Škody strana 3 z 5

Izraelské bombardování Libanonu trvající rok a čtvrt způsobilo škody za čtrnáct miliard dolarů, což odpovídá téměř osmdesáti procentům předválečného HDP země. Podle zpřesněného odhadu, ze kterého citují libanonská média, to uvádí Světová banka. Pomoc lidem slibuje i teroristické hnutí Hizballáh, které se tak snaží upevnit svou pozici na jihu země. Opozice naopak v rekonstrukci za přispění mezinárodní pomoci vidí příležitost k obnovení důvěry v oslabený stát. Mezinárodní společenství však podporu podmiňuje reformami.

Lidé z domů zaplavených během zářijových povodní mohou od úterního poledne žádat o podporu na obnovu svých zničených obydlí. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) totiž spouští příjem žádostí o dotace z programu Živel 3, v jehož rámci lze získat až tři miliony korun na obnovu bydlení. Na program je vyčleněno celkem 3,5 miliardy korun. Z ostatních programů Živel mohou finance na obnovu po povodních čerpat především samosprávy.

Přesně před 80 lety zažila Praha ničivé bombardování, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Osudové dopoledne má v paměti Pavel Beneš, kterého nálet zastihl, když byl doma, kde se chystal oběd.

Američtí meteorologové vydali varování před silným větrem pro Los Angeles a okres Ventura severně od metropole. V nárazech by mohl dosahovat přes sto kilometrů v hodině, a rozšířit tak požáry, které se hasičům ještě nepodařilo dostat pod kontrolu. Přes devadesát tisíc lidi zůstává v oblasti evakuovaných. V místě spáleniště natáčel štáb ČT.

Úroda ovoce loni kvůli silným jarním mrazům klesla v porovnání s průměrem předchozích pěti let o 65 procent na 48 058 tun ze 138 445 tun. Byla tak nejnižší za posledních sto let. V meziročním porovnání pokles činil 61 procent ze 121 946 tun v roce 2023. Vyplývá to z bilance sklizně, kterou zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Dubnové mrazy přišly v momentě, kdy vegetace byla díky teplému počasí téměř o čtyři týdny urychlená. Mrazy tak v květu zasáhly všechny ovocné druhy.

Tisíce obyvatel amerického města Los Angeles a jeho okolí prchaly v úterý a ve středu před rychle se šířícími požáry, které rozdmýchává silný vítr. Katastrofa si zatím vyžádala dva životy. V oblasti během několika hodin vypukly plameny na čtyřech různých místech, úřady nařídily evakuaci desítek tisíc lidí. Oheň ohrožuje tisíce budov a některé z nich již pohltil, informují americká média.

Před půlrokem zasáhly obce na Přerovsku bleskové povodně. Přívalová vlna tehdy dosáhla až dvousetleté povodně a během týdne se potoky rozlily hned dvakrát. Lidé se s následky vyrovnávají doteď. Jen vodohospodáři vyčíslili škody na sedmdesát milionů korun.

Tisíce lidí hlavně na severní Moravě prožijí nadcházející svátky jinak, než by si přáli. Někteří při povodních před třemi měsíci ztratili domov úplně, další se stále snaží škody co nejrychleji opravit.

Čeští ovocnáři mluví o letošním roce jako o nejhorším v historii. Přišli totiž až o tři čtvrtiny úrody. Největší škody mrazy napáchaly na jabloních, hrušních nebo třešních. Mezi ty, kterým úrodu poničil mráz, teď stát rozděluje přes 445 milionů korun. O mimořádnou podporu požádalo přes pět set sadařů. Většina by měla peníze dostat do konce roku.

V Moravskoslezském kraji v pátek končí stav nebezpečí. Platil od začátku povodní, od nichž uplynuly právě tři měsíce. Katastrofa vzala životy šesti lidem a další jsou stále pohřešovaní. Poslední odhad škod se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) blíží sedmdesáti miliardám korun.

Ukrajina v noci na neděli čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku otevřené ruské invaze v únoru 2022, řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Ministr energetiky Herman Haluščenko uvedl, že cílem byly objekty sloužící k výrobě a distribuci energie po celé zemi. Údery si vyžádaly celkem devět životů, informovala agentura AFP. Média pak v neděli večer napsala, že Rusové udeřili na město Sumy, přičemž zahynulo nejméně deset lidí včetně dvou dětí. Dalších 52 lidí podle agentury Reuters utrpělo zranění.

Jedenáct dní po ničivých záplavách ve Španělsku, při kterých podle dosud dostupných údajů zemřelo 223 lidí, pokračuje úklid, pátrání po desítkách pohřešovaných i počítání milionových ztrát. Roste také nespokojenost s jednáním úřadů. V sobotu se ve Valencii na demonstraci proti místní vládě sešlo na 130 tisíc lidí. Protestující požadují odstoupení regionálního šéfa Carlose Mazóna.

Škody po zářijových povodních vyčíslili správci toků na devět miliard korun. Jejich odstraňování bude podle odhadů trvat příštích deset let. Podle vodohospodářů už jsou všechny řeky, které byly při zářijových povodních zatarasené nánosy, volně průchodné. Správci toků ale stále opravují poničené břehy, jezy nebo vodní díla. Jejich cílem je teď i odtěžit tuny písku a kamení, které voda vyplavila na louky. Tento materiál pak používají třeba na dosypávání břehů. Jen v Povodí Odry se podobné práce týkají všech jedenácti set kilometrů v jeho správě.

Španělsko stále pokračuje ve zjišťování rozsahu škod, které napáchaly bleskové povodně. Živel si podle tamních médií vyžádal nejméně 155 životů. Za vysokým počtem obětí stojí podle vědců dva faktory – nebývalá síla a rychlost povodní. Kritici také upozorňují na nedostatečné varování úřadů v okolí Valencie, kde jsou škody nejrozsáhlejší.

Škody, které způsobily zářijové povodně na tocích a vodních dílech spravovaných Povodím Odry, dosáhly téměř 6,1 miliardy korun. Jejich odstraňování bude trvat nejméně deset let a bude finančně náročné. Jen letos dá podnik na zabezpečovací práce a opravy vodních děl více než 200 milionů korun, sdělila mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárka Vlčková.

Zářijové záplavy v Olomouckém kraji mají druhou potvrzenou oběť. Totožnost sedmadvacetileté ženy z Jesenicka, jejíž tělo bylo nalezeno v Polsku, potvrdila analýza DNA. Ve středu o tom informovala mluvčí policie Ivana Skoupilová. Žena zůstala společně s dalšími dvěma muži ve vozidle, které 14. září strhla rozbouřená řeka Staříč v obci Lipová-lázně. Ani jednoho z pohřešovaných mužů se dosud nalézt nepodařilo. V celém Česku tak počet potvrzených obětí zářijových povodní stoupl na šest.

Agrárníci zasažení povodněmi nahlásili zemědělskému fondu škody ve výši více než 1,8 miliardy korun. Data nyní v řádu dnů vyhodnotí ministerstvo zemědělství a rozhodne, jak a kam směřovat pomoc. Vyplývá to z informací, které České televizi poskytli mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a resortu zemědělství. Zasažené zemědělské podniky hlásí škody nejen na úrodě, ale také na zvířatech, strojích nebo lesních cestách.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odhadl škody po povodních na majetku státu na 25 až 30 miliard korun. Pojišťovny vyplatí osmnáct miliard na pojistných událostech, částka pokryje přibližně polovinu škod na soukromém majetku. Do 5. prosince musí česká vláda předložit žádost o peníze z evropského fondu solidarity, zdůraznil Stanjura. Kabinet plánuje ve středu schválit finanční programy na podporu zasažených obcí a domácností. V pátek z nich bude možné získat první peníze.

Škody, které po povodních nahlásili zemědělci, zatím přesáhly půl miliardy korun. Největší ztráty utrpěla rostlinná výroba – škody evidují téměř dvě třetiny podniků. Voda zničila část úrody, zejména cukrovou řepu, kukuřici a brambory. Na některých pozemcích je půda stále podmáčená a technika nemůže do polí vyjet. V nejvíce postižených oblastech zemědělci přišli téměř o vše a problémem je i založení ozimů nebo setí obilovin. Ministerstvo zemědělství slibuje úlevy. Spolu s Polskem také požádá o pomoc Evropskou unii.

Americký prezident Joe Biden navštívil odpoledne místa zasažená hurikánem Milton u Saint Petersburgu. Od Kongresu žádá další mimořádnou peněžitou pomoc postiženým oblastem, které i několik dní po zásahu hurikánu připomínají ničivou sílu přírodního živlu. Předseda Sněmovny reprezentantů chce schvalování dalších příspěvků obětem řešit až po listopadových prezidentských volbách.

Florida začíná s odstraňováním škod a obnovou infrastruktury poté, co se tímto americkým státem prohnal ničivý hurikán Milton. Řádění živlu si vyžádalo 17 obětí, počet mrtvých bude ale podle úřadů nejspíš ještě stoupat, protože záchranáři se dosud nedostali do všech zasažených oblastí. Obyvatelé poloostrova na jihovýchodě USA sobotu strávili ve frontách u čerpacích stanic, protože je nedostatek pohonných hmot, píše agentura AP. Milion domácností zůstává bez elektřiny a v oblasti navíc hrozí další záplavy z rozvodněných řek.

Pro obyvatele země ve středu Evropy, jako je Česká republika, je těžké představit si, jaké jsou dopady hurikánů. Jednak Češi nemají zkušenosti s větrem, jehož rychlost se pohybuje mezi 250 a 300 kilometry za hodinu, ale současně se liší i dopady na typické zděné evropské domy a klasické americké dřevostavby. S lepší představou může pomoci vizualizace.

Zářijová povodeň zdemolovala na severu Moravy a ve Slezsku desítky ordinací. Mnozí lékaři museli ambulance přestěhovat nebo lidi ošetřují v provizoriu. Někteří dokonce ještě ani neotevřeli, takže bez dostupné péče v nejpostiženějších oblastech zůstávají tisíce pacientů. Vážná je situace třeba na Jesenicku nebo na Bruntálsku.

Zářijové povodně způsobily státnímu podniku Lesy ČR škody ve výši 3,2 miliardy korun. Záplavy v lesích poničily vodní toky, cesty a poškodily i lesní porosty. Největší škody přívaly vody napáchaly v lesích v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Obnova poničené infrastruktury zabere nejméně dva roky, Lesy ČR ji budou financovat z vlastních zdrojů. Ještě letos státní podnik do nejnutnějších oprav koryt vodních toků a lesních cest investuje sto třicet milionů korun. V Kunčicích na Šumpersku to v pondělí oznámil generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.