Topení

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 450 drony a více než šedesáti střelami, uvedl ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Útoky vyvolaly požáry a poškodily energetickou infrastrukturu, bez vytápění se dle úřadů ocitly statisíce rodin. K úderům došlo krátce před plánovaným třístranným jednáním USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení ruské invaze. Do Kyjeva zároveň ráno přicestoval šéf NATO Mark Rutte. Podle něj ruské útoky nesvědčí o seriózním mírovém úsilí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj očekává reakci USA.

Úniky tepla v domácnostech prodražují vytápění a zvyšují náklady na údržbu domů a bytů o tisíce korun ročně. Řada lidí je proto nyní řeší. Nízké teploty jsou zároveň ideálními pro odhalení takzvaných tepelných mostů, kudy teplo z domácnosti mizí nejvíc. Technici, kteří taková místa nacházejí, tak teď mají plno práce.

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.

Dodavatelé snižují ceny energií, například společnost ČEZ v pondělí oznámila zlevnění produktů s fixací – za megawatthodinu elektřiny nebo plynu s dvouletým až tříletým závazkem dají odběratelé o stovky korun méně. Ceny energií přitom snižují i další společnosti. Jedna megawatthodina plynu se prodává pod tisíc korun bez DPH, elektřinu bez daně obchodníci nabízejí zhruba za 2600 korun.

Zahájení topné sezony se blíží. Domácnosti se zásobují palivy, objednávají revize kotlů a některé už změnily dodavatele energií. Úspory mohou být i v řádech tisíců ročně. Nejvíc domácností, konkrétně přes 1,7 milionu, využívá dálkové teplo – ať už z tepláren nebo společných kotelen. Na horkovody se připojují města i některé developerské projekty a domy. Roste také obliba sdílení energií.

Povinnost platit za emise z pálení fosilních paliv v budovách a v dopravě známá jako ETS 2 nejvíce zasáhne vytápění uhlím. Vyplývá to z rozhovoru s Karlem Kotounem pro podcast ekonomického pořadu Bilance ČT. Zakladatel konzultačního start-upu Green0meter uvedl, že by se domácnosti, které jsou ještě závislé na uhlí, měly připravit na změnu, jinak na ně silně dopadne nárůst jeho ceny.

Topná sezona končí a skoro dva miliony domácností dostávají vyúčtování za dálkově odebrané teplo v roce 2024. Mnohé si už předloni, kdy energie nejvíc zdražily, zvýšily zálohy. Na účtech tak i kvůli aktuálně klesajícím cenám nacházejí přeplatky. Až pětina uživatelů ústředního topení ale musí naopak doplácet. Vyúčtování za energie by si lidé měli vždy dobře zkontrolovat. A pokud s ním nesouhlasí, mohou jej reklamovat u distributora.

S nastupujícími mrazivými dny začínají lidé zase víc topit. Pokud ale nedodržují správné postupy, může dojít k požáru. Podle požárních techniků bývají často na vině neodborně namontovaná kamna nebo špatně vyčištěný komín. Tři požáry jen v noci ze čtvrtka na pátek museli řešit třeba hasiči na jihovýchodní Moravě. Minimálně za dva z nich mohl podle vyšetřovatelů právě problém v topné soustavě. „Oba případy bezprostředně souvisí s vytápěním domácností, my vždy apelujeme, aby lidé instalovali krbové vložky pokud možno odborně,“ uvedl mluvčí hasičů Jihomoravského kraje Jaroslav Mikoška.

Chystá se revize pravidel pro kamna a kotle na dřevo. Evropská komise přišla s návrhy na větší účinnost zařízení a nižší emise, tak aby byly ještě ekologičtější. Kritika už zazněla třeba od výrobců a organizací z oboru. Navrhované parametry jsou podle nich těžko dosažitelné, kotle by podražily a v konečném důsledku by to ohrozilo podniky, které je vyrábějí. Návrh odmítá také ministerstvo průmyslu a obchodu. Šéf resortu Lukáš Vlček (STAN) chce přesvědčit Evropskou komisi, že je i nevýhodný.

Až osm hodin denně nově trvají odstávky elektřiny v separatistickém moldavském regionu Podněstří. Odtrženecké území navázané na Moskvu nedostává od začátku roku ruský plyn, kvůli čemuž zápasí s energetickou i humanitární krizí. Představitelé mezinárodně neuznané republiky ve středu přiznali, že i při maximálním šetření jim plyn v zásobnících vystačí pouze 24 dní. Separatisté vinu svalují na vlády Moldavska a Ukrajiny, ty ale viní Kreml.

Během příštích deseti let chce ministerstvo životního prostředí upustit od vytápění uhlím v rodinných domech, náhradou mají být kotle na biomasu nebo tepelná čerpadla. Jak domácnosti a velké firmy ovlivňují to, co Češi dýchají, a jakým způsobem pomohly kotlíkové dotace, díky kterým si lidé mohli pořídit ekologičtější zdroj tepla? I tom diskutovali v pořadu Zkraje starosta Ludgeřovic Daniel Havlík (SOCDEM), podnikatel Jan Světlík, vědec Jiří „Smokeman“ Horák, ředitel odboru ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí Kurt Dědič, novinář Jan Brož a ředitel obecně prospěšné společnosti Čisté nebe Ondřej Daněk.

Česká republika bude v EU usilovat o odklad a úpravu nového systému emisních povolenek ETS 2 minimálně na rok 2028. Podle současných plánů by systém, který má obchodování s povolenkami rozšířit například i na silniční dopravu nebo vytápění budov, měl platit od roku 2027. Česká vláda bude chtít odklad využít k úpravě systému s cílem zajistit silnější ochranu proti prudkému růstu cen energií, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Vláda odmítne i plán Evropské komise na zpomalení změn klimatu.

Velká část tuzemských domácností, které jsou připojeny na centrální vytápění, si v příštím roce za teplo připlatí. Uhelné teplárny zdraží o tři až deset procent, což zvýší výdaje na vytápění a ohřev vody v průměru o vyšší desítky korun měsíčně. Plynové teplárny naopak až o desetinu zlevní. I přesto bude teplo z uhlí nadále levnější. Výrazně pak zdraží teplárny využívající biomasu, informovalo v úterý Teplárenské sdružení ČR.

Na Jesenicko naplno dorazila zima. Teploty klesají pod nulu, na silnicích i v krajině je od pěti do deseti centimetrů sněhu. Lidé v obcích zasažených povodněmi finišují se zajištěním tepla, energetikům zbývá připojit k plynu poslední domácnosti. Do některých míst se ale lidé zatím stále vrátit nemůžou.

Lidí, kteří si nemohou dovolit dostatečně topit, dluží na energiích či za ně utratí víc než dvě pětiny svého čistého příjmu, v Česku přibývá. Zatímco v roce 2020 jich bylo asi 770 tisíc, loni už 1,3 milionu, uvádí zpráva Powerty Watch 2024. Ta sleduje v jednotlivých zemích výskyt chudoby a vyloučení a dopady sociální politiky, podle toho pak připravuje svá doporučení. Česká zpráva shrnuje výsledky domácích analýz a studií od loňského podzimu.

Do měst u ukrajinské fronty se pomalu vkrádá třetí válečná zima. Úřady odpojují obce od centrálního topení a dodávek vody, aby mrazy neponičily infrastrukturu. Lidé nakupují dřevo, brikety a pece. Nejhorší bude zima pro staré lidi, kteří přišli o domov, odmítají odjet a sami se o sebe nepostarají. Mezi nimi je i paní Tamara, se kterou v Lymanu natáčela Darja Stomatová.

S nástupem chladného počasí začínají Češi topit. Naplno se rozjedou i některé lokální teplárny, které zatím dodávaly teplo jen v ranním a večerním čase. Odborníci připomínají, že při dodržování určitých pravidel lze snížit celkové náklady na vytápění až o desetinu, a to především v době velkých teplotních výkyvů.

Začínající topná sezona by měla vyjít levněji než minulá. Přispějí k tomu nižší ceny elektřiny a plynu, ale i uhlí a dřeva. Právě o tyto formy vytápění nyní roste zájem.

Česko zažilo prudké ochlazení. Ještě o víkendu panovaly tropy, ve čtvrtek už bylo na většině území kolem dvanácti stupňů, na Šumavě a v Krkonoších napadl první sníh. Teplárny tak zahájily topnou sezonu zhruba o měsíc dříve než loni. Jako první v Karlovarském kraji, v dalších regionech budou podle potřeby zatím přitápět alespoň ráno a večer. „Takovou zimu na začátku září jsme zažili naposledy v letech 2010 a 2015. Vloni se začalo topit až v polovině října,“ připomněl tiskový mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann.

Kotlíkové dotace v sobotu končí. Stát tak skoro deset let podporoval domácnosti, aby vyměnily stará topeniště za modernější a pomohly vyčistit ovzduší. Nabídku za tu dobu využilo přes 130 tisíc rodin. Celkem si rozdělí více než 15 miliard korun. Akce podle ministerstva životního prostředí měřitelně zlepšila poměry v obcích.

Od 1. září, kdy začíná platit zákaz používání kotlů první a druhé emisní třídy, se sníží takzvané kotlíkové dotace až o desítky tisíc korun. Přesunou se pod program Nová zelená úsporám Light. Pokud si domácnosti požádají o dotaci do konce srpna, i když nestihnou kotel vyměnit včas, budou k tomu úředníci přihlížet při kontrolách. Nově bude možné od září žádat o podporu na výměnu kotlů bez ohledu na emisní třídu. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) to oznámilo v pondělí na tiskové konferenci. Odhaduje, že je ještě nutné vyměnit až 150 tisíc starých kotlů, přesná data podle resortu nejsou.

Přestože se kvalita ovzduší v Brně a Jihomoravském kraji dlouhodobě zlepšuje, k limitům stanoveným Světovou zdravotnickou organizací mají město i kraj ještě daleko. Potvrdili to vědci z Masarykovy univerzity, kteří se věnují měření škodlivin v ovzduší. Podle výsledků výzkumů jsou nejčastějšími zdroji znečištění doprava, lokální topeniště a stavební činnost. Se sběrem dat pomáhaly i děti z několika brněnských základních škol.

Před pořízením fotovoltaiky nebo tepelného čerpadla si lidé nejčastěji kladou otázku: kolik se těmito technologiemi dá ušetřit? Jedna z energetických společností analyzovala spotřebu bezmála dvou a půl tisíce svých zákazníků. Výsledkem je, že se střešními panely lidé nejčastěji snížili odběr ze sítě o dvacet až čtyřicet procent.

Vedení Karlovarského kraje se omluvilo cestujícím za problémy s autobusy na linkách, kde začaly jezdit nové vozy vlastněné přímo krajem. Zpoždění, rušení spojů nebo problémy s nevytopenými a příliš malými autobusy označil hejtman Petr Kulhánek (KOA/STAN) za porodní bolesti nového systému regionální dopravy, míní, že se postupně daří je napravovat. Vedení kraje čelí nicméně ostré opoziční kritice.