešních extremistických skupin zdát.

Samotné kořeny očkování v západní Evropě mohou mít původ v islámském světě. Podle některých historiků si lady Mary Montaguová v roce 1717 poprvé přivezla myšlenku očkování proti neštovicím z osmanské říše.

Z etického hlediska islám sdílí s ostatními velkými náboženstvími důraz na posvátnost lidského života. Podle britského muslimského lékaře Shadima Hussaina z Bradford Teaching Hospitals je pro islám nepřijatelná i myšlenka, že by měla společnost „obětovat“ své zranitelné, aby zbytek mohl klidně žít.

Důkazy pro vědecký přístup k očkování i kontrolu pandemie hledají muslimští právníci a lékaři jak přímo v Koránu, tak i v sunně, tedy v souboru výroků a činů Mohameda od té doby, kdy se ve svých čtyřiceti letech stal prorokem.

Přímo Korán jasně nařizuje, že všichni rodiče jsou zodpovědní nejen za vzdělání a výživu svých dětí, ale také za jejich život, jak je uvedeno v súře Anʿám: „Ztrátu utrpí ti, kdož děti své zabíjejí z hlouposti a nevědomosti, i ti, kdož proti Bohu lži si vymýšlejí zakazujíce to, co jim Bůh jako obživu uštědřil. Zbloudili již a nejsou správnou cestou vedeni. Všichni rodiče jsou zodpovědní za to, že jejich děti budou žít v souladu se zákonem.“

V súře Al-Má´ida se zase zdůrazňuje důležitost lidského života: „A kvůli tomuto jsme předepsali dítkám Izraele, aby ten, jenž zabije jednoho člověka – nikoliv pro pomstu na někom anebo za to, že šířil pohoršení na zemi – byl souzen, jako by zabil lidstvo veškeré. A aby ten, kdo oživí jednoho, byl posuzován, jako by oživil lidstvo veškeré.“

Velké množství rad spojených s nemocemi, léky, a dokonce i epidemiemi pak přináší i sunna. Africká pobočka Světové zdravotnické organizace uvádí jako ty nejdůležitější tyto:

  • „Není žádná nemoc, kterou Bůh stvořil a pro kterou by neměl lék, který někteří lidé znají a jiní ne – s výjimkou smrti.“
  • „Bůh seslal jak nemoc, tak lék, a On má pro každou nemoc lék. Proto používejte léky, ale nepoužívejte ty, které jsou nezákonné.“
  • „Nemíchejte ty, kdo jsou nemocní, s těmi, kdo jsou zdraví.“
  • „Utíkejte před malomocnými stejně, jako budete utíkat před lvem.“
  • „Abú Dáwúd vyprávěl, že bin Abí Waqás (nechť je s ním Bůh spokojen) hlásil: Jednou jsem těžce onemocněl a Posel Alláhův (Mohamed, pozn. red.) mě přišel navštívit. Položil mi ruku na střed hrudi, až jsem ucítil její chlad v mém srdci. Pak řekl: Trpíš srdeční chorobou. Jdi k Harithovi bin Kaladovi, z kmene Thakíf, protože je to lékař. To Prorok řekl, i když dobře věděl, že Harith není muslim.“

A také tradice islámské vědy a medicíny je historicky spojená s bojem proti nakažlivým nemocem. Například perskému vědci, filosofovi a lékaři Abú-ʿAlí al-Ḥusaynovi Ibn-Sínovi, který byl v Evropě známý jako Avicenna, se často připisuje vynález samotné myšlenky karantény, který se teprve poté rozšířil do západního světa díky mořeplavcům a obchodníkům.

Silným argumentem pro očkování pro muslimy může být i fakt, že dvojice vědců Uğur Şahin a Özlem Türeciová, která stojí za vakcínou společnosti Pfizer/ BioNTech, je tureckého muslimského původu.

Uğur Şahin a Özlem Türeciová
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
před 1 hhodinou

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 6 hhodinami

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
včera v 14:17

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.