Létala na větroních, proto si vybrala meteorologii. Vysílání je třešnička na dortu, říká Alena Zárybnická

Práce moderátora počasí není jen o tom přečíst před kamerou, jak bude. „Devětadevadesát procent času trávíme přípravou, samotné vysílání je třešnička na dortu,“ říká v podcastu Background ČT24 meteoroložka České televize Alena Zárybnická. Obor meteorologie si vybrala proto, že létala na větroních, letadlech bez motoru. Do televize se tak dostala trochu oklikou. Vídat ji na obrazovkách můžeme už přes čtvrt století.

Zárybnická při vyprávění o vlastním profesním životě nepoužívá slovo kariéra. Nemá ho ráda. „Za mě je lepší mluvit o poctivě odvedené práci,“ má jasno. „Kariéra je na úkor něčeho. Já bych chtěla, aby to byla spíš poctivě odvedená práce pro někoho,“ vysvětluje své pojetí slova.

Pracovat v televizi začala už během svých studií na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde studovala obor meteorologie. „Pro meteorologii jsem se rozhodla, protože jsem létala na větroních a myslela jsem si, že ji budu studovat na přírodních vědách,“ vrací se do svých studentských let. Z omylu ji vyvedlo až bádání v knihovně, kde zjistila, že místo toho se bude muset učit hlavně matematiku a fyziku.

„Když jsem ve třetím ročníku psala zkoušku z družicové meteorologie, což je mimochodem nádherný obor, přišel Jan Zákopčaník a říká: ‚Až uděláte zkoušku, stavte se za mnou v kanceláři, mám pro vás nabídku na studentskou brigádu,‘“ vzpomíná Zárybnická na setkání s meteorologem, který dlouhá léta divákům předpovědi počasí přál „slunce v duši“.

Studentská brigáda se postupně „zvrtla“ až ve stálou práci. Přitom představy měla dřív úplně jiné. „Chtěla jsem dělat leteckou meteorologii, proto jsem taky meteorologii studovala,“ připomíná. „Mateřská člověka změní, respektive to, že máte někoho takhle blízkého v tom nejužším vztahu. Říkala jsem si: Tak dobře, nějakou chviličku při mateřské bych tam třeba na ty ranní mohla chodit,“ popisuje, proč nakonec kývla na nabídku z České televize.

Počasí a totalita

Moderovat předpovědi počasí začala až v 90. letech, její práce se tak už od začátku dost lišila od té, kterou sledovala za totality. Ani počasí tehdy totiž nebylo osvobozeno od ideologie. „Vichřice nebo třeba povodeň rozhodně nemohly přijít z východní části evropského kontinentu, tedy z Ruska. Když přišlo něco špatného, tak to bylo vždycky v uvozovkách ze západního Německa,“ vypráví, co se dovídala od starších kolegů.

Zárybnická se pevnou součástí meteorologického týmu České televize stala v roce 1997. „Tehdy jsme tužkou namalovali na takový formulář, kde bude ležet fronta, a grafik to nakreslil. Sami jsme pak připravili takovou tabulku, ze které vznikla jednoduchá grafika, která byla (ve vysílání),“ odhaluje Zárybnická, jak se připravovaly předpovědi počasí v 90. letech.

Proces se v průběhu let výrazně zrychlil. „Dnes můžu těsně před vysíláním změnit obrázky. Když přijde nová předpověď, můžu na to reagovat. To je pro nás nesmírně důležité, protože meteorologie má šanci být tím správnější a přesnější, čím čerstvější je.“

V zákulisí předpovědí

Práce meteorologů v České televizi tak rozhodně není jen o tom stoupnout si na pár minut před kameru a odříkat, jak bude. „Devětadevadesát procent času trávíme přípravou relace, to je dramaturgií, kreslením grafik, které se tam objevují, prostě vším, co tu relaci tvoří. To samotné živé vysílání už je jenom takovou třešničkou na dortu,“ říká Zárybnická.

Každý z členů redakce počasí se pak specializuje na jinou oblast meteorologie. Zatímco Zárybnická je odbornicí na leteckou meteorologii, s dotazy na hurikány se obrací na Michala Žáka, s problematikou klimatu zase na kolegyni Taťánu Míkovou.

Podmiňovací způsob

Za největší zvěrstvo, kterého se můžou novináři informující o meteorologii dopustit, je strašení diváků, případně čtenářů, založené na zkreslení faktů. „Když novinář napíše, že vyhrála Slavie, a přitom vyhrála Sparta, (…) tak to každý má možnost snadno zkontrolovat. Když tu samou nepravdu napíše novinář o oboru, který je komplikovanější, jako je zdravotnictví, medicína, obecně vědecké obory, meteorologii nevyjímaje, tak jenom malá část lidí má šanci odhalit, že to není pravda,“ varuje Zárybnická. Taková zpráva může pak podle ní v lidech vyvolat paniku, uvádí s odkazem na titulky typu „přijde doba ledová“.

„Vzpomeňme na dobu covidovou, kdy zastrašování vedlo k panice a panika zase k tomu, že se lidé nechovali přirozeně. Daleko lépe bychom to zvládali bez toho zastrašování. A v meteorologii to funguje úplně stejně,“ vysvětluje meteoroložka. „Když to zobecním, tak se vynechává podmiňovací způsob. Ten je v meteorologii strašně důležitý,“ poukazuje na častý prohřešek v meteorologickém zpravodajství.

Čemu je naopak Zárybnická otevřená, jsou různé formy předpovědí počasí. Třeba když moderátorka během vysílání tančí, nebo je podstatný její vzhled a oblečení. „Není na tom nic špatného,“ míní. „Někdo sleduje jiný typ médií. Každý má prostor, aby si zvolil, jestli se na počasí bude dívat v České televizi,“ říká a otevřeně dodává: „Jsme tu dlouho, vypadáme, jak vypadáme. Ale máme tu zkušenost.“

„Vždycky budu meteorolog“

Vedle meteorologie v České televizi se Zárybnická věnuje také moderování. V Českém rozhlase má už zhruba 10 let vlastní pořad Zálety Aleny Zárybnické, kde pravidelně zpovídá různé osobnosti. „Říkala jsem si, že to je asi nějaká skrytá kamera, že mě někdo chce napálit,“ popisuje svojí bezprostřední reakci na nabídku od Pavla Kudrny z rozhlasu. Nakonec se nechala přesvědčit ke schůzce. „Pochopila jsem, že to myslí vážně a řekla jsem mu: ‚Jestli si myslíte, že by to jako šlo, tak já to zkusím.‘“

„Strašně vděčím (lidem), kteří ve mě dokáží vidět něco, v čem si vůbec nejsem jistá,“ zamýšlí se Zárybnická. Svému vystudovanému oboru ale chce zůstat dál věrná. „Vždycky budu meteorologem, který si dělá radost tím, že dělá i něco jiného ve svém volném čase, že mluví s lidmi, že píše knížky,“ líčí. Momentálně podle svých slov pracuje na knize o lavinových nehodách v Česku. „Jsem meteorolog, který miluje svoji práci, a protože nemohl dělat vědecký meteorologický výzkum, tak se rozhodl, že půjde popularizovat meteorologii,“ dodává.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zóna ČT24 přiblížila přestavbu Vojenského opravárenského podniku v Šenově

Vojenský opravárenský podnik v Šenově u Nového Jičína se připravuje na rozsáhlou modernizaci. Důvodem je výroba nových bojových vozidel CV90 pro českou armádu. Úpravy areálu zasáhnou jak testovací polygon, kde budou nově zkoušena všechna vyrobená vozidla, tak hlavní tankovou halu, která se promění v moderní výrobní linku inspirovanou automobilovým průmyslem. Přibude také nový sklad. Celková investice může narůst až na osmdesát milionů korun. Podnik rovněž plánuje přijmout až dvě stě nových pracovníků. První vozidla by měla začít sjíždět z výrobní linky už na jaře příštího roku. Celý projekt má běžet do roku 2030.
před 1 hhodinou

„Nenudit se a nevzdávat to.“ Pacienty s ALS připomíná světový den

Na 21. červen nepřipadá jen nejdelší den v roce, ale také světový den věnovaný pacientům s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). „Plavání je pro boj s nemocí absolutně nejlepší, protože se protáhnou všechny svaly,“ komentoval pacient Stanislav Řehoř během osvětové akce plavání ve Vltavě, které se každoročně účastní i lidé s touto vážnou chorobou. Nemoc se vyznačuje ochabováním svalstva, což lze podle Řehoře pohybem zpomalit. Dle svých slov proto dbá především na to, aby se nenudil a nic nevzdával.
před 2 hhodinami

Místům zatíženým kamiony má ulehčit Inspekce silniční dopravy

Obce zahlcené kamiony vítají vznik Inspekce silniční dopravy. Od prázdnin vyrazí na silnice dvaadvacet hlídek, a to už bez asistence policie. Zaměří se na přetížené kamiony nebo jejich technický stav. Například středočeskou Dobříší jich denně projede až tři sta, většinou se jedná o zahraniční přepravu.
před 3 hhodinami

Mladí praktici žádají víc podpory od státu

Ministerstvo zdravotnictví vybralo 140 ordinací, které vzdělají mladé praktické lékaře a stát je finančně podpoří. Vzhledem k velkému zájmu doktoři žádají, aby stát dotoval víc míst. Podle šéfa resortu Vlastimila Válka (TOP 09) by se na programu měly vyššími příspěvky podílet i kraje a pojišťovny.
před 3 hhodinami

Bahna předvedla vojenskou techniku i ukázky akce

Tisíce lidí se v sobotu vydaly na 35. ročník Dne pozemního vojska Bahna. V bývalém vojenském újezdu Brdy u Strašic na Rokycansku je čekaly ukázky techniky i simulované akce.
14:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Poletí druhý repatriační let Čechů z Izraele, evakuováni byli i z Íránu

V sobotu poletí druhý repatriační let českých občanů z Izraele, který je od minulého pátku v konfliktu s Íránem. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Stroj Airbus má kapacitu okolo osmdesáti lidí, bude zřejmě naplněn. V Praze už jsou Češi evakuovaní z ambasády v hlavním íránském městě Teheránu.
09:59Aktualizovánopřed 7 hhodinami

O vyslovení nedůvěry vládě či roli Senátu hovořili hosté Politického spektra

O hlasování o vyslovení nedůvěry vládě nebo o významu parlamentní horní komory pro Česko debatovali hosté Politického spektra s moderátorkou Štěpánkou Martanovou. Diskuse se zúčastnili předseda Sdružení pro republiku – Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska Pavel Mužný a Renata Vikartová za Demokratickou stranu zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT. Třetí oslovená strana, a to Spojení demokraté – Sdružení nezávislých, svého zástupce do diskuse neposlala.
před 8 hhodinami

Jak vznikají a vycházejí předvolební průzkumy, zjišťoval pořad De facto

Česko za přibližně tři měsíce čekají volby. Agentury zveřejňují předvolební průzkumy i volební modely. S každým hlasováním se mění grafika, ovšem postupy, jak průzkumy vznikají, už tolik ne. Redakce ČT porovnala data z průzkumů, které agentury zpracovaly přibližně tři až čtyři měsíce před volbami, s reálnými volebními výsledky. A to z minulých tří sněmovních voleb.
před 10 hhodinami
Načítání...