Španělsko stále pokračuje ve zjišťování rozsahu škod, které napáchaly bleskové povodně. Živel si podle tamních médií vyžádal nejméně 155 životů. Za vysokým počtem obětí stojí podle vědců dva faktory – nebývalá síla a rychlost povodní. Kritici také upozorňují na nedostatečné varování úřadů v okolí Valencie, kde jsou škody nejrozsáhlejší.
Za škodami po španělských povodních stály hlavně síla vody a její rychlost
Meteorologové před nebezpečím varovali v úterý už od rána, valencijská vláda ale až do večera nevydala žádné prohlášení a neomezila pohyb. Odpoledne, kdy přišla pohroma, proto mnozí lidé jeli z nákupů, práce nebo s dětmi ze školy. „Nedostali jsme žádné varování a najednou byla všude voda,“ tvrdí starostka Paiporta Maribel Albaladová.
Za nebývalou silou bouře a následných povodní odborníci vidí změny klimatu. „Ve všech podobných případech hraje změna klimatu roli – události jsou kvůli ní pravděpodobnější a intenzivnější,“ přiblížila klimatoložka Frederika Ottoová z Imperial College London.
Podle odborníků totiž platí jednoduchá fyzika – teplejší atmosféra zadrží víc vlhkosti a ta se pak najednou uvolní.
Kritika úřadů
„Španělská meteorologická agentura podle všech informací reagovala včas,“ uvedl v 90' ČT24 český velvyslanec ve Španělsku Libor Sečka. „I meteorologové byli zaskočeni obrovskou silou přívalových dešťů,“ pokračoval.
Ve Španělsku jsou oblasti, kde se s protipovodňovými zábranami pracuje kvůli jejich častému výskytu. „Tady šlo o tornádo s přívalovými dešti v oblastech, kde tyto situace nejsou tak časté. Španělsko bylo zaskočeno, bylo překvapeno, je potřeba vyhodnotit, co se dá dělat do budoucna, aby se tak nestalo,“ dodal.
„Klimatická změna dělá extrémní události – jako třeba povodně nebo vlny veder – intenzivnější,“ vysvětlil v 90' ČT24 zakladatel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla. „U extrémních srážek je mechanismus takový, že teplejší vzduch pojme více vody, více vlhkého vzduchu. Na jeden stupeň Celsia je to asi o sedm procent více vlhkosti,“ pokračoval.
U španělských povodní bude však podle něj potřeba počkat na atribuční studii, která vědecky posoudí, jaký vliv mohla mít na událost klimatická změna.
Meteoroložka ČT Alena Zárybická doplnila, že se v oblasti dlouhou dobu vyskytovala tlaková níže, včetně silných bouřek. „Když se podíváte na lokalitu, kde má skoro pětisetmilimetrový úhrn, tak je to lokalita, kde bezpochyby funguje i návětří. Na návětrné straně jsou srážky zesíleny tím, že oblačnost a celý tlakový útvar se pohybuje v oblasti nerovného terénu. Na návětří vždycky prší víc,“ dodala.
Za několik hodin napršelo tolik, co jindy za celý rok
V některých částech španělské Valencie navíc napršely roční srážky během pouhých několika hodin. Velké bouřky s blesky v noci na středu do některých míst jihovýchodního Španělska přinesly skoro 500 milimetrů srážek.
Fenomén, který tyto extrémně rychlé srážky způsobil, místní označují jako DANA. Je to španělská zkratka pro izolovanou buňku studeného vzduchu ve výškách okolo 10 kilometrů. Ta následně reaguje s vyhřátým povrchem země i moře tak, že stoupající vzduch do sebe nabírá velké množství vlhkosti.
Pro srovnání – během zářijových povodní v Česku podobné srážky spadly například v Jeseníku, v Červenohorském sedle u Jeseníku nebo na Labské boudě v Krkonoších. Stejně jako v případě českých povodní minulý měsíc, i ve Španělsku na velké srážky meteorologové upozorňovali několik dní předem.
Informace o tom, že může docházet k takto extrémním jevům, španělští odborníci zveřejnili už před víkendem. Připravit se ale na takto silné srážky je velmi obtížné. „Bohužel není v lidských možnostech, meteorologů a nás hydrologů, předpovídat který konkrétní vodní tok bude ten nejvíce postižený s nějakým větším předstihem,“ přiblížil ředitel úseku hydrologie Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu.
Svědci jev, který nastal ve vyschlém korytě řeky v Pajportě nedaleko Valenciena, popisují jako příchod tsunami. Koryto bylo během sekund zaplavováno nejen vodou, ale i vším, co řeka cestou sebrala. Škody zesílil i fakt, že postiženou oblast dlouhodobě sužovalo velké sucho. Půda je v krajině tak vysušená, že přívalové povodně přes ni tečou s minimálním vsakem. Počtem obětí jde o nejhorší povodně ve Španělsku od roku 1996.