Green Deal europoslanci schválili před pěti lety. Ochranu klimatu řeší i další země

Před pěti lety schválil Evropský parlament (EP) Zelenou dohodu pro Evropu, neboli Green Deal. Jde o soubor řady politických iniciativ, který má EU nasměrovat k několika hlavním cílům. Patří k nim omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století pak dosáhnout uhlíkové neutrality. Opatření na ochranu klimatu do jisté míry zavádějí i další země, jako je třeba Čína, Spojené státy nebo Indie.

Dohodu představila několik dní po svém nástupu do funkce předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v prosinci 2019. Boj s klimatickými změnami tehdy označila za svou hlavní prioritu.

V polovině ledna 2020, tedy necelé dva měsíce před vypuknutím pandemie koronaviru, podpořili klimatický plán Ursuly von der Leyenové poslanci Evropského parlamentu, a to jasnou většinou. Poměrem hlasů 482 ku 136 (95 europoslanců se zdrželo) tak EP schválil plán obsahující pět desítek kroků, které se mají týkat řady oblastí od energetiky přes automobilový průmysl až třeba po zemědělství.

Pro tehdy hlasovali čeští europoslanci z ANO, TOP 09, Pirátů a Starostů a nezávislých, proti byly ODS, SPD a KSČM. Poslanci za KDU-ČSL se zdrželi.

Konkrétnějších obrysů Green Deal nabral v červenci 2021, kdy Evropská komise představila dosud největší soubor návrhů na revizi a aktualizaci právních předpisů EU v oblasti klimatu s názvem „Fit for 55“, který je páteří Green Dealu. Název odkazuje na cíl EU snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent. Do poloviny století by se pak mělo dosáhnout uhlíkové neutrality. To však neznamená, že emise budou nulové – vždy nějaké budou, ale jejich vznik by měla vyvažovat další opatření.

Zákaz výroby aut se spalovacími motory

Dále se státy EU tehdy vedené českým předsednictvím v říjnu 2022 dohodly s Evropským parlamentem na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory. Evropský parlament dohodu schválil 14. února 2023.

Členské státy EU normu definitivně schválily koncem března 2023 . Proti závazku hlasovalo pouze Polsko a zdržely se Itálie, Rumunsko a Bulharsko. Souhlasu unijních ministrů s dlouho diskutovanými pravidly předcházela dohoda Německa s EK, která zajišťuje možnost dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy.

Ještě před zákazem prodeje aut s klasickými spalovacími motory Komise navrhla také zavedení nové emisní normy Euro 7, proti které ale protestovala skupina států, k jejímž lídrům patřila i Česká republika. Ministři Evropské unie zodpovědní za konkurenceschopnost nakonec loni 25. září Euro 7 schválili. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tolik přísné, jako v původním návrhu, a rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy.

Plánovaný zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory je jednou z nejvíce kritizovaných částí norem. Automobilový průmysl v Evropské unii je v krizi, shodli se v říjnu v debatě v Evropském parlamentu europoslanci napříč všemi stranami a politickými skupinami. Evropský automobilový průmysl prochází podle analytiků i samotných automobilek krizí vyvolanou přechodem na nízkouhlíkové technologie, zhoršením dodavatelských řetězců, zvýšenou konkurencí z Asie a rovněž poklesem poptávky po elektrických modelech.

Emisní povolenky

Unijní státy také loni v dubnu definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034.

Nová podoba trhu s emisními povolenkami počítá také s postupným zahrnutím lodní dopravy do placeného systému a zpoplatnění emisí z letecké dopravy. Unie v této souvislosti vytvořila Sociální fond pro klimatická opatření na pomoc zranitelným občanům a mikropodnikům, kterým má pomoci investovat do oblasti energetické účinnosti, jako je izolace obytných budov, tepelná čerpadla a solární panely. Bude v něm k dispozici 86,7 miliardy eur (přes dva biliony korun).

Podle plánu Komise by se měl podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU do roku 2030 zvýšit na čtyřicet procent místo dosud plánovaných 32 procent. Státy také mají výrazněji než dosud omezovat spotřebu energií a zaměřovat se na energetickou účinnost. Unijní exekutiva plánuje také zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky vyvážející do Evropské unie neekologicky vyráběné produkty jako ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu.

Kritika Zelené dohody

Zelená dohoda má své kritiky. Průmyslové lobby má k plánu Komise výhrady jako k příliš tvrdému, někteří ekologové jej na druhou stranu považují za málo ambiciózní. Ke známým českým kritikům patří bývalí prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman, který řekl, že stále trvající energetická krize je primárně způsobena touto dohodou. Klaus v minulosti řekl, že doufá, že se Česko nenechá poškodit „experimentem Zeleného údělu“.

Kritika zaznívá i z europarlamentu. „V řadě zemí Evropské unie způsobilo zavedení už stávajících opatření byrokratickou noční můru farmářům a ohrozilo ekonomický život na venkově,“ stojí například v dřívějším textu Evropské lidové strany (EPP), do které patří Ursula von der Leyenová a pod který se podepsala většina ze 43 členských stran včetně českých lidovců.

Prozatím evropští lidovci kritizovali jednotlivé části návrhů a snažili se je upravit, jako v případě boje o auta se spalovacími motory po roce 2035. Dosud neodmítli celý návrh na jeho počátku. Zásadně proti je například nová frakce Patrioti pro Evropu, do které patří europoslanci ANO a z Přísahy a Motoristů.

Některé části Zelené dohody se nelíbí ani farmářům, kteří loni svými protesty ochromily řadu zemí. EK pod jejich tlakem v určitých oblastech částečně ustupuje, například upustila od konkrétních zmínek o snižování emisí v zemědělství. Šéfka EK také doporučila stáhnout návrh EK na omezení používání pesticidů. Evropští zemědělci rovněž od Komise získali částečnou výjimku z pravidel pro ponechání půdy ladem.

Podle kritiků je také dohoda zbytečná bez zapojení největších znečišťovatelů, jako jsou Čína (necelých třicet procent světových emisí), USA (asi čtrnáct procent) a Indie (necelých sedm procent). Evropská unie jako celek se na emisích podílí 9,6 procenta.

Čínská cesta

Mnohdy se ve veřejném prostoru tak objevuje kritika, která označuje Evropu za jedinou část světa, jež se cestou omezování skleníkových plynů vydala. To se ale nezakládá na pravdě, podobná opatření totiž do nějaké míry zavádí i většina dalších velmocí.

V září 2020 generální tajemník Si Ťin-pching na 75. Valném shromáždění OSN oznámil, že Čína postupně dosáhne uhlíkového maxima a uhlíkové neutrality. V říjnu 2021 vydala Státní rada „Stanoviska Ústředního výboru ČKS a Státní rady o úplném, přesném a komplexním provádění nové koncepce rozvoje a zajištění vrcholných emisí oxidu uhličitého a uhlíkové neutrality“. Tím se v podstatě zformoval prototyp čínského politického systému na omezení emisí oxidu uhličitého a cestě k uhlíkové neutralitě.

Čínská cesta se zaměřuje nejprve na zelenou transformaci energetiky. To znamená, že podporuje přeměnu energetické struktury z převážně fosilní energie a rozvíjí nefosilní energii, zároveň posiluje její schopnost chránit fosilní zdroje energie – jako je uhlí – tím, že zajišťuje jejich čisté a účinné využívání.

Zaměřuje se také na hlavní odvětví spotřeby energie – průmysl, městskou a venkovskou výstavbu (bydlení) a dopravu. A to tím, že zlepšuje energetickou účinnost, optimalizuje strukturu spotřeby energie, rozvíjí ekologickou výrobu, popularizuje elektrifikaci, zavádí ekologické normy, vytváří inovativní nízkouhlíkové technologie a dosahuje ekologického rozvoje uvedených odvětví. Současně klade důraz také na ekologickou sekvestraci uhlíku (zemědělství a lesnictví), podporuje integrovanou ochranu a obnovu hor, řek, lesů, zemědělské půdy, jezer, trávy a písku a napomáhá zelené transformaci celé společnosti.

Na podzim roku 2024 Čína svůj plán aktualizovala. Cílem nyní je, aby do roku 2030 nefosilní paliva (větrná, solární, vodní, pobřežní větrná a jaderná energie) tvořila 25 procent celkového energetického mixu. Čínská vláda to podporuje podobně jako EU – tedy politicky, ale i včetně daňových, fiskálních, finančních, investičních a cenových opatření.

Peking dnes patří mezi země, které zažívají nejrychlejší růst v oblasti obnovitelných zdrojů energie, a to díky rozsáhlému úsilí v oblasti instalace větrných turbín, vodních elektráren a solárních panelů a rozšíření vozidel na novou energii. Energetická struktura Číny je ale stále silně závislá na uhlí.

Koncepce Spojených států

USA představily vlastní verzi Green dealu na pouhých čtrnácti stránkách. Půlka popisuje aktuální ekologické problémy a následky v případě, že se nebudou řešit, až druhá polovina nabízí možnosti, jak řešení problémů napojit na ekonomiku, zaměstnanost, sociální nerovnost a další.

Není to tedy na rozdíl od evropského Green Dealu nic konkrétního, ale pouze koncepce, která nastavuje nějaký rámec pro různá řešení. Cíle jsou ale podobné jako u evropského zákona: snížit emise skleníkových plynů a ochránit tak USA před konkrétními dopady klimatických změn.

Indie

Počtem obyvatel největší stát světa je v této transformaci nejpomalejší. Má sice rovnou několik iniciativ, které jsou podobné konceptu Green Dealu, ale chybí jí konkrétní program, který by měl stejně široké zaměření a politické ambice.

Země se například rozhodla zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie ve své energetické síti. Plánuje dosáhnout 500 gigawattů instalované kapacity z obnovitelných zdrojů do roku 2030, což je součástí jejího širšího cíle zajištění udržitelné energie. Vsází přitom na solární energetiku v rámci iniciativy International Solar Alliance.

Indie má Národní akční plán pro změnu klimatu (NAPCC), který obsahuje osm cílů zaměřených na zmírnění změny klimatu a adaptaci na ni. Plán se zaměřuje na oblast energetiky, udržitelného zemědělství, ochrany biodiverzity a vodních zdrojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Častí uživatelé sociálních sítí jsou podrážděnější, zjistila studie

Dospělí, kteří často používají sociální sítě, jsou vznětlivější a trpí výrazně vyšší mírou podrážděnosti než ti, kteří se sociálním médiím vyhýbají. Zjistil to výzkum expertů z Centra pro kvantitativní výzkum zdraví při Massachusettské všeobecné nemocnici a Harvardské lékařské fakultě.
před 2 hhodinami

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 18 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 20 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 22 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
včera v 09:18

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
21. 1. 2025

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
21. 1. 2025
Načítání...