Letošní sucho a vysoký srážkový deficit proti průměru citelně dopadá na lesy. Přes čtyři pětiny území jsou vystavené vyššímu vodnímu deficitu, než je pro toto období obvyklé, ve stromech je méně vláhy, což má zásadní dopad na jejich vitalitu, uvedl vedoucí sítě DendroNetwork Jan Krejza z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Mnoho stromů už výrazně zpomalilo růst, i když je na to ještě brzy, někde ho dokonce úplně zastavily.
S výjimkou průměrně deštivého července jsou podle klimatologa všechny letošní měsíce srážkově silně podprůměrné, což se na aktuální kondici lesů nepříznivě projevuje. „Lesy nemohou naplno plnit svou produkční funkci, tedy poskytovat dřevo v množství, na které jsme byli zvyklí v uplynulých letech,“ upozornil Krejza.
Srpen sice ještě není u konce, ale už nyní je zřejmé, že bude také podprůměrný. Deficit vody v české přírodě se tak nadále zhoršuje.
Oblasti, kde je sucho nejhorší
Ve srovnání s dlouhodobým normálem z období let 2005 až 2024 současná produkce lesů významně klesá. „Přes šedesátprocent území je v současnosti v kategorii podprůměrné produkce a dvacet procent území je dokonce v nejhorší kategorii s extrémně nízkým přírůstem,“ popsal situaci Krejza.
Podle aktuální mapy dostupné na webu DendroNetwork je nejhorší situace v Jeseníkách, Novohradských horách a na Třeboňsku, ale také na jih od Prahy až k podhůří Šumavy. Aktuální vitalitu stromů a jejich chování mohou vědci sledovat díky síti stanic, které jsou rozmístěné v terénu po celém Česku na různých druzích stromů a v různých typech lesa.
Sucho nemá negativní dopad pouze na dospělé, ale i na mladé lesy. Kvůli němu usychá i značná část nově vysázených stromů, které ještě nemají dostatečně hluboko kořeny, aby se dostaly k zásobám vody. Obnova takto uschlých čerstvě založených lesů znamená pro lesníky další náklady na obnovu.
