Déšť v posledních dnech zmírnil nedostatek vláhy v Česku, přesto však na polovině území podle hydrometeorologů panuje půdní sucho. Silně pod normálem také zůstávají hladiny podzemních vod. Problémy tak mají hlavně domácnosti závislé na studních. Některé obce se tak už nespoléhají jenom na vodu z podzemních vrtů, ale hledají i jiná řešení.
Nedostatek vody už pocítila obec Zhoř, její zásoby v podzemí se rychle tenčí. Pokud hladina klesne ještě o něco níž, přijdou místní o zdroj pitné vody. Jako jedna z prvních to pocítí Alena Korábová, která bydlí na nejvyšším místě v obci. „Jakmile tlak vody klesne, tak nám neteče teplá, později ani studená,“ popsala.
Obyvatelé obce tak začali vodou šetřit. Ve Zhoři dokonce platí zákaz zalévání zahrad a napouštění bazénů. „Když máme někde zbytek vody, tak nás nenapadne vylít to do umyvadla, ale použijeme ji zase jinde,“ ujišťuje Korábová.
Dobrou zprávou pro obyvatele Zhoře je, že na obecní studnu už nebudou muset dlouho spoléhat. Obec bude do konce roku napojena na vodovodní síť.
Ve Věžnici na Havlíčkobrodsku o pitnou vodu už dokonce přišli. „V dolní části nám zkolaboval vrt, přestal dávat vodu. Navíc jak bylo sucho, tak lidé vodou zalévali, i když jsem hlásil, aby to nedělali,“ říká starosta obce David Drahoš (nestr.).
Aby voda z kohoutků nepřestala téct úplně, obec si půjčila cisternu a skoro denně vozí vodu z jedné části obce do druhé a plní vodojem. Teď už místní spotřebu vody podle starosty snížili. Problémy chtějí do budoucna vyřešit vybudováním nového vrtu a propojením sítí.
Na Blanensku se sucho opakuje rok co rok
Problém s nedostatkem vody řeší řada dalších obcí v celém Česku, dalším příkladem může být i Sulíkov na Blanensku. Na zákaz napouštění bazénů, zalévání zahrad nebo mytí aut pitnou vodou jsou místní zvyklí. Výjimkou není ani letošní léto.
„Bylo tam (v obecním vrtu) samozřejmě málo vody, ale hlavně byl problém v tom, že tam bylo nadlimitní množství dusičnanů, tak jsme ho museli v roce 2021 odstavit,“ popsala zastupitelka Sulíkova Jolana Brychtová (nestr.).
To v Drnovicích na Blanensku dokonce platí kvůli nedostatku vody i stavební uzávěra. Místní se snaží využívat vodu dešťovou, tu pak používají například na zalévání zahrad. Na rozdíl od Sulíkova, kterému chybí peníze, by se ale v Drnovicích mohla situace zlepšit. Už za dva roky by měli dokončit vodovodní přivaděč. „Za posledních deset let se takto napojilo a vyřešilo problém 18 obcí,“ říká ředitel boskovické divize společnosti Vodárenská Petr Fiala.
Nejvíc napršelo v Krkonoších
Díky dešťům v posledních dnech se zvedly alespoň hladiny řek. Podle meteoroložky ČT Aleny Zárybnické si hodně polepšil například horní úsek Labe. „V Krkonoších napadlo za poslední tři dny nejvíc z celého Česka – až šedesát milimetrů vody,“ uvedla.
Naopak nejnižší úhrny – jenom kolem pěti milimetrů – byly zaznamenány v závětří Jeseníků na Osoblažsku. „Žádné místo v Česku ale nezůstalo zcela bez deště. Kromě Krkonoš pršelo hodně také v západních Čechách,“ řekla Zárybnická.
Hydrologické sucho je podle meteoroložky aktuálně zhruba na pětině měřicích stanic v Česku. Výrazné půdní sucho zůstává už jen na Dačicku a Znojemsku. „Ovšem na doplnění zásob podzemní vody by muselo pršet víc než měsíc,“ upozorňuje Zárybnická.
Zájem o dešťovku roste
Kvůli přetrvávající nízké hladině podzemních vod roste zájem o využívání vody dešťové. Zatímco zapuštěná nádrž do země vyjde na desítky tisíc korun, ty nadzemní lze pořídit už od několika set korun v závislosti na objemu.
Lhůty na umístění nádrží do země se pohybují často v rámci několika týdnů. „Zájem o instalaci retenční nádrže stoupá. V prvním pololetí tohoto roku sledujeme nárůst asi dvacet procent vůči roku 2022 a vůči roku 2021 je to dokonce o padesát procent,“ popisuje ředitel společnosti ePoptávka.cz Otto Kočí.
Velký zájem o retenční nádrže souvisí podle odborníků i se státním programem dotací. Lidé proto často poptávají instalaci rovnou s vyřízením podpory.
