Alena Zárybnická

Změny klimatu se mohou projevovat růstem průměrné teploty, častějším suchem, vlnami horka nebo naopak povodněmi či jarními mrazíky. Nižší teploty mohou kvůli dřívějšímu nástupu jara uškodit vegetaci na polích, v sadech či na zahrádkách. Podle zprávy, kterou ve středu projednala vláda, jsou tyto projevy průkaznější než dřív a dopady intenzivnější. Adaptační opatření jsou ale podle analýzy v některých oblastech stále okrajovým tématem a závisí na penězích z evropských fondů.

Středa 4. května 2022, 12 hodin 46 minut místního času (04:46 GMT) je datum, které se zapisuje do světové meteorologické historie. Čínský expediční vědecký tým postavil těsně pod vrcholem Mount Everestu v nadmořské výšce 8830 m n. m. automatickou meteorologickou stanici. Je nejvýš položenou stanicí na světě.

Přeháňky budou o víkendu postupně ojedinělé. Teploty se příští týden poprvé letos dostanou na letní hodnoty a vyloučit nemůžeme ani první tropický den. Třeba vloni jsme první letní den zapisovali už 31. března.

Ve čtvrtek se maxima v Česku dostávala i nad 23 °C, sobota bude na severu a severovýchodě Česka až o 15 stupňů chladnější. Tak citelné bude ochlazení po studené frontě. V přílivu studeného a vlhkého vzduchu se budou v sobotu vyskytovat přeháňky, nad 600 m n. m. sněhové. Neděle a pondělí už budou slunečnější.

Aprílové počasí znamená, že se střídají dešťové srážky, slunečno, ale klidně se mohou objevit i krupky nebo sníh. To všechno se může změnit i v horizontu pouhých několika hodin. A přesně takového počasí se dočkáme o Velikonocích.

V Česku jsou už třináct dnů v řadě mrazivá rána. A další budou následovat nejen o víkendu, ale i příští týden. Přes den se bude pozvolna oteplovat, rychleji v Čechách než na Moravě a ve Slezsku. Rozdíly budou i v počasí na horách.

Mrazivé zimní počasí není ve východní části střední Evropy nic neobvyklého. Stávající příliv studeného vzduchu na Ukrajinu je ale nejvýraznější od začátku února. Nechladnější bude čtvrtek, ranní minima budou například v Charkově kolem -13 °C, odpolední maxima zůstanou kolem -9°C. Pak už se bude pozvolna oteplovat a nad nulu se maxima dostanou příští úterý.

Proč letos tolik fouká? To je jedna z nejčastějších otázek, kterou dostávali meteorologové během února. Není to jen subjektivní pocit, letošní únor je skutečně nezvykle větrný – nejen u nás ale i v celé západní a severní Evropě. Rostou materiální škody, vítr si napříč Evropou vyžádal už desítky obětí. Častěji než v jiných zimách se vyskytují bouřky. Naprosto výjimečná byla tornáda, která zaznamenali v Polsku.

Po výjimečně teplém začátku roku se teploty vrací k lednovému normálu. O víkendu bude častěji sněžit na horách, v neděli v nížinách bude padat i déšť se sněhem nebo může pršet. Na horách se čekají celodenní mrazy.

Silvestrovské zhoršení kvality ovzduší bylo v Česku v roce 2021 nejvýraznější v posledních letech – přitom před začátkem novoročních oslav byla kvalita vzduchu v Česku nebývale dobrá. Největší nárůst koncentrací zaregistrovaly stanice Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Brně, byly tam nejvyšší za posledních až deset srovnávaných Silvestrů. Praha na tom byla naopak lépe než v letech minulých. Příčiny popsal v odborném článku Jáchym Brzezina, vedoucí kvality ovzduší brněnské pobočky ČHMÚ.

Leroy Anderson, Émile Waldteufel nebo Petr Iljič Čajkovskij patří k autorům, pro které bylo zimní počasí podnětem k tvorbě. Nejčastěji zobrazovaným meteorologickým jevem v dílech skladatelů klasické hudby jsou ale bouřky – patrně i proto, že se na rozdíl od jiných fenoménů projevují i akusticky.

Obleva s deštěm, mrznoucí srážky, ledovka, sněžení i silný vítr. Počasí bude letos na Vánoce hodně nestálé. Chladnější bude během svátků sever a severovýchod Česka. A velké výkyvy se čekají až do konce roku.

Tlaková níže, kterou na Svobodné univerzitě v Berlíně pojmenovali Yilmaz, se stane během víkendu příčinou chladného, už převážně zimního, počasí. Na horách budou teploty i přes den pod nulou a postupně bude přibývat sněhu. V nížinách se sněžení bude střídat s deštěm. Kvůli ranním mrazům se může v nižších polohách tvořit náledí nebo zmrazky.

První výraznější projevy zimy přijdou do Česka v pátek. Zatímco na horách sníh ležel už kolem 10. října, v nížinách se letos objeví první vločky o pět týdnů později. Napadnout by mohlo až deset centimetrů, a proto Český hydrometeorologický ústav zvažuje vydání výstrahy pro Moravu, Slezsko, Vysočinu a Pardubický kraj.

Meteoroložka České televize Alena Zárybnická vybírá a komentuje fotografie, které soutěží o zařazení do kalendáře Světové meteorologické organizace. Vedle snímků sněhu, ledovců nebo radosti z deště upozorňuje také na fotografii svítících oblaků od českého autora Petra Hykše.

Někde v úterý sníh jen poletoval, jinde se vytvořila aspoň nesouvislá pokrývka, třeba na hřebenech Krkonoš. Říjnové sněžení není na horách nijak výjimečné, ovšem podzimní sníh většinou rychle taje. Ani letos tomu nebude jinak, příští týden nás už čekají nadprůměrné teploty.

První sníh přichází letos na hory přesně podle kalendáře. Za studenou frontou k nám od severozápadu proudí studený a vlhký vzduch. Výraznější oteplení můžeme čekat až na počátku příštího týdne. Sníh může poletovat na horách ještě v pátek.

Nadprůměrně teplé počasí první poloviny září vystřídá chladnější perioda a v neděli teploty nepřekročí dvacet stupňů. V půlce příštího týdne by se ale mohlo znovu oteplovat a jako nejpravděpodobnější se nyní jeví varianta s nadprůměrnými teplotami, které se budou znovu dostávat i ke dvaceti stupňům.

Kalendář Světové meteorologické organizace (WMO) poprvé vyšel v roce 2014 a za tu dobu získal celou řadu ocenění. Letos bude představen on-line na stránkách WMO a taky na platformách sociálních médií – vybrané fotografie budou součástí oslav Světového meteorologického dne, který připadá na 23. března.

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) označil červenec jako nejteplejší měsíc v historii pozorování, tedy za 142 let. Podle programu Copernicus, spravovaného Evropskou komisí, byl červenec 2021 třetím nejteplejším na planetě a druhým nejteplejším v rámci Evropy.

Neděle bude pravděpodobně nejteplejším dnem do konce prázdnin. Maxima se můžou dostat na nejteplejších místech Česka až ke třiceti stupňům Celsia – už v pondělí se ale ochladí. Ačkoli meteorologové během prázdnin registrovali velké rozdíly v počasí napříč Českem, v průměru jsou zatím prázdniny jak teplotně, tak i srážkově normální. Výraznější suchá či slunečná perioda se nevyskytovala.

Podle klimatologických statistik je v Česku nejteplejším obdobím roku první srpnová dekáda s maximy kolem 25 či 26 °C. Ačkoli bude příští týden v Česku tepleji, k tropickým teplotám se dostaneme jen výjimečně. Na rozdíl od prvního srpnového týdne ale čekáme víc slunce a vydatné deště by se v Česku vyskytovat neměly.

Červenec začal deštěm, přeháňkami a podprůměrnými teplotami. Během víkendu a svátečních dnů se oteplí, k tropickým hodnotám se dostaneme v úterý. Nejteplejší zatím vychází příští čtvrtek, kdy by se maxima na jihovýchodě měla dostat až ke 34 °C.

Kvůli výjimečné, v Česku dosud neregistrované, intenzitě tornáda se začalo znovu mluvit i o dalších jevech, které mohou doprovázet podobně jako tornádo konvektivní bouře. Jak se v nich orientovat? A co se předpovědět dá, a co nikoli?