Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent
Ve všech 34 zemích, které experti sledovali, žilo v roce 2022 podle studie 21 500 vlků. V devatenácti zemích, včetně Česka, jejich počet vzrostl, zatímco pouze ve třech klesl – byly to Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Severní Makedonie.
Rozšíření vlků v Evropě: Tmavě zeleně je označené trvalé osídlení, světle zeleně občasné. Neutrální zelená je osídlení, kde si vědci nejsou jistí
Na základě shromážděných dat výzkumníci odhadují, že vlci v Evropské unii každoročně zabijí 56 tisíc hospodářských zvířat. Riziko zabití hospodářského zvířete vlkem je v průměru 0,02 procenta.
Škody na hospodářských zvířatech způsobené vlky stojí evropské státy kolem sedmnácti milionů eur (asi 426 milionů korun) ročně, tvrdí studie Di Bernardiové, výzkumnice na Švédské zemědělské univerzitě, a Luigiho Boitaniho z univerzity La Sapienza v Římě.
Vlčí útoky na lidi jsou běžné ve filmech, ne v realitě
Co se týká útoků vlků na lidi, jsou podle autorů studie v Evropě velmi vzácné. Vědci poukazují na to, že ty hlášené v Itálii a Řecku byly s nejvyšší pravděpodobností způsobeny psy, a ne vlky. Často dochází ke křížení vlků se psy, což lze považovat za hrozbu pro ochranu těchto divokých zvířat.
Vlci jsou ale podle studie i užiteční. Díky tomu, že snižují stavy jelenů, dochází k menšímu množství nehod s automobily a k menším škodám vysoké zvěře na lesním porostu. K vyčíslení těchto výhod ale zatím podle vědců neexistuje dostatek údajů.
Nižší ochranný status
Evropské státy loni v prosinci snížily ochranný status vlků z „přísně chráněných“ na „chráněné“. Pět organizací zabývajících se ochranou životního prostředí a zvířat z různých evropských zemí se pak obrátilo na Soudní dvůr EU v Lucemburku.
Rozhodnutí snížit ochranný status vlků naopak hned na začátku prosince přivítala slovy ministra zemědělství Francesca Lollobrigidy italská vláda. „Toto rozhodnutí, jež se opírá o vědecká data, umožňuje přijmout opatření na ochranu zemědělství a chovu hospodářských zvířat, které se v mnoha oblastech Itálie kvůli vlkům potýkají s problémy,“ řekl tehdy.
