Létala na větroních, proto si vybrala meteorologii. Vysílání je třešnička na dortu, říká Alena Zárybnická

Práce moderátora počasí není jen o tom přečíst před kamerou, jak bude. „Devětadevadesát procent času trávíme přípravou, samotné vysílání je třešnička na dortu,“ říká v podcastu Background ČT24 meteoroložka České televize Alena Zárybnická. Obor meteorologie si vybrala proto, že létala na větroních, letadlech bez motoru. Do televize se tak dostala trochu oklikou. Vídat ji na obrazovkách můžeme už přes čtvrt století.

Zárybnická při vyprávění o vlastním profesním životě nepoužívá slovo kariéra. Nemá ho ráda. „Za mě je lepší mluvit o poctivě odvedené práci,“ má jasno. „Kariéra je na úkor něčeho. Já bych chtěla, aby to byla spíš poctivě odvedená práce pro někoho,“ vysvětluje své pojetí slova.

Pracovat v televizi začala už během svých studií na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde studovala obor meteorologie. „Pro meteorologii jsem se rozhodla, protože jsem létala na větroních a myslela jsem si, že ji budu studovat na přírodních vědách,“ vrací se do svých studentských let. Z omylu ji vyvedlo až bádání v knihovně, kde zjistila, že místo toho se bude muset učit hlavně matematiku a fyziku.

„Když jsem ve třetím ročníku psala zkoušku z družicové meteorologie, což je mimochodem nádherný obor, přišel Jan Zákopčaník a říká: ‚Až uděláte zkoušku, stavte se za mnou v kanceláři, mám pro vás nabídku na studentskou brigádu,‘“ vzpomíná Zárybnická na setkání s meteorologem, který dlouhá léta divákům předpovědi počasí přál „slunce v duši“.

Studentská brigáda se postupně „zvrtla“ až ve stálou práci. Přitom představy měla dřív úplně jiné. „Chtěla jsem dělat leteckou meteorologii, proto jsem taky meteorologii studovala,“ připomíná. „Mateřská člověka změní, respektive to, že máte někoho takhle blízkého v tom nejužším vztahu. Říkala jsem si: Tak dobře, nějakou chviličku při mateřské bych tam třeba na ty ranní mohla chodit,“ popisuje, proč nakonec kývla na nabídku z České televize.

Počasí a totalita

Moderovat předpovědi počasí začala až v 90. letech, její práce se tak už od začátku dost lišila od té, kterou sledovala za totality. Ani počasí tehdy totiž nebylo osvobozeno od ideologie. „Vichřice nebo třeba povodeň rozhodně nemohly přijít z východní části evropského kontinentu, tedy z Ruska. Když přišlo něco špatného, tak to bylo vždycky v uvozovkách ze západního Německa,“ vypráví, co se dovídala od starších kolegů.

Zárybnická se pevnou součástí meteorologického týmu České televize stala v roce 1997. „Tehdy jsme tužkou namalovali na takový formulář, kde bude ležet fronta, a grafik to nakreslil. Sami jsme pak připravili takovou tabulku, ze které vznikla jednoduchá grafika, která byla (ve vysílání),“ odhaluje Zárybnická, jak se připravovaly předpovědi počasí v 90. letech.

Proces se v průběhu let výrazně zrychlil. „Dnes můžu těsně před vysíláním změnit obrázky. Když přijde nová předpověď, můžu na to reagovat. To je pro nás nesmírně důležité, protože meteorologie má šanci být tím správnější a přesnější, čím čerstvější je.“

V zákulisí předpovědí

Práce meteorologů v České televizi tak rozhodně není jen o tom stoupnout si na pár minut před kameru a odříkat, jak bude. „Devětadevadesát procent času trávíme přípravou relace, to je dramaturgií, kreslením grafik, které se tam objevují, prostě vším, co tu relaci tvoří. To samotné živé vysílání už je jenom takovou třešničkou na dortu,“ říká Zárybnická.

Každý z členů redakce počasí se pak specializuje na jinou oblast meteorologie. Zatímco Zárybnická je odbornicí na leteckou meteorologii, s dotazy na hurikány se obrací na Michala Žáka, s problematikou klimatu zase na kolegyni Taťánu Míkovou.

Podmiňovací způsob

Za největší zvěrstvo, kterého se můžou novináři informující o meteorologii dopustit, je strašení diváků, případně čtenářů, založené na zkreslení faktů. „Když novinář napíše, že vyhrála Slavie, a přitom vyhrála Sparta, (…) tak to každý má možnost snadno zkontrolovat. Když tu samou nepravdu napíše novinář o oboru, který je komplikovanější, jako je zdravotnictví, medicína, obecně vědecké obory, meteorologii nevyjímaje, tak jenom malá část lidí má šanci odhalit, že to není pravda,“ varuje Zárybnická. Taková zpráva může pak podle ní v lidech vyvolat paniku, uvádí s odkazem na titulky typu „přijde doba ledová“.

„Vzpomeňme na dobu covidovou, kdy zastrašování vedlo k panice a panika zase k tomu, že se lidé nechovali přirozeně. Daleko lépe bychom to zvládali bez toho zastrašování. A v meteorologii to funguje úplně stejně,“ vysvětluje meteoroložka. „Když to zobecním, tak se vynechává podmiňovací způsob. Ten je v meteorologii strašně důležitý,“ poukazuje na častý prohřešek v meteorologickém zpravodajství.

Čemu je naopak Zárybnická otevřená, jsou různé formy předpovědí počasí. Třeba když moderátorka během vysílání tančí, nebo je podstatný její vzhled a oblečení. „Není na tom nic špatného,“ míní. „Někdo sleduje jiný typ médií. Každý má prostor, aby si zvolil, jestli se na počasí bude dívat v České televizi,“ říká a otevřeně dodává: „Jsme tu dlouho, vypadáme, jak vypadáme. Ale máme tu zkušenost.“

„Vždycky budu meteorolog“

Vedle meteorologie v České televizi se Zárybnická věnuje také moderování. V Českém rozhlase má už zhruba 10 let vlastní pořad Zálety Aleny Zárybnické, kde pravidelně zpovídá různé osobnosti. „Říkala jsem si, že to je asi nějaká skrytá kamera, že mě někdo chce napálit,“ popisuje svojí bezprostřední reakci na nabídku od Pavla Kudrny z rozhlasu. Nakonec se nechala přesvědčit ke schůzce. „Pochopila jsem, že to myslí vážně a řekla jsem mu: ‚Jestli si myslíte, že by to jako šlo, tak já to zkusím.‘“

„Strašně vděčím (lidem), kteří ve mě dokáží vidět něco, v čem si vůbec nejsem jistá,“ zamýšlí se Zárybnická. Svému vystudovanému oboru ale chce zůstat dál věrná. „Vždycky budu meteorologem, který si dělá radost tím, že dělá i něco jiného ve svém volném čase, že mluví s lidmi, že píše knížky,“ líčí. Momentálně podle svých slov pracuje na knize o lavinových nehodách v Česku. „Jsem meteorolog, který miluje svoji práci, a protože nemohl dělat vědecký meteorologický výzkum, tak se rozhodl, že půjde popularizovat meteorologii,“ dodává.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Piety i mše uctily oběti předloňské střelby na filozofické fakultě

Lidé v Česku si v neděli připomněli památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Už dopoledne uctili jejich památku například někteří senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Po poledni si památku obětí připomněl i premiér Andrej Babiš (ANO). Konaly se i další akce, které připravily spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Při tragédii zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vánoce nárůst nemocných zřejmě přibrzdí

Chřipka, covid a další respirační nemoci se šíří Českem. Podle hlavní hygieničky počet lidí s respiračními nemocemi dosáhl hranice epidemie. Nejvíc nemocných přibývá mezi dětmi. Lékaři potvrdili i výskyt chřipkového viru H3N2 subtypu K, na který hůř funguje očkování. Blížící se vánoční svátky podle odborníků nárůst nemocných přibrzdí, ale období nemocí nejspíš prodlouží.
před 4 hhodinami

Tresty za kriminalitu se změní. Někteří vězni se dostanou na svobodu

Od Nového roku začne platit novela trestního zákoníku, která upravuje výši trestů. Za opakované drobné krádeže nebo neplacení výživného soudy nebudou posílat pachatele tak často za mříže. Soudci budou muset kvůli novele přezkoumat podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) zhruba čtyři tisíce rozsudků, jestli jsou některé odsouzené činy trestné i podle nové úpravy.
před 5 hhodinami

Útočí rychle a ve vlnách. Aktivita hackerů nepolevuje

Útoky počítačových hackerů v Česku nepolevují. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost jich letos registruje přes dvě stě. Cílí na firmy, zdravotnická zařízení i na státní instituce. Aktivity hackerů se dotkly nemocnice v Nymburku, Ředitelství silnic a dálnic i ministerstva zahraničí. Nejaktivnější jsou útočníci působící z Ruska. K prolomení systémů někteří hackeři nepotřebují ani uživatelská jména a hesla. Zpravidla útočí velmi rychle, ve vlnách a často symetricky. Systémová opatření nově zavádí zákon o kybernetické bezpečnosti, jenž rozšiřuje okruh subjektů, které budou muset plnit daná nařízení, až na šest tisíc.
před 5 hhodinami

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven po 14:40, uvedla Správa železnic. Vlaky kvůli krádeži na trati v úseku Vršovice – Hlavní nádraží nabíraly hodiny zpoždění. Omezení se dotklo podle webu dopravce České dráhy desítek vlaků, lokálních spojů i rychlíků. Některé regionální spoje musely dráhy odřeknout. Omezení provozu trvalo více než devět hodin.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Když Pavel může být prezidentem, Turek může být ministrem, věří Jakl. Žantovský je proti

Bývalý ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Václava Klause Ladislav Jakl si myslí, že „mávat hesly“ o tom, že politik má být slušný, hodný, poctivý a hájit pravdu, je „laciné“. Daleko důležitější podle něj je poctivě sledovat zájmy svých voličů a i občanů. Spolupracovník bývalého prezidenta Václava Havla a poradce nynější hlavy státu Petra Pavla Michael Žantovský řekl, že i když bývalí prezidenti Havel a Klaus měli odlišný postoj k celé řadě věcí, nebyli to protivníci. Podle Jakla by Filip Turek (za Motoristy) mohl být ministrem, protože Petr Pavel je prezidentem. Žantovský si Turka ministrem neumí představit. Hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem debatovali také o nové tuzemské vládě či ruské invazi na Ukrajinu.
před 6 hhodinami

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 8 hhodinami

Na muniční iniciativu dali podle Lipavského dárci sto miliard

Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko, sdělil v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).
před 13 hhodinami
Načítání...