Mise dokončena. Na Everestu stojí nová automatická meteorologická stanice

Středa 4. května 2022, 12 hodin 46 minut místního času (04:46 GMT) je datum, které se zapisuje do světové meteorologické historie. Čínský expediční vědecký tým postavil těsně pod vrcholem Mount Everestu v nadmořské výšce 8830 m n. m. automatickou meteorologickou stanici. Je nejvýš položenou stanicí na světě.

Sledování klimatické změny a především jejího dopadu na Tibetskou náhorní plošinu je základním úkolem systému stanic, které byly vybudovány v bezprostředním okolí nejvyšší hory světa. V různých nadmořských výškách – od 5200 m n. m. po 8830 m n. m. – monitoruje stav základních meteorologických prvků celkem osm stanic, čtyři z nich jsou nad 7000 m n. m.

První data už nová stanice stojící od 4. května 2022 těsně pod vrcholem Everestu předala do základního tábora ve výšce 5200 m n. m. Napájena je solárními panely a data by měla vysílat každých dvanáct minut. Je navržena tak, aby vydržela v extrémních podmínkách dva roky. Hmotnost stanice je 50 kilogramů, je tedy o 20 kilogramů lehčí než standardní automatické stanice používané v nižších nadmořských výškách. I tak byla instalace stanic, včetně této rekordně vysoko položené, v extrémních podmínkách – při nízkých teplotách a v řídkém vzduchu – mimořádně náročná.

Na vrcholu Mount Everestu odebrali vědci díky speciálnímu zařízení i vzorek ledu a sněhu, který poskytne cenná data pro výzkum environmentálních souvislostí. Tříkilogramové zařízení zkonstruované speciálně pro tento účel odebralo z vrcholu hory vzorky až do hloubky tří metrů. Díky analýze se pak ukáže, jak se za posledních dvacet let měnily například teplotní poměry na nejvyšší hoře světa. Zkoumat se budou i chemické látky kvůli znečištění ovzduší a vzorky budou použity i k analýze dalších chemických a biologických procesů.

Postavení nových meteorologických stanic je součástí rozsáhlejšího vědeckého výzkumu probíhajícího už od roku 2017. Podílí se na něm pět vědeckých týmů pracujících v šestnácti skupinách, celkem přes 270 vědců. Zaměřují se na energii monzunu, ekosystémy a biodiverzitu. A expediční týmy se zabývají i změnami koncentrace skleníkových plynů či adaptací lidí na extrémní prostředí ve vysokých horách v době klimatické změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 10 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.