Proč letos tolik fouká? To je jedna z nejčastějších otázek, kterou dostávali meteorologové během února. Není to jen subjektivní pocit, letošní únor je skutečně nezvykle větrný – nejen u nás ale i v celé západní a severní Evropě. Rostou materiální škody, vítr si napříč Evropou vyžádal už desítky obětí. Častěji než v jiných zimách se vyskytují bouřky. Naprosto výjimečná byla tornáda, která zaznamenali v Polsku.
Příčinou větrného počasí je extrémně chladný vzduch vysoko nad Arktidou
Od středy minulého týdne překračují nárazy větru na letišti v Ruzyni 75 km/h, na Sněžce fouká týden vítr s nárazy přes 160 km/h a od začátku tohoto měsíce tam každý den s výjimkou jednoho jediného dne stanice zaznamenala nárazy přes 100 km/h. To jen jako příklad. Větrné bylo ale celé Česko. A to nejen v únoru, ale i v lednu.
Vítr v Ruzyni
Vítr na Sněžce
Kde se bere silný vítr
Příčinou silného větru obecně jsou velké rozdíly v tlaku vzduchu. Čím větší je tlakový rozdíl, tedy čím hustější jsou na přízemních povětrnostních mapách izobary (čáry spojující místa se stejným tlakem vzduchu přepočteným na hladinu moře), tím silnější vítr fouká.
Je to podobné jako na geografických mapách: tam, kde jsou hustější vrstevnice, je kopec víc strmý.
Výrazné cyklóny
Abychom tedy vysvětlili příčiny silného větru, musíme pátrat po důvodech zmiňovaných tlakových rozdílů. A ty najdeme vysoko nad Arktidou.
Celoročně se tam vyskytuje tazvaný cirkumpolární vír, tedy oblast, kde převládá západní proudění. Ve vertikálním směru se dá zjednodušeně popsat jako kalich naplněný studeným vzduchem. O jeho stabilitě rozhoduje to, jak studený vzduch nad pólem je. Pokud je hodně chladný, pak převládá silné západní proudění.
Výrazné cyklóny
Teplotní kontrast mezi tímto studeným vzduchem a teplým vzduchem nad vodní hladinou Atlantiku, třeba i v místech, kudy protéká Golfský proud, dává vzniknout hlubokým tlakovým nížím s často explozivním vývojem, takzvaným bombovým cyklónám.
Charakteristický je pro ně skutečně rychlý vývoj, definovaný poklesem tlaku vzduchu v centru níže o 30 hPa za 24 hodin. Tyto tlakové níže postupují směrem k východu či severovýchodu a zapojují se do cirkulace nad Evropou.
Orkán a vichřice
Takových tlakových níží jsme v únoru zaznamenali několik, jejich jména byla na titulních stranách novin. Malik, Corrie, Dudley Eunice, Franklin či Gladys podle britské meteorologické služby Mett Office, Nadia, Yelenia, Zeynep, Antonia podle Svobodné univerzity v Berlíně – všechny ale s výjimečně silným větrem, velkými škodami na majetku a některé i obětmi na životech.
Výrazné cyklóny
Průměrná rychlost, nárazy a pulsace větru
Jen připomeňme, že jména dostávají tlakové níže a abychom ctili pravidla naprosto přesně, musíme označení jako například orkán či vichřice používat podle průměrné rychlosti větru, které je dosaženo, nikoli podle jeho nárazů. O vichřici mluvíme v případě, že je průměrná rychlost 75 km/h a vyšší, u orkánu musí být přesažena rychlost 118 km/h.
Průměrná rychlost větru se počítá za deset minut. Nárazy jsou prudká zvýšení za 1 až 20 sekund a záleží na zvyklostech, o kolik musí převyšovat průměr – obvykle je to o 5 m/s. Důvodem vzniku nárazů je obvykle tvar zemského povrchu – turbulence, která vzniká například za nějakou překážkou. Nárazy větru se můžou objevit i při přechodech front či v bouřkách. Důvodů může být víc a různě se můžou kombinovat.
Čím silnější vítr je, tím ničivější můžou být i jeho nárazy, a čím déle silný vítr fouká, tím vyšší jsou škody. Můžou se vyskytovat i takzvané pulzace větru, tedy opakované a krátkodobé kolísání rychlosti a směru větru, které vznikají například za věžemi a stožáry.
Výrazné cyklóny
Povodně z vydatných srážek a tání sněhu
Při rychlých přechodech tlakových níží a jejich front se rychle mění teploty – střídají se výrazná ochlazení a oteplení. A výrazně kolísá i nadmořská výška, od které sněží. Při dešti na horách rychle taje sníh a kvůli dešti i tání se pak můžou zvedat hladiny řek. Vysoké průtoky jsme registrovali hned několikrát po sobě.
Ačkoli bouřky spojujeme obvykle s letním počasím, můžou se vyskytovat i v zimě a nejsou zas tak neobvyklé, jak by se mohlo zdát. Letos je jich ale víc než v jiných letech. Často je doprovázely i intenzivní sněhové přeháňky.
Tornáda v zimě
Zcela výjimečná jsou tornáda, která zaznamenali minulý týden v Polsku. Bouřky na studené frontě byly uspořádány do linie a vlivem silného větru se formovaly do „vlnek“, které jsou v místech rotace schopny produkovat tornádo. Podle posledních informací jich bylo k dalšímu zkoumání registrováno osm, převáženě nejnižšího stupně F0.
Ve druhé polovině tohoto týdne už se cirkulace nad Evropou bude měnit. Tlakové níže budou z Atlantiku postupovat severnější drahou a ve střední Evropě bude o víkendu a na začátku příštího týdne tlaková výše. Vítr tak bude postupně slábnout.