Škody

Po většinu tohoto týdne bude oblačno a v noci mohou teploty padat pod bod mrazu. Na horách bude i sněžit. Noční mrazy zřejmě budou ohrožovat kvetoucí stromy. V závěru týdne se ale začne oteplovat. Na přelomu tohoto a příštího týdne by se mohly teploty přes den dostat až nad dvacet stupňů Celsia. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA

Věřím, že opatření, která přijali zemědělci před svými farmami, udělají všechno pro to, aby se nákaza do České republiky nedostala, řekl v pátečních Událostech, komentářích hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) v souvislosti s výskytem slintavky a kulhavky na Slovensku. Stejně se vyjádřil i hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL), který zmínil, že v případě výskytu má stát automatické programy, které chovatelům nahradí škody. Oba apelovali, aby lidé nekupovali tepelně neopracované produkty z dotčených zemí.

Thajsko i Myanmar zasáhlo v pátek zemětřesení o síle až 7,7 stupně. Záchranáři pátrají po přeživších, kteří zůstali v troskách zřícených či poničených budov. Podle odhadu americké geologické služby USGS by se počet obětí mohl s přibližně třetinovou pravděpodobností pohybovat mezi deseti a sto tisíci, kolem pátečního poledne byl ale počet mrtvých z míst neštěstí hlášený výrazně nižší. Záběry zkázy po otřesech plní sociální sítě i servis světových agentur. Lidé ze zasažených oblastí například pořídili záběry vody vylévající se z bazénů na střechách mrakodrapů nebo shromažďování vyděšených lidí v ulicích.

Britská policie po pondělní srážce tankeru a nákladní lodi zadržela muže, podezřívá ho z usmrcení z nedbalosti, informovala stanice Sky News. Podrobnosti o muži úřady nezveřejnily, vlastník lodi ale následně uvedl, že zadržen byl její kapitán. Kolizi u pobřeží východní Anglie nepřežil zřejmě jeden námořník. Ten je oficiálně pohřešovaný, podle záchranářů je ale s velkou pravděpodobností mrtvý. Britská pobřežní stráž podle agentury Reuters uvedla, že na kontejnerové lodi stále hoří, zatímco požár na tankeru se již téměř podařilo uhasit.

Policie obvinila z podvodu člověka, který sliboval výhodné zhodnocení vkladů. Případ se týká skupiny společností RP Invest, škoda má být ve stovkách milionů korun. Soud obviněného poslal do vazby, hrozí mu až deset let vězení. RP Invest potvrdil, že obviněným je majitel společnosti Roman Petr. Jeho zadržení označuje za překvapivé.

Izraelské bombardování Libanonu trvající rok a čtvrt způsobilo škody za čtrnáct miliard dolarů, což odpovídá téměř osmdesáti procentům předválečného HDP země. Podle zpřesněného odhadu, ze kterého citují libanonská média, to uvádí Světová banka. Pomoc lidem slibuje i teroristické hnutí Hizballáh, které se tak snaží upevnit svou pozici na jihu země. Opozice naopak v rekonstrukci za přispění mezinárodní pomoci vidí příležitost k obnovení důvěry v oslabený stát. Mezinárodní společenství však podporu podmiňuje reformami.

Lidé z domů zaplavených během zářijových povodní mohou od úterního poledne žádat o podporu na obnovu svých zničených obydlí. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) totiž spouští příjem žádostí o dotace z programu Živel 3, v jehož rámci lze získat až tři miliony korun na obnovu bydlení. Na program je vyčleněno celkem 3,5 miliardy korun. Z ostatních programů Živel mohou finance na obnovu po povodních čerpat především samosprávy.

Přesně před 80 lety zažila Praha ničivé bombardování, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Osudové dopoledne má v paměti Pavel Beneš, kterého nálet zastihl, když byl doma, kde se chystal oběd.

Američtí meteorologové vydali varování před silným větrem pro Los Angeles a okres Ventura severně od metropole. V nárazech by mohl dosahovat přes sto kilometrů v hodině, a rozšířit tak požáry, které se hasičům ještě nepodařilo dostat pod kontrolu. Přes devadesát tisíc lidi zůstává v oblasti evakuovaných. V místě spáleniště natáčel štáb ČT.

Úroda ovoce loni kvůli silným jarním mrazům klesla v porovnání s průměrem předchozích pěti let o 65 procent na 48 058 tun ze 138 445 tun. Byla tak nejnižší za posledních sto let. V meziročním porovnání pokles činil 61 procent ze 121 946 tun v roce 2023. Vyplývá to z bilance sklizně, kterou zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Dubnové mrazy přišly v momentě, kdy vegetace byla díky teplému počasí téměř o čtyři týdny urychlená. Mrazy tak v květu zasáhly všechny ovocné druhy.

Tisíce obyvatel amerického města Los Angeles a jeho okolí prchaly v úterý a ve středu před rychle se šířícími požáry, které rozdmýchává silný vítr. Katastrofa si zatím vyžádala dva životy. V oblasti během několika hodin vypukly plameny na čtyřech různých místech, úřady nařídily evakuaci desítek tisíc lidí. Oheň ohrožuje tisíce budov a některé z nich již pohltil, informují americká média.

Před půlrokem zasáhly obce na Přerovsku bleskové povodně. Přívalová vlna tehdy dosáhla až dvousetleté povodně a během týdne se potoky rozlily hned dvakrát. Lidé se s následky vyrovnávají doteď. Jen vodohospodáři vyčíslili škody na sedmdesát milionů korun.

Tisíce lidí hlavně na severní Moravě prožijí nadcházející svátky jinak, než by si přáli. Někteří při povodních před třemi měsíci ztratili domov úplně, další se stále snaží škody co nejrychleji opravit.

Čeští ovocnáři mluví o letošním roce jako o nejhorším v historii. Přišli totiž až o tři čtvrtiny úrody. Největší škody mrazy napáchaly na jabloních, hrušních nebo třešních. Mezi ty, kterým úrodu poničil mráz, teď stát rozděluje přes 445 milionů korun. O mimořádnou podporu požádalo přes pět set sadařů. Většina by měla peníze dostat do konce roku.

V Moravskoslezském kraji v pátek končí stav nebezpečí. Platil od začátku povodní, od nichž uplynuly právě tři měsíce. Katastrofa vzala životy šesti lidem a další jsou stále pohřešovaní. Poslední odhad škod se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) blíží sedmdesáti miliardám korun.

Ukrajina v noci na neděli čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku otevřené ruské invaze v únoru 2022, řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Ministr energetiky Herman Haluščenko uvedl, že cílem byly objekty sloužící k výrobě a distribuci energie po celé zemi. Údery si vyžádaly celkem devět životů, informovala agentura AFP. Média pak v neděli večer napsala, že Rusové udeřili na město Sumy, přičemž zahynulo nejméně deset lidí včetně dvou dětí. Dalších 52 lidí podle agentury Reuters utrpělo zranění.

Jedenáct dní po ničivých záplavách ve Španělsku, při kterých podle dosud dostupných údajů zemřelo 223 lidí, pokračuje úklid, pátrání po desítkách pohřešovaných i počítání milionových ztrát. Roste také nespokojenost s jednáním úřadů. V sobotu se ve Valencii na demonstraci proti místní vládě sešlo na 130 tisíc lidí. Protestující požadují odstoupení regionálního šéfa Carlose Mazóna.

Škody po zářijových povodních vyčíslili správci toků na devět miliard korun. Jejich odstraňování bude podle odhadů trvat příštích deset let. Podle vodohospodářů už jsou všechny řeky, které byly při zářijových povodních zatarasené nánosy, volně průchodné. Správci toků ale stále opravují poničené břehy, jezy nebo vodní díla. Jejich cílem je teď i odtěžit tuny písku a kamení, které voda vyplavila na louky. Tento materiál pak používají třeba na dosypávání břehů. Jen v Povodí Odry se podobné práce týkají všech jedenácti set kilometrů v jeho správě.

Španělsko stále pokračuje ve zjišťování rozsahu škod, které napáchaly bleskové povodně. Živel si podle tamních médií vyžádal nejméně 155 životů. Za vysokým počtem obětí stojí podle vědců dva faktory – nebývalá síla a rychlost povodní. Kritici také upozorňují na nedostatečné varování úřadů v okolí Valencie, kde jsou škody nejrozsáhlejší.

Škody, které způsobily zářijové povodně na tocích a vodních dílech spravovaných Povodím Odry, dosáhly téměř 6,1 miliardy korun. Jejich odstraňování bude trvat nejméně deset let a bude finančně náročné. Jen letos dá podnik na zabezpečovací práce a opravy vodních děl více než 200 milionů korun, sdělila mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárka Vlčková.

Zářijové záplavy v Olomouckém kraji mají druhou potvrzenou oběť. Totožnost sedmadvacetileté ženy z Jesenicka, jejíž tělo bylo nalezeno v Polsku, potvrdila analýza DNA. Ve středu o tom informovala mluvčí policie Ivana Skoupilová. Žena zůstala společně s dalšími dvěma muži ve vozidle, které 14. září strhla rozbouřená řeka Staříč v obci Lipová-lázně. Ani jednoho z pohřešovaných mužů se dosud nalézt nepodařilo. V celém Česku tak počet potvrzených obětí zářijových povodní stoupl na šest.

Agrárníci zasažení povodněmi nahlásili zemědělskému fondu škody ve výši více než 1,8 miliardy korun. Data nyní v řádu dnů vyhodnotí ministerstvo zemědělství a rozhodne, jak a kam směřovat pomoc. Vyplývá to z informací, které České televizi poskytli mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a resortu zemědělství. Zasažené zemědělské podniky hlásí škody nejen na úrodě, ale také na zvířatech, strojích nebo lesních cestách.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odhadl škody po povodních na majetku státu na 25 až 30 miliard korun. Pojišťovny vyplatí osmnáct miliard na pojistných událostech, částka pokryje přibližně polovinu škod na soukromém majetku. Do 5. prosince musí česká vláda předložit žádost o peníze z evropského fondu solidarity, zdůraznil Stanjura. Kabinet plánuje ve středu schválit finanční programy na podporu zasažených obcí a domácností. V pátek z nich bude možné získat první peníze.