Mise dokončena. Na Everestu stojí nová automatická meteorologická stanice

Středa 4. května 2022, 12 hodin 46 minut místního času (04:46 GMT) je datum, které se zapisuje do světové meteorologické historie. Čínský expediční vědecký tým postavil těsně pod vrcholem Mount Everestu v nadmořské výšce 8830 m n. m. automatickou meteorologickou stanici. Je nejvýš položenou stanicí na světě.

Sledování klimatické změny a především jejího dopadu na Tibetskou náhorní plošinu je základním úkolem systému stanic, které byly vybudovány v bezprostředním okolí nejvyšší hory světa. V různých nadmořských výškách – od 5200 m n. m. po 8830 m n. m. – monitoruje stav základních meteorologických prvků celkem osm stanic, čtyři z nich jsou nad 7000 m n. m.

První data už nová stanice stojící od 4. května 2022 těsně pod vrcholem Everestu předala do základního tábora ve výšce 5200 m n. m. Napájena je solárními panely a data by měla vysílat každých dvanáct minut. Je navržena tak, aby vydržela v extrémních podmínkách dva roky. Hmotnost stanice je 50 kilogramů, je tedy o 20 kilogramů lehčí než standardní automatické stanice používané v nižších nadmořských výškách. I tak byla instalace stanic, včetně této rekordně vysoko položené, v extrémních podmínkách – při nízkých teplotách a v řídkém vzduchu – mimořádně náročná.

Na vrcholu Mount Everestu odebrali vědci díky speciálnímu zařízení i vzorek ledu a sněhu, který poskytne cenná data pro výzkum environmentálních souvislostí. Tříkilogramové zařízení zkonstruované speciálně pro tento účel odebralo z vrcholu hory vzorky až do hloubky tří metrů. Díky analýze se pak ukáže, jak se za posledních dvacet let měnily například teplotní poměry na nejvyšší hoře světa. Zkoumat se budou i chemické látky kvůli znečištění ovzduší a vzorky budou použity i k analýze dalších chemických a biologických procesů.

Postavení nových meteorologických stanic je součástí rozsáhlejšího vědeckého výzkumu probíhajícího už od roku 2017. Podílí se na něm pět vědeckých týmů pracujících v šestnácti skupinách, celkem přes 270 vědců. Zaměřují se na energii monzunu, ekosystémy a biodiverzitu. A expediční týmy se zabývají i změnami koncentrace skleníkových plynů či adaptací lidí na extrémní prostředí ve vysokých horách v době klimatické změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
15. 5. 2025

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
15. 5. 2025

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
15. 5. 2025

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025
Načítání...