Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna.
Sucho ohrožuje půlku zemědělské půdy ve střední Evropě. Problém hrozí Slovensku
Když přijde sucho, přichází hlad. Zvyšují se ceny toho základního, co člověk potřebuje: vody a potravin. To je věc, kterou věděli už první zemědělci, a která se nijak nezměnila až do současnosti. V historii za sucha často mohly nejen výkyvy počasí, ale i lokální nebo globálnější změny klimatu. Vědci je intenzivně zkoumají, aby pochopili, jak se podobným problémům vyhnout.
A teď se ukazuje, že klíčové pro pochopení dopadů současných klimatických změn způsobených člověkem na střední Evropu jsou údaje z České republiky.
V novém výzkumu mezinárodní vědecký tým, v němž byla i řada českých expertů z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, využil historické údaje, aby popsal dopady změn klimatu na zemědělství za poslední dva tisíce let a na jejich základě pak předpověděl, jak se bude situace v tomto oboru vyvíjet po zbytek jednadvacátého století.
České duby vypráví příběh o suchu
Hlavním zdrojem informací o dějinách sucha byly pro tým vedený Maxem Torbensonem z německé Univerzity Johannese Gutenberga údaje o izotopech uhlíku a kyslíku z letokruhů dubů, spojené s naměřenými údaji o počasí. „Klima hraje důležitou roli v zemědělské produkci,“ vysvětluje Torbenson. „Abychom pochopili, jaká může být budoucnost z hlediska klimatu, musíme nejprve vyhodnotit minulost a rozsah podmínek, které může přírodní systém vytvořit.“
Jenže to je podle něj složité vzhledem k tomu, že historie přesného měření je relativně krátká a sahá pouze do začátku průmyslové éry. „Dlouhodobější odhady, přesahující rozpětí instrumentálních pozorování, jsou proto zcela klíčové,“ konstatuje.
Požadované informace podle něj přináší právě rekonstrukce na základě letokruhů stromů – konkrétně dubů z České republiky. „Dlouhý izotopový záznam letokruhů dubů z České republiky je v mnoha ohledech unikátní v tom, že umožňuje rekonstruovat zvlášť teplotu i srážky,“ chválí česká data německý expert.
Výzkumníci zjistili, že v rámci střední Evropy již došlo ke ztrátě více než poloviny zemědělské půdy, která se z dlouhodobého hlediska považuje za vysoce produktivní. A tato ztráta bude pokračovat i v následujících desetiletích. Během posledních padesáti let se totiž zejména na jihovýchodě střední Evropy rozšířily velmi horké a suché podmínky, které postihly Slovensko, Rakousko, ale také Českou republiku. V důsledku toho se oblasti s nejvyšší produktivitou pro regionální zemědělství posunuly na sever a na západ.
Struktura devíti klimatických oblastí ve střední Evropě za posledních 500 let. Rozšíření červených a oranžových oblastí (VWD, WD) ukazuje na rozšíření velmi horkých a suchých podmínek méně vhodných pro současné zemědělské plodiny, zejména od poloviny 20. století. To vedlo k posunu produktivnějších (zelených) zón směrem na sever
Prognózy do konce 21. století upozorňují na rozšíření horkých a suchých podmínek na celé území západního Slovenska, kde by tato země mohla čelit významným problémům pro současnou rostlinnou výrobu.
„Scénář s vyššími emisemi (pokud by se nedělala žádná opatření) by způsobil největší změnu agroklimatických podmínek a možná by celý region posunul do červených čísel,“ varuje Torbenson. „Je ale nutné poznamenat, že různé klimatické modely dávají různé výsledky; směr změny je sice stejný, ale její rozsah se poměrně výrazně liší. Naopak výsledky pro scénář s nízkými emisemi naznačují, že 21. století by mohlo být pro zemědělskou produkci velmi příznivé.“
Projekce změn agroklimatických zón v průběhu 21. století s dalším rozšiřováním nevhodných horkých a suchých podmínek (červená barva) a posunem produktivnějších (zelená barva) zón směrem na sever. Do roku 2100 by téměř celé západní Slovensko mohlo čelit problémům pro pěstování plodin
Jiné podmínky, jiné plodiny
S tím, jak se mění vhodné podmínky, se mohou měnit i druhy plodin, které je možné pěstovat. To podle autorů znamená, že zemědělci musejí přizpůsobit své postupy a infrastrukturu měnícímu se světu – jinak nebudou s to udržet výnosy a produktivitu na současné úrovni, nebo je dokonce zvýšit.
Existují plodiny, jimž předpovídané klimatické změny vysloveně vyhovují, patří mezi ně hlavně vinná réva. Naopak mezi ty negativně zasažené se řadí zemědělské plodiny, které jsou v současné době těmi základními: řepa cukrovka a obiloviny včetně pšenice. A nepříznivý dopad mají mít sucha i na trávu, tedy na píci pro dobytek.
Autoři varují před přílišným optimismem ohledně adaptace. Ta totiž není ani zdaleka tak snadná, jak by se mohlo zdát: rozsáhlé změny zemědělské půdy jsou drahé, vyžadují i změnu zpracovatelské infrastruktury, obchodních řetězců a sítí; a mnohdy jsou i neproveditelné z geografických nebo politických důvodů.
Dopady změn na společnost i kulturu
Vědci ve studii současně upozornili na výzkumy, které popsaly velmi dramatické dopady zhoršení agroklimatických podmínek na společnost. Extrémní změny teplot na konci dvanáctého století a na počátku 14. století jsou podle nich v českých zemích spojené s historickými záznamy o hladomorech.
Může se zdát, že dopady agroklimatických změn se omezují hlavně na úrodu a bohatství společnosti, vědci ale upozorňují i na kulturní dopady. Rakušané se dnes považují za národ pivařů, podobně jako Češi. Je to jeden ze základů sdílené kultury, humoru, ale i společenských norem. Jenže až do patnáctého století byli Rakušané pijáci vína a pivní kultura tam byla jen omezená. Pak ale stačilo jen několik chladnějších let za sebou, které způsobily neúrodu hroznů, a „národním nápojem“ se stalo u vyšších společenských vrstev právě pivo.
