Létala na větroních, proto si vybrala meteorologii. Vysílání je třešnička na dortu, říká Alena Zárybnická

Práce moderátora počasí není jen o tom přečíst před kamerou, jak bude. „Devětadevadesát procent času trávíme přípravou, samotné vysílání je třešnička na dortu,“ říká v podcastu Background ČT24 meteoroložka České televize Alena Zárybnická. Obor meteorologie si vybrala proto, že létala na větroních, letadlech bez motoru. Do televize se tak dostala trochu oklikou. Vídat ji na obrazovkách můžeme už přes čtvrt století.

Zárybnická při vyprávění o vlastním profesním životě nepoužívá slovo kariéra. Nemá ho ráda. „Za mě je lepší mluvit o poctivě odvedené práci,“ má jasno. „Kariéra je na úkor něčeho. Já bych chtěla, aby to byla spíš poctivě odvedená práce pro někoho,“ vysvětluje své pojetí slova.

Pracovat v televizi začala už během svých studií na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde studovala obor meteorologie. „Pro meteorologii jsem se rozhodla, protože jsem létala na větroních a myslela jsem si, že ji budu studovat na přírodních vědách,“ vrací se do svých studentských let. Z omylu ji vyvedlo až bádání v knihovně, kde zjistila, že místo toho se bude muset učit hlavně matematiku a fyziku.

„Když jsem ve třetím ročníku psala zkoušku z družicové meteorologie, což je mimochodem nádherný obor, přišel Jan Zákopčaník a říká: ‚Až uděláte zkoušku, stavte se za mnou v kanceláři, mám pro vás nabídku na studentskou brigádu,‘“ vzpomíná Zárybnická na setkání s meteorologem, který dlouhá léta divákům předpovědi počasí přál „slunce v duši“.

Studentská brigáda se postupně „zvrtla“ až ve stálou práci. Přitom představy měla dřív úplně jiné. „Chtěla jsem dělat leteckou meteorologii, proto jsem taky meteorologii studovala,“ připomíná. „Mateřská člověka změní, respektive to, že máte někoho takhle blízkého v tom nejužším vztahu. Říkala jsem si: Tak dobře, nějakou chviličku při mateřské bych tam třeba na ty ranní mohla chodit,“ popisuje, proč nakonec kývla na nabídku z České televize.

Počasí a totalita

Moderovat předpovědi počasí začala až v 90. letech, její práce se tak už od začátku dost lišila od té, kterou sledovala za totality. Ani počasí tehdy totiž nebylo osvobozeno od ideologie. „Vichřice nebo třeba povodeň rozhodně nemohly přijít z východní části evropského kontinentu, tedy z Ruska. Když přišlo něco špatného, tak to bylo vždycky v uvozovkách ze západního Německa,“ vypráví, co se dovídala od starších kolegů.

Zárybnická se pevnou součástí meteorologického týmu České televize stala v roce 1997. „Tehdy jsme tužkou namalovali na takový formulář, kde bude ležet fronta, a grafik to nakreslil. Sami jsme pak připravili takovou tabulku, ze které vznikla jednoduchá grafika, která byla (ve vysílání),“ odhaluje Zárybnická, jak se připravovaly předpovědi počasí v 90. letech.

Proces se v průběhu let výrazně zrychlil. „Dnes můžu těsně před vysíláním změnit obrázky. Když přijde nová předpověď, můžu na to reagovat. To je pro nás nesmírně důležité, protože meteorologie má šanci být tím správnější a přesnější, čím čerstvější je.“

V zákulisí předpovědí

Práce meteorologů v České televizi tak rozhodně není jen o tom stoupnout si na pár minut před kameru a odříkat, jak bude. „Devětadevadesát procent času trávíme přípravou relace, to je dramaturgií, kreslením grafik, které se tam objevují, prostě vším, co tu relaci tvoří. To samotné živé vysílání už je jenom takovou třešničkou na dortu,“ říká Zárybnická.

Každý z členů redakce počasí se pak specializuje na jinou oblast meteorologie. Zatímco Zárybnická je odbornicí na leteckou meteorologii, s dotazy na hurikány se obrací na Michala Žáka, s problematikou klimatu zase na kolegyni Taťánu Míkovou.

Podmiňovací způsob

Za největší zvěrstvo, kterého se můžou novináři informující o meteorologii dopustit, je strašení diváků, případně čtenářů, založené na zkreslení faktů. „Když novinář napíše, že vyhrála Slavie, a přitom vyhrála Sparta, (…) tak to každý má možnost snadno zkontrolovat. Když tu samou nepravdu napíše novinář o oboru, který je komplikovanější, jako je zdravotnictví, medicína, obecně vědecké obory, meteorologii nevyjímaje, tak jenom malá část lidí má šanci odhalit, že to není pravda,“ varuje Zárybnická. Taková zpráva může pak podle ní v lidech vyvolat paniku, uvádí s odkazem na titulky typu „přijde doba ledová“.

„Vzpomeňme na dobu covidovou, kdy zastrašování vedlo k panice a panika zase k tomu, že se lidé nechovali přirozeně. Daleko lépe bychom to zvládali bez toho zastrašování. A v meteorologii to funguje úplně stejně,“ vysvětluje meteoroložka. „Když to zobecním, tak se vynechává podmiňovací způsob. Ten je v meteorologii strašně důležitý,“ poukazuje na častý prohřešek v meteorologickém zpravodajství.

Čemu je naopak Zárybnická otevřená, jsou různé formy předpovědí počasí. Třeba když moderátorka během vysílání tančí, nebo je podstatný její vzhled a oblečení. „Není na tom nic špatného,“ míní. „Někdo sleduje jiný typ médií. Každý má prostor, aby si zvolil, jestli se na počasí bude dívat v České televizi,“ říká a otevřeně dodává: „Jsme tu dlouho, vypadáme, jak vypadáme. Ale máme tu zkušenost.“

„Vždycky budu meteorolog“

Vedle meteorologie v České televizi se Zárybnická věnuje také moderování. V Českém rozhlase má už zhruba 10 let vlastní pořad Zálety Aleny Zárybnické, kde pravidelně zpovídá různé osobnosti. „Říkala jsem si, že to je asi nějaká skrytá kamera, že mě někdo chce napálit,“ popisuje svojí bezprostřední reakci na nabídku od Pavla Kudrny z rozhlasu. Nakonec se nechala přesvědčit ke schůzce. „Pochopila jsem, že to myslí vážně a řekla jsem mu: ‚Jestli si myslíte, že by to jako šlo, tak já to zkusím.‘“

„Strašně vděčím (lidem), kteří ve mě dokáží vidět něco, v čem si vůbec nejsem jistá,“ zamýšlí se Zárybnická. Svému vystudovanému oboru ale chce zůstat dál věrná. „Vždycky budu meteorologem, který si dělá radost tím, že dělá i něco jiného ve svém volném čase, že mluví s lidmi, že píše knížky,“ líčí. Momentálně podle svých slov pracuje na knize o lavinových nehodách v Česku. „Jsem meteorolog, který miluje svoji práci, a protože nemohl dělat vědecký meteorologický výzkum, tak se rozhodl, že půjde popularizovat meteorologii,“ dodává.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 1 hhodinou

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
13:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
16:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
15:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná po převozu do nemocnice zemřela. Oběť i podezřelý byli podle médií studenti průmyslovky a mladiství.
10:47Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
10:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
před 7 hhodinami

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 8 hhodinami
Načítání...