Sucho citelně dopadá na české lesy, stromy zpomalují růst

Letošní sucho a vysoký srážkový deficit proti průměru citelně dopadá na lesy. Přes čtyři pětiny území jsou vystavené vyššímu vodnímu deficitu, než je pro toto období obvyklé, ve stromech je méně vláhy, což má zásadní dopad na jejich vitalitu, uvedl vedoucí sítě DendroNetwork Jan Krejza z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Mnoho stromů už výrazně zpomalilo růst, i když je na to ještě brzy, někde ho dokonce úplně zastavily.

S výjimkou průměrně deštivého července jsou podle klimatologa všechny letošní měsíce srážkově silně podprůměrné, což se na aktuální kondici lesů nepříznivě projevuje. „Lesy nemohou naplno plnit svou produkční funkci, tedy poskytovat dřevo v množství, na které jsme byli zvyklí v uplynulých letech,“ upozornil Krejza.

Srpen sice ještě není u konce, ale už nyní je zřejmé, že bude také podprůměrný. Deficit vody v české přírodě se tak nadále zhoršuje.

Vodní deficit stromů k 27. srpnu 2025
Zdroj: Dendronet

Oblasti, kde je sucho nejhorší

Ve srovnání s dlouhodobým normálem z období let 2005 až 2024 současná produkce lesů významně klesá. „Přes šedesátprocent území je v současnosti v kategorii podprůměrné produkce a dvacet procent území je dokonce v nejhorší kategorii s extrémně nízkým přírůstem,“ popsal situaci Krejza.

Podle aktuální mapy dostupné na webu DendroNetwork je nejhorší situace v Jeseníkách, Novohradských horách a na Třeboňsku, ale také na jih od Prahy až k podhůří Šumavy. Aktuální vitalitu stromů a jejich chování mohou vědci sledovat díky síti stanic, které jsou rozmístěné v terénu po celém Česku na různých druzích stromů a v různých typech lesa.

Sucho nemá negativní dopad pouze na dospělé, ale i na mladé lesy. Kvůli němu usychá i značná část nově vysázených stromů, které ještě nemají dostatečně hluboko kořeny, aby se dostaly k zásobám vody. Obnova takto uschlých čerstvě založených lesů znamená pro lesníky další náklady na obnovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 9 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.