Česká republika bude v EU usilovat o odklad a úpravu nového systému emisních povolenek ETS 2 minimálně na rok 2028. Podle současných plánů by systém, který má obchodování s povolenkami rozšířit například i na silniční dopravu nebo vytápění budov, měl platit od roku 2027. Česká vláda bude chtít odklad využít k úpravě systému s cílem zajistit silnější ochranu proti prudkému růstu cen energií, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Vláda odmítne i plán Evropské komise na zpomalení změn klimatu.
Podle Fialy je nutná revize celkové zelené politiky EU, jejíž cíle označil za příliš ambiciózní. „Musíme zreálnit ekologické cíle, aby neměly negativní vliv na celou ekonomiku,“ řekl premiér. Jedním z konkrétních návrhů Česka tak bude úprava připravovaného nového systému obchodování s emisními povolenkami, který by se od roku 2027 mohl rozšířit i na dopravu nebo na vytápění budov.
„Budeme přesvědčovat naše kolegy v EU, aby se přidali k našemu návrhu odložit účinnost systému ETS 2 na rok 2028. Do té doby chceme zavést silnější ochranu proti prudkému růstu cen energií,“ sdělil Fiala. Pokud by se tak nestalo, hrozí podle něj zvýšení nákladů pro domácnosti, průmysl a podnikatele. „A to rozhodně nechceme dopustit,“ dodal.
Odklad o rok i více
Podle něj je pro Česko důležité dosáhnout odkladu minimálně o rok. „Dovedli bychom si představit i delší odklad, například do doby, než budou ceny energií v Evropě opravdu konkurenceschopné, ale jsme realisté a snažíme se najít co nejširší shodu,“ podotkl premiér.
Během této doby by podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) mělo dojít ke „zjednodušení, zpřehlednění a zjasnění toho, jakým způsobem se tato povolenka bude obchodovat“. „Aby tu nebyly diskuse, jak se bude vypočítávat a kolik bude stát,“ doplnil s tím, že v diskusích často zaznívaly i velké rozptyly ceny.
Česko může na odklad zkusit legislativu změnit nebo využít klauzuli, kterou už předpisy obsahují, která stanovuje, že pokud budou v první polovině roku 2026 ceny energií mimořádně vysoké, spuštění se o rok odloží.
S povolenkou za benzin až o tři koruny na litr víc
K jakému zdražení pohonných hmot nebo vytápění by nový systém emisních povolenek mohl vést, zatím není jasné. Bude totiž záležet na ceně povolenky, kterou budou nakupovat dodavatelé paliv, a následně ji promítnou do cen. Analytici z týmu Fakta o klimatu ale spočítali, že při 45 eurech za povolenku by mohl litr benzinu i nafty zdražit asi o tři koruny. Na dvě stě korun potom vychází navýšení na megawatthodině vytápění zemním plynem a na tři stovky na metráku uhlí.
„S cenou 45 eur pracuje směrnice jako se stropem. To tedy znamená, že do oběhu budou vypuštěny další povolenky, aby ta cena o něco klesla,“ vysvětluje analytička organizace Kateřina Kolouchová.
Návrh má podporu dalších zemí
Hladík podotkl, že už je vypracovaný takzvaný non-paper, tedy neformální dokument, který vláda schválila v minulém týdnu. Ministr materiál postupně představuje svým protějškům z ostatních členských zemí. „Musím říct, že celá řada hlavně středoevropských i některých velkých západoevropských zemí tomuto návrhu zatím neformálně vyjádřila podporu,“ řekl Hladík. Konkrétní státy ale jmenovat nechtěl. Jasno by podle něj mělo být v následujících týdnech.
Vláda proto nakonec ve sněmovně před měsícem prosadila, že stát bude emise pouze sledovat, ale zatím je nezpoplatní s odůvodněním, že o podobě nového systému se bude v sedmadvacítce ještě jednat. Už tehdy to kritizovala opozice s výhradou, že vláda jen přesouvá řešení na příští kabinet. Podle hnutí ANO by dopady byly citelné a vládě nezbývá než přesvědčit Evropskou komisi a ostatní státy.
Podle opozice má využít nadcházejícího polského předsednictví v Unii a podotýká, že změny můžou přinést i volby v Německu a Francii. Hejtman Ústeckého kraje a místopředseda sněmovního výboru pro životní prostředí Richard Brabec (ANO) však tvrdí, že jen odklad nestačí a toto opatření je třeba zrušit.
Povolenky mají pokrýt téměř polovinu všech emisí
V současnosti emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší velké množství skleníkových plynů, jako je například oxid uhličitý. Kupují je třeba hutě, cementárny a vztahují se i na leteckou dopravu. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu. Státy EU mají výnosy z povolenek využívat na ochranu klimatu. Letošní výnosy z povolenek v Česku budou podle odhadů činit kolem čtyřiceti miliard korun.
Cena povolenky se dlouho držela nízko, ale od roku 2019 prošla turbulentním vývojem. Zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami schválily země Evropské unie loni v dubnu. Povinnost zavést systém ETS 2 vyplývá ze směrnice, kterou Česko pomáhalo dojednat během svého unijního předsednictví před dvěma lety. Má se vztahovat na silniční dopravu, vytápění budov nebo ty průmyslové činnosti, které zatím zpoplatněné nejsou. Dohromady povolenky pokryjí skoro polovinu všech emisí.
Reformy vznikají na základě schváleného plánu EU snížit emise oxidu uhličitého do roku 2030 minimálně o 55 procent proti úrovni z roku 1990. Balíček Fit for 55 pak má do roku 2050 zajistit EU uhlíkovou neutralitu, což znamená, že se do ovzduší nebude vypouštět více skleníkových plynů, než kolik jich může být technicky uskladněno nebo kolik příroda může sama vstřebat.
Vláda odmítá také nový návrh Evropské komise na snižování emisí do roku 2040 o 90 procent. Česko tak na úterním jednání rady ministrů životního prostředí tento plán odmítne.
Fiala nesouhlasí ani s dalšími prvky zelené politiky EU. Chce například zrušit sankcionování automobilek za neplnění emisních cílů. To by podle něj ještě snížilo konkurenceschopnost českých výrobců.
