Létala na větroních, proto si vybrala meteorologii. Vysílání je třešnička na dortu, říká Alena Zárybnická

Práce moderátora počasí není jen o tom přečíst před kamerou, jak bude. „Devětadevadesát procent času trávíme přípravou, samotné vysílání je třešnička na dortu,“ říká v podcastu Background ČT24 meteoroložka České televize Alena Zárybnická. Obor meteorologie si vybrala proto, že létala na větroních, letadlech bez motoru. Do televize se tak dostala trochu oklikou. Vídat ji na obrazovkách můžeme už přes čtvrt století.

Zárybnická při vyprávění o vlastním profesním životě nepoužívá slovo kariéra. Nemá ho ráda. „Za mě je lepší mluvit o poctivě odvedené práci,“ má jasno. „Kariéra je na úkor něčeho. Já bych chtěla, aby to byla spíš poctivě odvedená práce pro někoho,“ vysvětluje své pojetí slova.

Pracovat v televizi začala už během svých studií na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde studovala obor meteorologie. „Pro meteorologii jsem se rozhodla, protože jsem létala na větroních a myslela jsem si, že ji budu studovat na přírodních vědách,“ vrací se do svých studentských let. Z omylu ji vyvedlo až bádání v knihovně, kde zjistila, že místo toho se bude muset učit hlavně matematiku a fyziku.

„Když jsem ve třetím ročníku psala zkoušku z družicové meteorologie, což je mimochodem nádherný obor, přišel Jan Zákopčaník a říká: ‚Až uděláte zkoušku, stavte se za mnou v kanceláři, mám pro vás nabídku na studentskou brigádu,‘“ vzpomíná Zárybnická na setkání s meteorologem, který dlouhá léta divákům předpovědi počasí přál „slunce v duši“.

Studentská brigáda se postupně „zvrtla“ až ve stálou práci. Přitom představy měla dřív úplně jiné. „Chtěla jsem dělat leteckou meteorologii, proto jsem taky meteorologii studovala,“ připomíná. „Mateřská člověka změní, respektive to, že máte někoho takhle blízkého v tom nejužším vztahu. Říkala jsem si: Tak dobře, nějakou chviličku při mateřské bych tam třeba na ty ranní mohla chodit,“ popisuje, proč nakonec kývla na nabídku z České televize.

Počasí a totalita

Moderovat předpovědi počasí začala až v 90. letech, její práce se tak už od začátku dost lišila od té, kterou sledovala za totality. Ani počasí tehdy totiž nebylo osvobozeno od ideologie. „Vichřice nebo třeba povodeň rozhodně nemohly přijít z východní části evropského kontinentu, tedy z Ruska. Když přišlo něco špatného, tak to bylo vždycky v uvozovkách ze západního Německa,“ vypráví, co se dovídala od starších kolegů.

Zárybnická se pevnou součástí meteorologického týmu České televize stala v roce 1997. „Tehdy jsme tužkou namalovali na takový formulář, kde bude ležet fronta, a grafik to nakreslil. Sami jsme pak připravili takovou tabulku, ze které vznikla jednoduchá grafika, která byla (ve vysílání),“ odhaluje Zárybnická, jak se připravovaly předpovědi počasí v 90. letech.

Proces se v průběhu let výrazně zrychlil. „Dnes můžu těsně před vysíláním změnit obrázky. Když přijde nová předpověď, můžu na to reagovat. To je pro nás nesmírně důležité, protože meteorologie má šanci být tím správnější a přesnější, čím čerstvější je.“

V zákulisí předpovědí

Práce meteorologů v České televizi tak rozhodně není jen o tom stoupnout si na pár minut před kameru a odříkat, jak bude. „Devětadevadesát procent času trávíme přípravou relace, to je dramaturgií, kreslením grafik, které se tam objevují, prostě vším, co tu relaci tvoří. To samotné živé vysílání už je jenom takovou třešničkou na dortu,“ říká Zárybnická.

Každý z členů redakce počasí se pak specializuje na jinou oblast meteorologie. Zatímco Zárybnická je odbornicí na leteckou meteorologii, s dotazy na hurikány se obrací na Michala Žáka, s problematikou klimatu zase na kolegyni Taťánu Míkovou.

Podmiňovací způsob

Za největší zvěrstvo, kterého se můžou novináři informující o meteorologii dopustit, je strašení diváků, případně čtenářů, založené na zkreslení faktů. „Když novinář napíše, že vyhrála Slavie, a přitom vyhrála Sparta, (…) tak to každý má možnost snadno zkontrolovat. Když tu samou nepravdu napíše novinář o oboru, který je komplikovanější, jako je zdravotnictví, medicína, obecně vědecké obory, meteorologii nevyjímaje, tak jenom malá část lidí má šanci odhalit, že to není pravda,“ varuje Zárybnická. Taková zpráva může pak podle ní v lidech vyvolat paniku, uvádí s odkazem na titulky typu „přijde doba ledová“.

„Vzpomeňme na dobu covidovou, kdy zastrašování vedlo k panice a panika zase k tomu, že se lidé nechovali přirozeně. Daleko lépe bychom to zvládali bez toho zastrašování. A v meteorologii to funguje úplně stejně,“ vysvětluje meteoroložka. „Když to zobecním, tak se vynechává podmiňovací způsob. Ten je v meteorologii strašně důležitý,“ poukazuje na častý prohřešek v meteorologickém zpravodajství.

Čemu je naopak Zárybnická otevřená, jsou různé formy předpovědí počasí. Třeba když moderátorka během vysílání tančí, nebo je podstatný její vzhled a oblečení. „Není na tom nic špatného,“ míní. „Někdo sleduje jiný typ médií. Každý má prostor, aby si zvolil, jestli se na počasí bude dívat v České televizi,“ říká a otevřeně dodává: „Jsme tu dlouho, vypadáme, jak vypadáme. Ale máme tu zkušenost.“

„Vždycky budu meteorolog“

Vedle meteorologie v České televizi se Zárybnická věnuje také moderování. V Českém rozhlase má už zhruba 10 let vlastní pořad Zálety Aleny Zárybnické, kde pravidelně zpovídá různé osobnosti. „Říkala jsem si, že to je asi nějaká skrytá kamera, že mě někdo chce napálit,“ popisuje svojí bezprostřední reakci na nabídku od Pavla Kudrny z rozhlasu. Nakonec se nechala přesvědčit ke schůzce. „Pochopila jsem, že to myslí vážně a řekla jsem mu: ‚Jestli si myslíte, že by to jako šlo, tak já to zkusím.‘“

„Strašně vděčím (lidem), kteří ve mě dokáží vidět něco, v čem si vůbec nejsem jistá,“ zamýšlí se Zárybnická. Svému vystudovanému oboru ale chce zůstat dál věrná. „Vždycky budu meteorologem, který si dělá radost tím, že dělá i něco jiného ve svém volném čase, že mluví s lidmi, že píše knížky,“ líčí. Momentálně podle svých slov pracuje na knize o lavinových nehodách v Česku. „Jsem meteorolog, který miluje svoji práci, a protože nemohl dělat vědecký meteorologický výzkum, tak se rozhodl, že půjde popularizovat meteorologii,“ dodává.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Cihlář, Hrůša, Ledecká. Češi, kteří v roce 2025 uspěli ve světě

Věda, hudba či sport patří mezi obory, v nichž Češi uspěli ve světě v roce 2025. A to například díky vědci Tomáši Cihlářovi či dirigentovi Jakubu Hrůšovi.
před 1 hhodinou

Na přelomu roku se čeká sníh a teploty pod průměrem

Na přelomu roku do Česka přijde zima. Teploty i přes den budou jen mírně nad nulou, hlavně na horách bude sněžit a lze očekávat sněhové jazyky i závěje, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ani v prvním týdnu roku 2026 se ráz počasí příliš nezmění.
před 10 hhodinami

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 11 hhodinami

Porodnost i letos klesne na další historické minimum

V Česku se narodilo nejméně dětí v historii. Podle průběžných dat zdravotníků letošek skoro s jistotou překoná loňské minimum. Někde hlásí téměř o pětinu méně novorozenců. Potomky teď přivádějí na svět hlavně ženy z populačně slabších 90. let. Jejich matky měly děti přibližně o pět let dřív. V kombinaci s dalšími faktory čekají odborníci nízkou porodnost i v příštích letech.
před 11 hhodinami

Babiš telefonoval s Trumpem, mluvili o migraci či Evropě

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na sociální síti X Babiš uvedl, že dlouho mluvili o válce, migraci, Evropě, visegrádské čtyřce či o návštěvě v Bílém domě, při které se politici spolu s manželkami Monikou a Melanií setkali v březnu 2019.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Poškozené trakční vedení zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze

Poškozené trakční vedení dopoledne zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze. Vlaky zhruba půlhodinu nejezdily do Libně, Vysočan a Holešovic, směrem do Vršovic a na Smíchov byla doprava omezená. Oznámil to mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Co bylo příčinou poškození, podle něj železničáři zjišťují.
před 20 hhodinami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
před 22 hhodinami

Kaligrafie, háčkování či výroba svíček. Zájem o ruční dovednosti stoupá

Od digitálního světa se někteří mladí lidé vracejí k ručním dovednostem. Například ke kaligrafii, háčkování nebo ručnímu šití. Zájem o takové kurzy podle oslovených organizátorů roste. Vyhledávají je hlavně mladí lidé, maminky s dětmi, ale i firmy – jako benefity pro své zaměstnance.
před 23 hhodinami
Načítání...