Mise dokončena. Na Everestu stojí nová automatická meteorologická stanice

Středa 4. května 2022, 12 hodin 46 minut místního času (04:46 GMT) je datum, které se zapisuje do světové meteorologické historie. Čínský expediční vědecký tým postavil těsně pod vrcholem Mount Everestu v nadmořské výšce 8830 m n. m. automatickou meteorologickou stanici. Je nejvýš položenou stanicí na světě.

Sledování klimatické změny a především jejího dopadu na Tibetskou náhorní plošinu je základním úkolem systému stanic, které byly vybudovány v bezprostředním okolí nejvyšší hory světa. V různých nadmořských výškách – od 5200 m n. m. po 8830 m n. m. – monitoruje stav základních meteorologických prvků celkem osm stanic, čtyři z nich jsou nad 7000 m n. m.

První data už nová stanice stojící od 4. května 2022 těsně pod vrcholem Everestu předala do základního tábora ve výšce 5200 m n. m. Napájena je solárními panely a data by měla vysílat každých dvanáct minut. Je navržena tak, aby vydržela v extrémních podmínkách dva roky. Hmotnost stanice je 50 kilogramů, je tedy o 20 kilogramů lehčí než standardní automatické stanice používané v nižších nadmořských výškách. I tak byla instalace stanic, včetně této rekordně vysoko položené, v extrémních podmínkách – při nízkých teplotách a v řídkém vzduchu – mimořádně náročná.

Na vrcholu Mount Everestu odebrali vědci díky speciálnímu zařízení i vzorek ledu a sněhu, který poskytne cenná data pro výzkum environmentálních souvislostí. Tříkilogramové zařízení zkonstruované speciálně pro tento účel odebralo z vrcholu hory vzorky až do hloubky tří metrů. Díky analýze se pak ukáže, jak se za posledních dvacet let měnily například teplotní poměry na nejvyšší hoře světa. Zkoumat se budou i chemické látky kvůli znečištění ovzduší a vzorky budou použity i k analýze dalších chemických a biologických procesů.

Postavení nových meteorologických stanic je součástí rozsáhlejšího vědeckého výzkumu probíhajícího už od roku 2017. Podílí se na něm pět vědeckých týmů pracujících v šestnácti skupinách, celkem přes 270 vědců. Zaměřují se na energii monzunu, ekosystémy a biodiverzitu. A expediční týmy se zabývají i změnami koncentrace skleníkových plynů či adaptací lidí na extrémní prostředí ve vysokých horách v době klimatické změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 4 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...