Mise dokončena. Na Everestu stojí nová automatická meteorologická stanice

Středa 4. května 2022, 12 hodin 46 minut místního času (04:46 GMT) je datum, které se zapisuje do světové meteorologické historie. Čínský expediční vědecký tým postavil těsně pod vrcholem Mount Everestu v nadmořské výšce 8830 m n. m. automatickou meteorologickou stanici. Je nejvýš položenou stanicí na světě.

Sledování klimatické změny a především jejího dopadu na Tibetskou náhorní plošinu je základním úkolem systému stanic, které byly vybudovány v bezprostředním okolí nejvyšší hory světa. V různých nadmořských výškách – od 5200 m n. m. po 8830 m n. m. – monitoruje stav základních meteorologických prvků celkem osm stanic, čtyři z nich jsou nad 7000 m n. m.

První data už nová stanice stojící od 4. května 2022 těsně pod vrcholem Everestu předala do základního tábora ve výšce 5200 m n. m. Napájena je solárními panely a data by měla vysílat každých dvanáct minut. Je navržena tak, aby vydržela v extrémních podmínkách dva roky. Hmotnost stanice je 50 kilogramů, je tedy o 20 kilogramů lehčí než standardní automatické stanice používané v nižších nadmořských výškách. I tak byla instalace stanic, včetně této rekordně vysoko položené, v extrémních podmínkách – při nízkých teplotách a v řídkém vzduchu – mimořádně náročná.

Na vrcholu Mount Everestu odebrali vědci díky speciálnímu zařízení i vzorek ledu a sněhu, který poskytne cenná data pro výzkum environmentálních souvislostí. Tříkilogramové zařízení zkonstruované speciálně pro tento účel odebralo z vrcholu hory vzorky až do hloubky tří metrů. Díky analýze se pak ukáže, jak se za posledních dvacet let měnily například teplotní poměry na nejvyšší hoře světa. Zkoumat se budou i chemické látky kvůli znečištění ovzduší a vzorky budou použity i k analýze dalších chemických a biologických procesů.

Postavení nových meteorologických stanic je součástí rozsáhlejšího vědeckého výzkumu probíhajícího už od roku 2017. Podílí se na něm pět vědeckých týmů pracujících v šestnácti skupinách, celkem přes 270 vědců. Zaměřují se na energii monzunu, ekosystémy a biodiverzitu. A expediční týmy se zabývají i změnami koncentrace skleníkových plynů či adaptací lidí na extrémní prostředí ve vysokých horách v době klimatické změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.