Bleskové sucho je skrytou hrozbou pro evropskou přírodu

Krajina se může zdát bohatě zásobená vodou, ale pak se objeví podmínky, které přesto způsobí během velmi krátké doby sucho. Podle nových studií se tento problém se změnou klimatu prohlubuje a dopadá i na Česko.

Flash floods, neboli přívalové či rychlé povodně, se někdy také nesprávně označují jako „bleskové“ povodně. Tento termín, který v souvislosti s prudkým přívalovým deštěm už v Česku zdomácněl, není příliš složité si spojit s výrazným a rychlým zvýšením hladiny a průtoku daného potoku nebo řeky při vhodných meteorologických podmínkách, hlavně silných bouřkách. V posledních letech se ale stále častěji používá i termín „flash drought“, který popisuje situaci, kdy sucho nastupuje rychle a výrazně přitom stoupá i jeho intenzita.

Sucho se tradičně považovalo za „plíživý“ jev, který je typický pozvolným nástupem, postupným rozvojem a prohlubováním v rámci dané sezony nebo i delší časové škály. Ve Spojených státech amerických se v souvislosti s monitoringem sucha začal používat zmíněný termín „flash drought“ teprve na začátku tohoto století. Do centra pozornosti se toto označení ale opravdu dostalo v létě 2012, kdy rychlé a nečekané sucho postihlo rozsáhlé oblasti ve střední části USA a způsobilo tam nečekaně velké ekonomické škody. Postupně se užívání tohoto termínu rozšířilo do celého světa a v současnosti se už běžně používá pro označení „extrémního sub-sezonního jevu s rychlým nástupem a intenzifikací, který může mít značné socio-environmentální dopady,“ jak říká definice.

Počet případů zemědělsky významného „bleskového“ sucha za dekádu za období 1961–2020
Zdroj: Nature

Sucho, které přijde během pár dní

Rychlost nástupu „bleskového“ sucha se pohybuje v řádu dnů až týdnů, na rozdíl od „klasického“ sucha, kde se pohybujeme spíše na časové škále měsíců nebo dokonce i let. „Bleskové“ sucho mívá zpravidla i kratší trvání, nejčastěji maximálně pár měsíců – to ale záleží na konkrétním průběhu počasí v zasažené oblasti. K jeho vzniku přispívá několik faktorů.

Tím zásadním je nedostatek srážek (ať už dešťových, nebo v zimě sněhových), jehož efekt je dále zesilován nadprůměrně vysokými teplotami. Teplé počasí vede k většímu výparu jak z povrchu půdy, tak z povrchu rostlin. Navíc teplejší vzduch může pojmout více vodní páry, což vede k poklesu relativní vlhkosti a zvýšení výparu, což dál podporuje vysychání půdy.

Důležitý je ale i stav vegetace – pokud je hodně bujná, znamená to větší plochu, ze které se může voda odpařovat, a navíc rostliny se potřebují v teplejších dnech i více ochlazovat, na což zase spotřebovávají půdní vláhu. Situaci dále může zhoršit větrné počasí, které zase zvyšuje intenzitu výparu.

A zejména pokud se jedná o teplý a suchý vítr, může být potenciální výpar z povrchu půdy a rostlin velmi významný; samozřejmě jeho velikost ale závisí na tom, jestli je co odpařovat. Lokálně je pak důležitý i stav a typ půdy – pokud je půda více písčitá, má jednak nižší schopnost zadržení vody, současně snadněji a rychleji vysychá.

Česko se už s bleskovým suchem seznámilo

Pro oblast Česka je výskyt „bleskového“ sucha spojený především s nástupem delšího působení tlakových výší, jejichž vliv prakticky nenarušují přechody atmosférických front nebo tlakových níží a brázd nízkého tlaku vzduchu. Současně je typický příliv teplého vzduchu z jihu, který zesiluje intenzitu výparu.

Z nedávné doby můžeme za takové sucho považovat situaci z první poloviny léta 2023. Ze studie českého kolektivu vědců vyplývá, že výskyt „bleskového“ sucha se mírně snižuje v zimní polovině roku, naopak roste v polovině letní, zejména pak v období od dubna do června.

Mimo území Česka patří k nejvýraznějším případům „bleskového“ sucha hlavně masivní sucho v Číně v roce 2022, které kvůli vyschlým řekám vedlo k obrovskému propadu produkce elektřiny ve vodních elektrárnách. V roce 2019, těsně před covidovou pandemií, pak postihlo sucho tohoto typu Austrálii, kde vážně narušilo dodávky vody a mělo i výrazné dopady na chov dobytka.

Složitá hrozba

Rychlý nástup tohoto typu sucha znamená, že ekosystémy (včetně lidí) mají jenom málo času na přizpůsobení se přicházející situaci, a dopady proto můžou být poměrně výrazné. Ve střední Evropě se jedná především o dopad v zemědělském sektoru, který velmi negativně ovlivňuje úrodu, ať už plodiny zasáhne v různých fázích jejich vývoje.

Současně ale rychle se prohlubující sucho vede ke snížení zásob vody, a to jak povrchových, tak i podpovrchových. Samozřejmě dopady tohoto sucha se projevují i na stavu vegetace a lesů, což pak může mít závažné ekologické dopady včetně snížení biodiverzity. A v neposlední řadě se zvyšuje riziko vzniku a šíření závažných přírodních požárů.

„Bleskové“ sucho se často spojuje s probíhající změnou klimatu, což je spojeno především se zvyšujícími se teplotami a častějším výskytem déletrvajícího teplotně nadprůměrného počasí. Do budoucna klimatické modely počítají často s jejich dalším zvyšováním, a týká se to Evropy včetně Česka.

Proto je důležité tyto situace dobře monitorovat, ale i předpovídat. I když právě v oblasti předpovědi je situace poměrně obtížná – tato sucha často souvisejí s významnou a rychlou změnou atmosférické cirkulace a podmínek počasí, které se obtížně předpovídají na více týdnů dopředu. V dlouhodobějším horizontu je pak pro snížení negativních dopadů tohoto typu sucha zásadní adaptace, a to jak v zemědělství, tak i ve vztahu k volné krajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 8 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.