Alena Zárybnická

Španělsko stále pokračuje ve zjišťování rozsahu škod, které napáchaly bleskové povodně. Živel si podle tamních médií vyžádal nejméně 155 životů. Za vysokým počtem obětí stojí podle vědců dva faktory – nebývalá síla a rychlost povodní. Kritici také upozorňují na nedostatečné varování úřadů v okolí Valencie, kde jsou škody nejrozsáhlejší.

Fokus Václava Moravce se zabýval počasím. Česko má za sebou rok veder i extrémních lijáků. Děje se něco mimořádného, nebo se jen historie opakuje? Které rozmary přírody už dokážeme předvídat a jak přesně? Na tyto otázky se pokusili odpovědět meteoroložka Alena Zárybnická, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder, bioklimatolog Miroslav Trnka, archeolog Jan Klápště, bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko a bývalý pražský primátor Tomáš Hudeček.

Olomoucký kraj omezil vstup do záplavami zdevastovaného Jeseníku a několika okolních obcí. Hejtmanství tak chce předejít nekontrolovanému přílivu velkého množství dobrovolníků i zvědavců, který by mohl o víkendu výrazně zkomplikovat záchranné a úklidové práce. Dobrovolníci musejí být předem zaregistrovaní. Registrovat se musejí i v dalších povodní postižených krajích. Na jihu Čech stále platí nejvyšší povodňový stupeň na řekách Lužnice a Nežárka. Voda tam většinou stagnuje nebo klesá. Dále stoupat už pravděpodobně nebude. Devatenáct tisíc lidí je však stále bez elektřiny, většina v Moravskoslezském kraji. Dopravci obnovují provoz vlaků mezi Prahou a Ostravou, dál zavřená je ale dálnice D1 mezi Ostravou a hranicí s Polskem.

Práce moderátora počasí není jen o tom přečíst před kamerou, jak bude. „Devětadevadesát procent času trávíme přípravou, samotné vysílání je třešnička na dortu,“ říká v podcastu Background ČT24 meteoroložka České televize Alena Zárybnická. Obor meteorologie si vybrala proto, že létala na větroních, letadlech bez motoru. Do televize se tak dostala trochu oklikou. Vídat ji na obrazovkách můžeme už přes čtvrt století.

Déšť v posledních dnech zmírnil nedostatek vláhy v Česku, přesto však na polovině území podle hydrometeorologů panuje půdní sucho. Silně pod normálem také zůstávají hladiny podzemních vod. Problémy tak mají hlavně domácnosti závislé na studních. Některé obce se tak už nespoléhají jenom na vodu z podzemních vrtů, ale hledají i jiná řešení.

Na ostrově Rhodos pokračuje boj s ohněm a evakuace obyvatel. Ze zasažených oblastí se již podařilo dostat dvacet tisíc lidí. Pomáhá armáda i Červený kříž. Ovšem požáry se rozhořely i na dalších místech Řecka, které v neděli zasáhla vlna veder. Tamní záchranná služba dosud neeviduje žádné zraněné.

Velmi teplé a velmi větrné počasí, které pomáhá šíření požárů, bude na Rhodosu panovat i dál. Teploty budou zřejmě celý týden nad třiceti stupni Celsia, zprvu budou šplhat téměř ke čtyřiceti, a ani vítr se nezklidní. Řečtí meteorologové upozornili, že nynější vlna veder zřejmě překoná téměř dvoutýdenní vedra z roku 1987, která způsobila stovky úmrtí.

Do Českého Švýcarska dorazí déšť v pátek odpoledne a sobotu, podle meteoroložky ČT Aleny Zárybnické však bude slabší, než ukazovaly modely ze středy. Srážky mohou pomoci nejen hasičům při likvidaci ohnisek požáru, ale také s pročištěním ovzduší. Kvůli nižším teplotám v oblasti se totiž prachové částice rozptylují pomaleji. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) budou bouřky hrozit i v dalších krajích, někde může spadnout až 40 milimetrů srážek.

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) označil červenec jako nejteplejší měsíc v historii pozorování, tedy za 142 let. Podle programu Copernicus, spravovaného Evropskou komisí, byl červenec 2021 třetím nejteplejším na planetě a druhým nejteplejším v rámci Evropy.

I čtvrtý den meteorologického jara zůstávají teploty nadprůměrné, ve čtvrtek překonaly na některých místech i patnáct stupňů. Díky vyšším teplotám tak na horách výrazně ubylo sněhu. Už v pátek se ale ochladí a dá se očekávat i sněžení. Následující týden přinese jak chladné, tak i teplejší dny.

Česko vstupuje do typicky listopadového víkendu. Páteční ranní teploty se budou pohybovat kolem nuly a přes den se dostanou nad deset stupňů jenom tehdy, když se rozpustí mlha – což může někde nastat až po poledni. Šance na slunce ale roste s nadmořskou výškou a dočkat se ho mohou Češi na horách. Sníh pak meteorologové očekávají nejdříve v půlce měsíce.

V rámci září patří svátek svatého Václava k těm na pranostiky bohatším. A jak to tak bývá, najdeme pro 28. září lidové říkanky slibující jak slunečné, tak deštivé počasí. Kterým letos připíšeme body za splněnou vizi o budoucím stavu povětrnosti? A v čem může pěstování vína pomoci meteorologům a klimatologům? Odpovídá meteoroložka ČT Alena Zárybnická.

Web ČT :D zprovoznil infostránku o koronaviru pro děti, na které radí, co dělat, když děti nemůžou navštěvovat školu. Zároveň nejmenším vysvětluje koronavirus i důvody současných opatření. Kreativní producentka Centra dramaturgie nových médií ČT Štěpánka Sunková řekla, že informace by měly dostávat i děti – jen v jiné formě. ČT :D zároveň chystá propojení s projektem UčíTelka, který v pondělí startuje na ČT2.

Česká televize spouští od pondělí 16. března unikátní vysílání UčíTelka. Každý den čeká na programu ČT2 na žáky prvního stupně základních škol vyučování prostřednictvím televizní obrazovky. V úterý a ve čtvrtek pak pomůže v pořadu Škola doma s přípravou na přijímací zkoušky.

Kombinace deště a silného větru bude důvodem pro rychlé tání sněhu. Přitom na horách je ho za poslední tři roky vůbec nejméně. Starosti to působí například i organizátorům ČEZ Jizerské padesátky, uvádí meteoroložka České televize Alena Zárybnická.

Každá sněhová vločka váží jen miliontinu gramu. Na zem jich během geologického vývoje planety spadlo odhadem 1035. Pod tímto číslem – jedničkou následovanou 35 nulami – se skrývá množství sněhu těžší než celá zeměkoule. A přitom každá je originál a spatřit dvě identické prakticky není možné. To je jen jedno z tajemství, které sněhové vločky mají, popisuje meteoroložka ČT Alena Zárybnická.

Česko zažilo tropický den. Nový teplotní rekord pro měsíc červen naměřili v Doksanech – 38,9 stupně Celsia. Dosavadní maximum bylo z roku 2000 a jeho hodnota byla o 0,7 stupně nižší. Teplotní rekordy pro 26. červen byly překonány na více než 90 procentech stanic, které měří 30 let a více let, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V pěti krajích v Čechách vyhlásili meteorologové smogovou situaci kvůli vysoké koncentraci přízemního ozonu v ovzduší. Pokles čekají až s ochlazením v noci, která však bude také tropická.