V rámci září patří svátek svatého Václava k těm na pranostiky bohatším. A jak to tak bývá, najdeme pro 28. září lidové říkanky slibující jak slunečné, tak deštivé počasí. Kterým letos připíšeme body za splněnou vizi o budoucím stavu povětrnosti? A v čem může pěstování vína pomoci meteorologům a klimatologům? Odpovídá meteoroložka ČT Alena Zárybnická.
„Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.“ Zprávy o révě jsou i svědectvím o klimatu
V podvědomí máme v souvislosti se svatým Václavem spíš slunečné a málo větrné počasí. To proto, že je podle něj pojmenována část babího léta, které se ve střední Evropě v průměru vyskytuje nejčastěji v období od 21. září do 2. října. Jeho příčinou je rozsáhlá tlaková výše nad střední či jihovýchodní Evropou.
Letos ale budou počasí u nás na přelomu září a října ovlivňovat spíš tlakové níže. A to znamená víc oblačnosti a častější déšť. Nejteplejším dnem týdne bude zřejmě sobota, to by se nejvyšší maxima mohla dostat až ke 24 °C, jinak bude většinou do 20 °C.
Výhled počasí pro následující týden
Cenné záznamy archivů
Ale zpátky k vínu. Obvykle se pěstuje mezi 25 a 40° zeměpisné šířky. Česko patří v rámci Evropy k místům, kde leží vinice nejvíc na severu. To výrazně prohlubuje závislost úrody na aktuálním počasí i na vývoji klimatu.
Úrodu pozitivně ovlivňuje nejen dostatek slunečního svitu a vyšší teploty, ale taky dostatek srážek. Naopak příčinou špatné úrody jsou nejen nižší teploty, ale taky extrémní zimní a pozdní jarní či časně podzimní mrazy.
Archivní záznamy o počátcích kvetení, časech vinobraní i o dalších fenofázích vinné révy jsou cenné pro rekonstrukci klimatických změn. Díky pěstování vinné révy se tak v gruntovních knihách či novinových výstřižcích dozvíme mnoho o klimatu Česka v dobách, kdy ještě neexistovaly či se pro systematické měření nepoužívaly základní meteorologické přístroje. A nejen v Česku, podobné výzkumy probíhají v mnoha zemích Evropy a taky například ve Velké Británii.
Hranice vinohradů ve Velké Británii
- Rok 1811: „Tak dobré víno si v Bzenci nikdo nepamatoval.“ (Anonym 1908).
- Rok 1822, který byl srovnáván s ročníkem 1811: „Výborné, jako r. 1811… to byl balsám na sklepy po těch válečných útrapách a neúrodách.“ (Anonym 1908).
- Rok 1834 překonal předešlé ročníky: „Víno bylo tak dobré, že nemělo žádného pamětníka od šedesáti roků, aby mělo ctnosti neslýchané, totiž velmi silné, sladké a čisté. Vinobraní bylo 20. září.“ (Anonym 1908).
- Rok 1835: „Ve množství bylo vína o třetinu více než v roce předešlém.“ (Anonym 1908).
- Byly ale také roky velmi nepříznivé:
- Rok 1641: „Byla u nás všeobecná neúroda a následkem toho drahota. Tuhá zima poškodila naše vinohrady tak, že nebylo žádného vína. Velké mrazy přišly ještě v květnu a červnu a způsobily mnoho škody na ovocném stromoví, na osení a zeleninách.“ (Bukovanský 1913).
- Rok 1805: Znojmo: Hrozny nedozrály, „wurden die wenigen Weintrauben nicht reif“. (Haase 1873)
- Rok 1814: „Jarními mrazy většina vinic promrzla, co zbylo, zmrzlo v srpnu nadobro.“ (Anonym 1908).
- Rok 1825: „Byl neslýchaný rok, z jara silné mrazy, 16. června pak třikrát v jednom dni potlouklo, a ty kroupy byly tak veliké jako slepičí vejce, nebylo znát, kde vinohrady ve Bzenci byly.“ (Anonym 1908).
- V roce 1866 na celém našem území udeřily silné jarní mrazy, které poničily úrodu včetně révy vinné. Vinař J. Svoboda z Bohutic si do své hospodářské knihy zapsal, že „22. a 23. 5. úplně vinná réva zmrzla, sebrali jsme putnu hroznů a ty byly kyselé.“ (Anonym 1913).
- Rok 1927: „V některých tratích pozbyla réva odumřením, mrazem poškozených letorostů své zeleně, takže skýtají vinice obraz z doby zimního klidu, jak toho není snad pamětníka, truchlivý pohled jest letos na vinice, zželeti se musí každému z vinařů, zdrcených způsobenou zkázou.“ (Vinařský obzor 1927).