Pfizer/BioNTech, nebo Moderna? Srovnání, čím se liší obě schválené vakcíny proti covidu

V Evropské unii už byly schváleny dvě vakcíny proti covidu-19. Obě jsou založené na stejném principu, ale v mnoha jiných vlastnostech se značně liší.

Zdroj: ČTK/PA Autor: John Cairns/University of Oxford

V současné době si lidé nemohou vybírat, jakým druhem vakcíny by chtěli být očkováni, nedá se to očekávat ani v blízké budoucnosti. Přesto je již například nyní jasné, že vakcíny společnosti Moderna budou dostávat jiné skupiny lidí než vakcíny Pfizer-BioNTech.

Jak fungují

Obě vakcíny pracují na stejném principu –⁠ připraví tělo na obranu proti onemocnění covid-19. Obsahují molekulu nazývanou messenger RNA (mRNA), která nese instrukce pro produkci spike proteinu. To je protein, který se vyskytuje na povrchu viru SARS-CoV-2 a je potřebný pro to, aby byl virus schopen vstoupit do buněk.

„Jakmile je podána vakcína lidem, některé jejich buňky přečtou instrukce obsažené v mRNA a dočasně produkují tento spike protein. Imunitní systém člověka protein rozpozná jako cizí a začne tvořit protilátky a aktivovat T-buňky (bílé krvinky) pro jeho napadnutí. Pokud tato očkovaná osoba přijde později do kontaktu s virem SARS-CoV-2, její imunitní systém virus rozpozná a bude připraven se proti němu bránit,“ popisuje Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Messenger RNA (mRNA) z vakcíny přitom nezůstane v těle, ale je krátce po vakcinaci rozložena, nedochází tedy k žádnému ovlivňování DNA.

Pro koho jsou určeny

Asi největší rozdíl mezi oběma vakcínami jsou skupiny lidí, pro něž jsou určeny. Zatímco použití očkovací látky Comirnaty od firmy Pfizer je určeno pro osoby ve věku 16 let a starší, vakcína Moderny je určena jen lidem ve věku 18 let a starším. Tato společnost sice nedávno začala testovat svou vakcínu u dvanáctiletých až sedmnáctiletých, ale schvalování bude trvat další měsíce.

Jak jsou účinné

Obě vakcíny při rozsáhlých klinických studiích na desítkách tisíc dobrovolníků vykázaly velmi vysokou účinnost. Ta se sice sledovala jen po několik měsíců a podle vakcinologů bude logicky postupně klesat, počáteční účinnost je ale nadějná a u obou značně podobná.
Vakcína Pfizer prokázala účinnost 95 procent při prevenci symptomatické nákazy – a to od sedmi dnů po podání druhé dávky. Tyto účinky byly velmi podobné u všech věkových skupin; nepodařilo se také najít, že by byla méně účinná u některých etnických nebo rasových skupin.

Vakcína Moderny byla při prevenci symptomatické nákazy covidem-19 účinná na 94,1 procenta, a to po 14 dnech od podání druhé dávky. Existují náznaky, že účinnost vakcíny byla mírně slabší u seniorů ve věku 65 let a víc. Podle výrobce bylo ale v této skupině testovaných jen málo, takže tyto údaje nejsou úplně spolehlivé. Také u této látky byly účinky stejné u všech etnických skupin.

Obě vakcíny měly silný vliv na snížení pravděpodobnosti vzniku těžkého průběhu covidu. Ani u jedné ale zatím není jasné, zda mohou bránit také asymptomatické infekci virem SARS-CoV-2. Neví se ani, jestli očkovaní lidé mohou virus přenést, pokud se nakazí, ale nevykazují příznaky. Studie této otázky probíhají, odpovědi na ně by měly být známé velmi brzy, snad už v horizontu týdnů.

Kolik dávek je zapotřebí?

Obě vakcíny jsou dvoudávkové. Nejprve se u nich aplikuje první dávka, po několika týdnech pak následuje přeočkování. U každé je ale interval podání druhé dávky jiný, což může komplikovat logistiku. U vakcíny Moderna je to 28 dní; u vakcíny Pfizer jde o 21 dní.

Rozdíl je ale i v množství látky, která se očkovanému dostává do těla. Zatímco jedna dávka od Pfizeru obsahuje 30 mikrogramů vakcíny, u Moderny je to více než třikrát více – asi 100 mikrogramů.

Jaké jsou vedlejší účinky?

Obě vakcíny mají řadu vedlejších účinků, drtivá většina z nich je ale velmi slabých – podle prvních tvrdých dat ze zemí, kde se již masově očkuje, se vážnější reakce objevuje asi u 11 lidí z milionu.

Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky vakcíny Comirnaty (Pfizer) byly mírné nebo středně závažné a odezněly během několika dnů po vakcinaci. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří bolest a zduření v místě injekce, únava, bolest hlavy, svalů a kloubů, zimnice a horečka.

Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky vakcíny firmy Moderna byly obvykle mírné nebo středně závažné a odezněly během několika dnů po vakcinaci. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří bolest a zduření v místě injekce, únava, zimnice, horečka, otok nebo citlivost lymfatických uzlin v podpaží, bolesti hlavy, svalů a kloubů, nauzea a zvracení.

U obou přitom platí, že „Bezpečnost a účinnost vakcíny budou nadále monitorovány při používání ve všech členských státech Evropské unie pomocí farmakovigilančního systému EU a dalších studií prováděných farmaceutickou společností a evropskými autoritami,“ jak uvádí Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Všechny zmiňované vedlejší účinky jsou přitom známkou toho, že imunitní systém začíná pracovat, a vlastně tak potvrzují účinnost vakcíny. Rozhodně neznamenají, že by vakcína byla nebezpečná. Zatím také neexistují žádné důkazy o tom, že by s podáním obou vakcín byly spojené nějaké závažné dlouhodobé nežádoucí účinky – i toto se bude samozřejmě pečlivě sledovat.

U vakcíny Pfizer bylo také zaznamenáno několik případů alergických reakcí, nejčastěji u lidí, kteří měli nějaké dřívější problémy s alergiemi. Někdy se dokonce tyto alergie projevily formou anafylaktického šoku, ale protože jsou lidé asi 20 minut po vakcinaci monitorováni lékaři, podařilo se vždy včas zasáhnout. V klinických testech se takové reakce u žádné z obou vakcín neobjevily, jedná se tedy zřejmě o poměrně výjimečný jev a není zatím jasné, zda se vyskytne také u očkovací látky od Moderny – a pokud ano, jak často.

Jsou vakcíny nebezpečné pro těhotné nebo kojící ženy?

Ani Pfizer, ani Moderna své vakcíny na těchto skupinách netestovaly, takže na tuto otázku neexistuje jasná odpověď. Oba výrobci budou další dva roky údaje vyhodnocovat a poskytovat je lékařským kontrolním orgánům.

Zatím existují pouze dílčí informace získané z pokusů na zvířatech. Ani u Moderny, ani u Pfizeru se na nich žádné takové riziko neprojevilo.

Jak se přepravuji a skladují

Obě vakcíny spojuje to, že vyžadují poměrně složité skladování za nízkých teplot, těch je zapotřebí i po celou dobu transportu. Zejména u látky od Pfizeru je to značná komplikace: vyžaduje totiž teplotu sedmdesáti stupňů Celsia pod nulou, a tedy speciální mrazáky, které tak nízké teploty dostatečně dlouho udrží. U Moderny je to „jen“ kolem 18 stupňů pod nulou, což je už dosažitelnější i s běžným vybavením.

Po rozmrazení z těchto teplot musí být očkování od Pfizeru do pěti dnů použito; Moderna má i v tomto ohledu výhodu – její vakcína je stabilní v lednici po dobu 30 dní a při běžné pokojové teplotě po dobu 12 hodin.