Létala na větroních, proto si vybrala meteorologii. Vysílání je třešnička na dortu, říká Alena Zárybnická

Práce moderátora počasí není jen o tom přečíst před kamerou, jak bude. „Devětadevadesát procent času trávíme přípravou, samotné vysílání je třešnička na dortu,“ říká v podcastu Background ČT24 meteoroložka České televize Alena Zárybnická. Obor meteorologie si vybrala proto, že létala na větroních, letadlech bez motoru. Do televize se tak dostala trochu oklikou. Vídat ji na obrazovkách můžeme už přes čtvrt století.

Zárybnická při vyprávění o vlastním profesním životě nepoužívá slovo kariéra. Nemá ho ráda. „Za mě je lepší mluvit o poctivě odvedené práci,“ má jasno. „Kariéra je na úkor něčeho. Já bych chtěla, aby to byla spíš poctivě odvedená práce pro někoho,“ vysvětluje své pojetí slova.

Pracovat v televizi začala už během svých studií na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde studovala obor meteorologie. „Pro meteorologii jsem se rozhodla, protože jsem létala na větroních a myslela jsem si, že ji budu studovat na přírodních vědách,“ vrací se do svých studentských let. Z omylu ji vyvedlo až bádání v knihovně, kde zjistila, že místo toho se bude muset učit hlavně matematiku a fyziku.

„Když jsem ve třetím ročníku psala zkoušku z družicové meteorologie, což je mimochodem nádherný obor, přišel Jan Zákopčaník a říká: ‚Až uděláte zkoušku, stavte se za mnou v kanceláři, mám pro vás nabídku na studentskou brigádu,‘“ vzpomíná Zárybnická na setkání s meteorologem, který dlouhá léta divákům předpovědi počasí přál „slunce v duši“.

Studentská brigáda se postupně „zvrtla“ až ve stálou práci. Přitom představy měla dřív úplně jiné. „Chtěla jsem dělat leteckou meteorologii, proto jsem taky meteorologii studovala,“ připomíná. „Mateřská člověka změní, respektive to, že máte někoho takhle blízkého v tom nejužším vztahu. Říkala jsem si: Tak dobře, nějakou chviličku při mateřské bych tam třeba na ty ranní mohla chodit,“ popisuje, proč nakonec kývla na nabídku z České televize.

Počasí a totalita

Moderovat předpovědi počasí začala až v 90. letech, její práce se tak už od začátku dost lišila od té, kterou sledovala za totality. Ani počasí tehdy totiž nebylo osvobozeno od ideologie. „Vichřice nebo třeba povodeň rozhodně nemohly přijít z východní části evropského kontinentu, tedy z Ruska. Když přišlo něco špatného, tak to bylo vždycky v uvozovkách ze západního Německa,“ vypráví, co se dovídala od starších kolegů.

Zárybnická se pevnou součástí meteorologického týmu České televize stala v roce 1997. „Tehdy jsme tužkou namalovali na takový formulář, kde bude ležet fronta, a grafik to nakreslil. Sami jsme pak připravili takovou tabulku, ze které vznikla jednoduchá grafika, která byla (ve vysílání),“ odhaluje Zárybnická, jak se připravovaly předpovědi počasí v 90. letech.

Proces se v průběhu let výrazně zrychlil. „Dnes můžu těsně před vysíláním změnit obrázky. Když přijde nová předpověď, můžu na to reagovat. To je pro nás nesmírně důležité, protože meteorologie má šanci být tím správnější a přesnější, čím čerstvější je.“

V zákulisí předpovědí

Práce meteorologů v České televizi tak rozhodně není jen o tom stoupnout si na pár minut před kameru a odříkat, jak bude. „Devětadevadesát procent času trávíme přípravou relace, to je dramaturgií, kreslením grafik, které se tam objevují, prostě vším, co tu relaci tvoří. To samotné živé vysílání už je jenom takovou třešničkou na dortu,“ říká Zárybnická.

Každý z členů redakce počasí se pak specializuje na jinou oblast meteorologie. Zatímco Zárybnická je odbornicí na leteckou meteorologii, s dotazy na hurikány se obrací na Michala Žáka, s problematikou klimatu zase na kolegyni Taťánu Míkovou.

Podmiňovací způsob

Za největší zvěrstvo, kterého se můžou novináři informující o meteorologii dopustit, je strašení diváků, případně čtenářů, založené na zkreslení faktů. „Když novinář napíše, že vyhrála Slavie, a přitom vyhrála Sparta, (…) tak to každý má možnost snadno zkontrolovat. Když tu samou nepravdu napíše novinář o oboru, který je komplikovanější, jako je zdravotnictví, medicína, obecně vědecké obory, meteorologii nevyjímaje, tak jenom malá část lidí má šanci odhalit, že to není pravda,“ varuje Zárybnická. Taková zpráva může pak podle ní v lidech vyvolat paniku, uvádí s odkazem na titulky typu „přijde doba ledová“.

„Vzpomeňme na dobu covidovou, kdy zastrašování vedlo k panice a panika zase k tomu, že se lidé nechovali přirozeně. Daleko lépe bychom to zvládali bez toho zastrašování. A v meteorologii to funguje úplně stejně,“ vysvětluje meteoroložka. „Když to zobecním, tak se vynechává podmiňovací způsob. Ten je v meteorologii strašně důležitý,“ poukazuje na častý prohřešek v meteorologickém zpravodajství.

Čemu je naopak Zárybnická otevřená, jsou různé formy předpovědí počasí. Třeba když moderátorka během vysílání tančí, nebo je podstatný její vzhled a oblečení. „Není na tom nic špatného,“ míní. „Někdo sleduje jiný typ médií. Každý má prostor, aby si zvolil, jestli se na počasí bude dívat v České televizi,“ říká a otevřeně dodává: „Jsme tu dlouho, vypadáme, jak vypadáme. Ale máme tu zkušenost.“

„Vždycky budu meteorolog“

Vedle meteorologie v České televizi se Zárybnická věnuje také moderování. V Českém rozhlase má už zhruba 10 let vlastní pořad Zálety Aleny Zárybnické, kde pravidelně zpovídá různé osobnosti. „Říkala jsem si, že to je asi nějaká skrytá kamera, že mě někdo chce napálit,“ popisuje svojí bezprostřední reakci na nabídku od Pavla Kudrny z rozhlasu. Nakonec se nechala přesvědčit ke schůzce. „Pochopila jsem, že to myslí vážně a řekla jsem mu: ‚Jestli si myslíte, že by to jako šlo, tak já to zkusím.‘“

„Strašně vděčím (lidem), kteří ve mě dokáží vidět něco, v čem si vůbec nejsem jistá,“ zamýšlí se Zárybnická. Svému vystudovanému oboru ale chce zůstat dál věrná. „Vždycky budu meteorologem, který si dělá radost tím, že dělá i něco jiného ve svém volném čase, že mluví s lidmi, že píše knížky,“ líčí. Momentálně podle svých slov pracuje na knize o lavinových nehodách v Česku. „Jsem meteorolog, který miluje svoji práci, a protože nemohl dělat vědecký meteorologický výzkum, tak se rozhodl, že půjde popularizovat meteorologii,“ dodává.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Český soudní systém není připravený na rizika spojená s AI, míní zástupci justice

Na práci s umělou inteligencí (AI) zatím podle místopředsedy Vrchního soudu v Praze Romana Horáčka není tuzemský právní systém připravený. Podle soudce nepočítá například s rizikem případných falešných důkazů vygenerovaných umělou inteligencí. Možné přínosy i rizika AI pro justici od února společně zkoumají pražský vrchní soud, Úřad průmyslového vlastnictví, Česká asociace umělé inteligence a pražská Metropolitní univerzita.
před 11 mminutami

Šest obcí si volí nové zastupitele

V šesti obcích si lidé vybírají nové zastupitele. Volby se konají v Heřmani na Písecku, Lánech u Dašic na Pardubicku, Niměřicích na Mladoboleslavsku, Ratboři na Kolínsku, Solenicích na Příbramsku a Toužetíně na Lounsku. Ve čtyřech z nich se podařilo sestavit jedinou kandidátní listinu. Pouze v Ratboři si mohou voliči vybírat ze dvou a v Toužetíně budou volit mezi šesti nezávislými kandidáty a jedním sdružením.
před 23 mminutami

Provoz vlaků na koridorech komplikuje výpadek ETCS

Železniční provoz na koridorových tratích v Česku od rána komplikuje rozsáhlý výpadek zabezpečovacího zařízení ETCS. Podle mluvčího drážních hasičů Martina Kavky je příčinou nefunkční GSM-R signál, který spravuje externí dodavatel. Provoz je omezen v dálkové i regionální dopravě. Vlaky nabírají zpoždění, uvedly České dráhy (ČD).
07:48Aktualizovánopřed 25 mminutami

Regulace a nedostatek lidí, jmenuje Hynek klíčové problémy obranného průmyslu

Ze škol podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiřího Hynka nevychází dostatek kvalifikovaných a technicky zdatných lidí. Vidí to jako největší budoucí problém evropského obranného průmyslu. Za přítěž označil v Interview ČT24 také zákazy a regulace, které vytvořila Evropská unie. USA se dle něj budou snažit získat evropské zakázky, ale kapacity na výrobu techniky tady jsou.
před 2 hhodinami

Šmírovat lidi na internetu? Nic takového nebude, reaguje Fiala

Premiér Petr Fiala (ODS) vyloučil, že by za jeho vlády mohla začít platit vyhláška, podle níž by poskytovatelé internetového připojení měli uchovávat adresy webových stránek, na které se lidé připojují. Příslušnou novelu vyhlášky připravovaly na úrovni pracovní skupiny resorty průmyslu a vnitra. Měla pomoct policistům lépe zacílit vyšetřování. Kritici jí ale vyčítali přílišný zásah do soukromí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Unikátní barevné záběry prezidenta Beneše přinesl nový dokument

V předvečer výročí tragických událostí 15. března 1939, kdy začala nacistická okupace Československa, odvysílala Česká televize dokument, který přináší dosud nezveřejněné barevné záběry prezidenta Edvarda Beneše. Autoři snímku našli unikátní záběry v archivu loni na podzim.
před 10 hhodinami

Čeští vojáci se chystají na misi na Islandu

Přes devět desítek tuzemských vojenských pilotů se připravuje na misi na Islandu, kde bude od konce května do července pomáhat s obranou vzdušného prostoru. Ačkoliv tento ostrov patří k zakládajícím členům NATO, nemá vlastní armádu, jedinou jeho bezpečnostní složkou je pobřežní stráž. Na základně v Keflavíku na jihozápadě ostrova se tak nejčastěji střídají vojska ze Spojených států, Kanady a Norska. Do pravidelné rotace aliančních vojsk se Praha právě tam zapojí už počtvrté.
před 11 hhodinami

Soudce Kafku zadrželi v zahraničí, píše server iDnes.cz

Deset dnů pohřešovaný soudce a dřívější hlavní žalobce z metanolové aféry Roman Kafka už není v databázi hledaných osob. Policie nechce důvod komentovat. Podle informací serveru iDnes.cz je Kafka naživu, zadrželi ho v zahraničí a teď ho vyslýchají kriminalisté. Podle informací České televize by důvodem Kafkova zmizení mohly být milionové dluhy.
před 12 hhodinami
Načítání...