Jeseníky

Kvůli silné inverzi ve čtvrtek na řadě stanic zejména na Šumavě či v závětří Jeseníků padly teplotní rekordy. Nejtepleji bylo v Kašperských Horách na Klatovsku, kde naměřili 20,6 stupně Celsia, jen o desetinu stupně méně hlásila stanice Pohoří na Šumavě v Novohradských horách. Český hydrometeorologický ústav to ve čtvrtek večer uvedl na sociální síti.

V nejvyšších polohách Šumavy, Krkonoš a Jeseníků napadly k úternímu dopoledni desítky centimetrů sněhu. Naposledy se to v tomto období stalo před šestnácti lety. Na síti X o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ve druhé polovině týdne se ale oteplí a sníh odtaje i z hřebenů.

Části Česka zasáhlo sněžení, sníh napadl například na Šumavě, kde do půlnoci platí výstraha. Na silnici přes Červenohorské sedlo v Jeseníkách zimní počasí zkomplikovalo dopravu. Sněhové přeháňky očekával na začátku týdne v nadmořských výškách nad devět set metrů Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Nejchladnější bylo zřejmě pondělí s teplotami maximálně deset stupňů. V následujících dnech se bude postupně oteplovat.

Letošní léto, tedy období od začátku června do konce srpna, bylo v Česku srážkově podprůměrné – napršelo 207 milimetrů. Na třetině území nenapršelo proti průměru za roky 1961 až 2000 dokonce ani 80 procent srážek. S ohledem na výrazné regionální rozdíly pršelo podprůměrně na 88 procentech území, na zbytku byly srážky nadprůměrné, uvedl klimatolog z brněnské pobočky ČHMÚ Pavel Zahradníček.

Česko má za sebou takzvaný tropický den, kdy teploty stoupaly nad třicet stupňů Celsia. Rekordy pro 20. září padly na 23 ze 170 meteorologických stanic, které fungují alespoň třicet let. Vysoko položené stanice Horská Kvilda na Klatovsku a Kvilda-Perla na Prachaticku zaznamenaly dokonce absolutní zářijové rekordy. Nejtepleji bylo v Českých Budějovicích – Rožnově, kde naměřili 32,2 stupně, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Loňské povodně na severovýchodě Česka byly z hlediska škod třetí nejdražší živelní pohromou za posledních třicet let. Horší byly jen povodně na Moravě (1997) a zejména povodně v Čechách (2002). Střechu nad hlavou ztratilo po loňských zářijových událostech dlouhodobě téměř devět set rodin, protože jejich domy potřebovaly zásadní sanace, přestavby, či dokonce zcela novou výstavbu. Část lidí se navíc dostala do potíží kvůli své nízké nebo zcela chybějící pojistce. Někteří také podezírají pojišťovny z neférového jednání. V případě nespokojenosti se doporučuje, aby lidé začali s pojišťovnou komunikovat, například s jejím likvidačním oddělením nebo s jejím ombudsmanem. K dispozici je také ombudsmanka České asociace pojišťoven.

Letošní sucho a vysoký srážkový deficit proti průměru citelně dopadá na lesy. Přes čtyři pětiny území jsou vystavené vyššímu vodnímu deficitu, než je pro toto období obvyklé, ve stromech je méně vláhy, což má zásadní dopad na jejich vitalitu, uvedl vedoucí sítě DendroNetwork Jan Krejza z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Mnoho stromů už výrazně zpomalilo růst, i když je na to ještě brzy, někde ho dokonce úplně zastavily.

Kvůli velkému zájmu o druhou vlnu poukázek na zvýhodněné pobyty v Jeseníkách ráno zkolabovaly internetové stránky, na kterých si zájemci mohou vouchery od 08:00 rezervovat. Přetížené stránky se uživatelům pomalu načítaly už před osmou ranní, krátce po zahájení registrací se pod náporem požadavků přestaly zájemcům zcela zobrazovat. Nyní fungují v omezeném režimu. Žádosti postupně ministerstvo pro místní rozvoj odbavuje.

Ve východní polovině Čech a na západě Moravy a Slezska bude od pozdního odpoledne do nedělního rána vydatně pršet. Na části území hrozí také silné bouřky. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) proto vydal výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí. Místy mohou toky dosáhnout prvního stupně povodňové aktivity.

Kvůli vysoké hladině potoka na Jesenicku hasiči v neděli evakuovali dva blízké tábory. Hrozilo jejich odříznutí od příjezdových cest, sdělila mluvčí hasičů Lucie Balážová. Tábory leží na břehu Černého potoka a evakuováno z nich muselo být 238 dětí a dospělých. Hladina toku kvůli vydatnému dešti přes den vystoupala na třetí povodňový stupeň. Odpoledne však hladiny klesly a vpodvečer na Jesenicku už nikde neplatil žádný stupeň povodňové aktivity, vyplývá z webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Ve Slezsku, na severní a východní Moravě bude ve středu trvale a místy i intenzivně pršet. Nejvíc srážek spadne v Beskydech, až kolem padesáti milimetrů. Povodňové stavy na řekách už ale nehrozí, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Zrušil proto výstrahy na extrémní srážky i povodně a vydal jen varování před vydatným deštěm pro několik regionů na severovýchodě republiky. Večer a v noci na čtvrtek i tam srážky zeslábnou a přejdou do lokálních přeháněk.

Řeky odvodňující Beskydy, Javorníky, Bílé Karpaty a Jeseníky se nejvíc zvednou v noci a ve středu, v povodí Olše mohou překročit 3. stupeň, uvedl v úterý Český hydrometeorologický ústav. Meteorolog ČT Michal Žák okolo 20:30 sdělil, že úhrny srážek a vzestupy řek by zejména v Jeseníkách nakonec nemusely být tak výrazné. V Beskydech ale může do středečního večera napršet až 90 milimetrů, místy i víc, upozornil.

Meteorologové vydali výstrahu před silnými srážkami. Varovali také, že hlavně na severovýchodě republiky mohou následně stoupat hladiny řek a potoků. ČT24 připravila interaktivní mapu srážek. Po 14:15 přestala být k dispozici volně dostupná aktuální data, z nichž mapa čerpala. Mapa tak ukazuje stav právě k úterním 14:15.

Přes Česko ve čtvrtek přejde studená fronta a ochladí se. Víkend bude velmi oblačný a při protrhání oblačnosti hrozí přízemní mrazíky, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Jeseníkách a Krkonoších ve čtvrtek ráno teploty spadly pod nulu a začalo sněžit.

České národní parky a CHKO nemají dostatek strážců. Pro zajištění ochrany přírody by jich jen na Šumavě a v Krkonoších potřebovali alespoň dvojnásobek, sdělili ČT oslovení tiskoví mluvčí. Lidí vstupujících v zimě do klidových zón v chráněných oblastech v posledních letech neustále přibývá. Rušení zimní přírody může vést k vymizení některých druhů chráněných ptáků.

V celém Česku od pondělního večera do úterního dopoledne hrozí náledí. Na Vysočině a východě Zlínského kraje mohou teploty v noci a v úterý ráno klesnout pod minus 12 stupňů Celsia. Od poloviny týdne se začne oteplovat.

Stavba přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku by měla začít nejpozději v říjnu 2027. Stavební práce by měly vyjít zhruba na devět miliard korun, suma nezahrnuje peníze na výkup pozemků, sdělil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Vydání stavebního povolení ministr očekává v polovině roku 2026, poté by měl následovat mezinárodní tendr na firmu, která přehradu postaví. O vodním díle budou znovu v referendu hlasovat obyvatelé obce, její současné vedení ale odpor klást nechce.

Do soboty bude v Česku převážně zataženo s přeháňkami a deštěm, na horách bude sněžit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty v pátek a sobotu nemají přesáhnout šest stupňů Celsia. V neděli se zřejmě vyjasní a mírně oteplí, v noci a ráno ale mohou namrzat silnice.

Na horách bude vydatně sněžit, v Krkonoších může od čtvrtečního poledne do pátečního večera napadnout až šedesát centimetrů sněhu a v Jizerských horách asi třicet centimetrů. V Jeseníkách pak během čtvrtečního večera a pátku nasněží zřejmě kolem třiceti centimetrů. Vyplývá to z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Do Česka se ve středu sune studená fronta, za kterou se výrazně ochladilo. Teploty budou kolem nuly, v Čechách se dešťové srážky v polohách nad 400 metrů mění ve sněhové. Na severozápadě a severu Čech hrozí náledí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ten následně varoval, že v noci na pátek a v pátek může ve východní polovině Česka napadnout až 12 centimetrů sněhu.

Přírodního sněhu na českých horách nebývá dost, areály se proto spoléhají na zasněžování. Na to je však zapotřebí hodně vody, se kterou by se od příštího roku mělo na horách lépe hospodařit. Ministerstvo životního prostředí chce upravit podmínky, které určují, kolik vody a jakým způsobem je možné čerpat, aby to neohrozilo ekosystém.

Zmírnit rozsah případných povodní i dopady sucha mohou podle odborníků díry hloubené do nevyužívaných lesních cest. Ekologové vyzkoušeli metodu poprvé v roce 2020 v Beskydech. Monitoring během letošních povodní jim potvrdil, že se voda vsakuje podle očekávání. Díry podle expertů pomáhají i proti suchu. Voda se po vsáknutí udrží na místě déle, a delší dobu ji tak mohou čerpat i stromy v okolí. Využití metody teď zvažují i Jeseníky.

Před měsícem zasáhly velkou část republiky povodně, škody jsou v desítkách miliard korun. Voda mimo jiné ničila města a obce v okolí řeky Opavy. Krnov, Zátor, Brantice, ale také část Ostravy, přitom velká voda zasáhla už v roce 1997 – a nejméně od té doby bylo zřejmé, jaká protipovodňová opatření je nutné v oblasti postavit. Jenže za celých 27 let ta nejdůležitější nevznikla. Reportéři ČT mluvili se zástupci nejpostiženějších měst a obcí, kteří zvažují, že na stát podají žalobu a budou chtít kompletní náhradu škod. Natáčel Dalibor Bártek.

Na pomoc lidem, které zasáhly extrémní povodně, už stát prostřednictvím Úřadu práce (ÚP) vyplatil přes 74 milionů korun. Celkem obdržel 2453 žádostí o pomoc, nejvíce z Moravskoslezského kraje, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Další žádosti se podle generálního ředitele ÚP Daniela Krištofa očekávají, protože řada lidí ještě zůstává v evakuačních centrech a nemají informace o tom, jak moc je jejich majetek poškozen.