Topení

Během příštích deseti let chce ministerstvo životního prostředí upustit od vytápění uhlím v rodinných domech, náhradou mají být kotle na biomasu nebo tepelná čerpadla. Jak domácnosti a velké firmy ovlivňují to, co Češi dýchají, a jakým způsobem pomohly kotlíkové dotace, díky kterým si lidé mohli pořídit ekologičtější zdroj tepla? I tom diskutovali v pořadu Zkraje starosta Ludgeřovic Daniel Havlík (SOCDEM), podnikatel Jan Světlík, vědec Jiří „Smokeman“ Horák, ředitel odboru ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí Kurt Dědič, novinář Jan Brož a ředitel obecně prospěšné společnosti Čisté nebe Ondřej Daněk.

Česká republika bude v EU usilovat o odklad a úpravu nového systému emisních povolenek ETS 2 minimálně na rok 2028. Podle současných plánů by systém, který má obchodování s povolenkami rozšířit například i na silniční dopravu nebo vytápění budov, měl platit od roku 2027. Česká vláda bude chtít odklad využít k úpravě systému s cílem zajistit silnější ochranu proti prudkému růstu cen energií, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Vláda odmítne i plán Evropské komise na zpomalení změn klimatu.

Velká část tuzemských domácností, které jsou připojeny na centrální vytápění, si v příštím roce za teplo připlatí. Uhelné teplárny zdraží o tři až deset procent, což zvýší výdaje na vytápění a ohřev vody v průměru o vyšší desítky korun měsíčně. Plynové teplárny naopak až o desetinu zlevní. I přesto bude teplo z uhlí nadále levnější. Výrazně pak zdraží teplárny využívající biomasu, informovalo v úterý Teplárenské sdružení ČR.

Na Jesenicko naplno dorazila zima. Teploty klesají pod nulu, na silnicích i v krajině je od pěti do deseti centimetrů sněhu. Lidé v obcích zasažených povodněmi finišují se zajištěním tepla, energetikům zbývá připojit k plynu poslední domácnosti. Do některých míst se ale lidé zatím stále vrátit nemůžou.

Lidí, kteří si nemohou dovolit dostatečně topit, dluží na energiích či za ně utratí víc než dvě pětiny svého čistého příjmu, v Česku přibývá. Zatímco v roce 2020 jich bylo asi 770 tisíc, loni už 1,3 milionu, uvádí zpráva Powerty Watch 2024. Ta sleduje v jednotlivých zemích výskyt chudoby a vyloučení a dopady sociální politiky, podle toho pak připravuje svá doporučení. Česká zpráva shrnuje výsledky domácích analýz a studií od loňského podzimu.

Do měst u ukrajinské fronty se pomalu vkrádá třetí válečná zima. Úřady odpojují obce od centrálního topení a dodávek vody, aby mrazy neponičily infrastrukturu. Lidé nakupují dřevo, brikety a pece. Nejhorší bude zima pro staré lidi, kteří přišli o domov, odmítají odjet a sami se o sebe nepostarají. Mezi nimi je i paní Tamara, se kterou v Lymanu natáčela Darja Stomatová.

S nástupem chladného počasí začínají Češi topit. Naplno se rozjedou i některé lokální teplárny, které zatím dodávaly teplo jen v ranním a večerním čase. Odborníci připomínají, že při dodržování určitých pravidel lze snížit celkové náklady na vytápění až o desetinu, a to především v době velkých teplotních výkyvů.

Začínající topná sezona by měla vyjít levněji než minulá. Přispějí k tomu nižší ceny elektřiny a plynu, ale i uhlí a dřeva. Právě o tyto formy vytápění nyní roste zájem.

Česko zažilo prudké ochlazení. Ještě o víkendu panovaly tropy, ve čtvrtek už bylo na většině území kolem dvanácti stupňů, na Šumavě a v Krkonoších napadl první sníh. Teplárny tak zahájily topnou sezonu zhruba o měsíc dříve než loni. Jako první v Karlovarském kraji, v dalších regionech budou podle potřeby zatím přitápět alespoň ráno a večer. „Takovou zimu na začátku září jsme zažili naposledy v letech 2010 a 2015. Vloni se začalo topit až v polovině října,“ připomněl tiskový mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann.

Kotlíkové dotace v sobotu končí. Stát tak skoro deset let podporoval domácnosti, aby vyměnily stará topeniště za modernější a pomohly vyčistit ovzduší. Nabídku za tu dobu využilo přes 130 tisíc rodin. Celkem si rozdělí více než 15 miliard korun. Akce podle ministerstva životního prostředí měřitelně zlepšila poměry v obcích.

Od 1. září, kdy začíná platit zákaz používání kotlů první a druhé emisní třídy, se sníží takzvané kotlíkové dotace až o desítky tisíc korun. Přesunou se pod program Nová zelená úsporám Light. Pokud si domácnosti požádají o dotaci do konce srpna, i když nestihnou kotel vyměnit včas, budou k tomu úředníci přihlížet při kontrolách. Nově bude možné od září žádat o podporu na výměnu kotlů bez ohledu na emisní třídu. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) to oznámilo v pondělí na tiskové konferenci. Odhaduje, že je ještě nutné vyměnit až 150 tisíc starých kotlů, přesná data podle resortu nejsou.

Přestože se kvalita ovzduší v Brně a Jihomoravském kraji dlouhodobě zlepšuje, k limitům stanoveným Světovou zdravotnickou organizací mají město i kraj ještě daleko. Potvrdili to vědci z Masarykovy univerzity, kteří se věnují měření škodlivin v ovzduší. Podle výsledků výzkumů jsou nejčastějšími zdroji znečištění doprava, lokální topeniště a stavební činnost. Se sběrem dat pomáhaly i děti z několika brněnských základních škol.

Před pořízením fotovoltaiky nebo tepelného čerpadla si lidé nejčastěji kladou otázku: kolik se těmito technologiemi dá ušetřit? Jedna z energetických společností analyzovala spotřebu bezmála dvou a půl tisíce svých zákazníků. Výsledkem je, že se střešními panely lidé nejčastěji snížili odběr ze sítě o dvacet až čtyřicet procent.

Vedení Karlovarského kraje se omluvilo cestujícím za problémy s autobusy na linkách, kde začaly jezdit nové vozy vlastněné přímo krajem. Zpoždění, rušení spojů nebo problémy s nevytopenými a příliš malými autobusy označil hejtman Petr Kulhánek (KOA/STAN) za porodní bolesti nového systému regionální dopravy, míní, že se postupně daří je napravovat. Vedení kraje čelí nicméně ostré opoziční kritice.

Teploty na Ukrajině na řadě míst sahají pod bod mrazu. Pro mnoho obyvatel vesnic poničených ruskou agresí to znamená potíže. Milionům lidí musí pomáhat humanitární organizace. V Dněpropetrovské oblasti natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.

Obyvatelé odlehlé ukrajinské obce Vilča mají za sebou hned dvě tragédie. Místo vzniklo jako útočiště po havárii jaderné elektrárny Černobyl. Navíc ihned na počátku ruské invaze vesnici ovládly okupační síly, které se stáhly až po půl roce. Po jejich odchodu zůstaly v obci traumatizované děti a pouze čtvrtina z původního počtu obyvatel.

Státní podnik Diamo, společnost Veolia Energie a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) zjišťují, jak využít teplo z haldy Heřmanice. Konkrétně zda by bylo možné ho využít například k vytápění okolních domů. Odborníci budou sledovat dynamiku podzemních tepelných toků pomocí výzkumného vrtu s koaxiálním výměníkem tepla, sdělili zástupci firem a školy, kteří v úterý výměník jeřábem zasunuli do 14 metrů hlubokého vrtu.

Rozúčtování tepla v bytech vytápěných centrálním způsobem se má změnit. Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo novelu vyhlášky, od které si slibuje spravedlivější nastavení plateb. Lidé, kteří doma nepřetápí, by tak už neměli doplácet na sousedy, kteří energií plýtvají. Nový systém zohlední i energetickou náročnost domu.

Další dodavatelé zlevňují elektřinu a plyn. Po společnostech ČEZ nebo E.ON ve středu oznámila nové snížení cen i Pražská energetika, která obsluhuje tři čtvrtě milionu zákazníků. Firmy také nabízejí lidem před topnou sezonou fixaci, a to kvůli tomu, že se blíží konec vládních stropů na energie.

Ambici zajistit lepší ochranu domácností před výkyvy ceny energií mají evropští ministři pro energetiku, kteří se sjeli na jednání do Lucemburku. Zásadní otázkou zůstávají stále hlavně ceny plynu. Ty podle předsedy Teplárenského sdružení již patrně nebudou klesat, věří ale, že zůstanou na podobné úrovni jako nyní. Podle poradce v oblasti energetiky Pavla Stehlíka by Evropská unie udělala pro zajištění příznivých cen nejlépe, kdyby zrušila princip závěrných elektráren, nebo alespoň zastopovala ceny pro plynové elektrárny.

Blíží se konec topné sezony. S teplejším počasím už ale řada domácností topit přestala a projevuje se to i na cenících prodejců paliv. Někde oproti podzimu výrazně zlevnili. Ceny uhlí nebo dřeva vyhnal před zimou nahoru souběh energetické krize a extrémní poptávky. Tam, kde to bylo možné, chtěli lidé právě tuhými palivy nahradit plyn nebo elektřinu.

Topná sezona se blíží ke konci a Češi letos na topení výrazněji šetřili. Kvůli vysokým cenám elektřiny a plynu se řada lidí vracela zpět k tuhým palivům nebo omezovala dobu a stupně vytápění. Jen domácnosti snížily loni spotřebu zemního plynu meziročně o dvacet procent. Plyn, který nyní domácnosti i firmy odebírají, pochází z Norska a LNG terminálů a má také trochu jiné složení oproti tomu ruskému. Podle odborníků může za určitých podmínek znečišťovat plynová zařízení, ale při pravidelné udržbě by problém nastat neměl.

Úsporný energetický režim funguje už pět měsíců i ve vládních i parlamentních objektech, kde se méně topí a svítí. Spotřebu úřady snížily až o desítky procent a nyní se zaměří i na výměnu oken nebo kotlů.

Dodavatelé energií reagují na příznivý vývoj na energetickém trhu a začínají nabízet tarify s cenami, které jsou nižší, než je vládou stanovený strop. A to jak u plynu, tak i u elektřiny. Levnější plyn teď nabízí klientům největší český dodavatel Innogy a také společnost E.ON, další se plánují v nejbližší době přidat. Podle odborníků si mají ale lidé dát pozor na to, na jak dlouhou dobu smlouvy podepisují, dlouhé fixace jsou totiž v tomto případě spíš nevýhodné, cena plynu by se měla v dalších letech snižovat.