Lidí, kteří si nemohou dovolit dostatečně topit, dluží na energiích či za ně utratí víc než dvě pětiny svého čistého příjmu, v Česku přibývá. Zatímco v roce 2020 jich bylo asi 770 tisíc, loni už 1,3 milionu, uvádí zpráva Powerty Watch 2024. Ta sleduje v jednotlivých zemích výskyt chudoby a vyloučení a dopady sociální politiky, podle toho pak připravuje svá doporučení. Česká zpráva shrnuje výsledky domácích analýz a studií od loňského podzimu.
„Můžeme konstatovat, že se každý rok situace zhoršuje. Chtěli jsme upozornit na to, že data jsou alarmující. Stále více lidí zůstává bez tepla a světla. Zadlužují se, v předlužených rodinách jsou děti. Je těžké pomoci, protože nefunguje dávkový systém, zabydlování, lidé se točí v azylových domech,“ sdělila jedna ze spoluautorů zprávy Iva Kuchyňková z Charity ČR.
Letošní zpráva se zaměřuje na energetickou chudobu, kdy má domácnost problém zajistit topení či ohřev vody. Podle jedné ze studií se to týká lidí z pětiny nejchudších domácností, kteří si nemohou dovolit dostatečně topit, dluží za energie či za ně utratí přes pětinu svého čistého příjmu. V roce 2020 bylo v takové situaci 440 tisíc domácností, v nichž žilo 770 tisíc osob. Loni to bylo 690 tisíc domácností s 1,3 milionu členů. Důvodem jsou nízké výdělky, vysoké ceny energií i nízká energetická účinnost, uvádí zpráva.
V bytové nouzi je více než 160 tisíc lidí
Spoluautor dokumentu Jiří Vraspír pak připomněl nedávnou zprávu o vyloučení z bydlení, na kterou se dokument také odkazuje. Podle ní má víc než půl milionu domácností nadměrné náklady na bydlení a vydává za ně přes dvě pětiny příjmu. V těchto rodinách žije 860 tisíc dospělých a dětí. V bytové nouzi v provizorním bydlení, nevyhovujícím bytě či bez domova zůstává pak 160 900 lidí, z nich 62 300 dětí.
Podle bývalé ombudsmanky Anny Šabatové jsou výsledky zprávy pesimistické. „Všechny parametry se zhoršily a ještě se budou zhoršovat. Je to výsledek dlouhodobě špatných politik, kdy jsou nespravedlivě nastavené základní parametry. Pak se šetří na všech oblastech, které mají dopad do chudoby,“ míní Šabatová.
Podle někdejšího premiéra Vladimíra Špidly (SOCDEM) se opatření nastavují podle představy, že za chudobou je selhání člověka a že se dávky zneužívají. Reálná hodnota životního minima výrazně v posledních letech kvůli vysoké inflaci poklesla, stanovená částka tak neplní svou funkci, řekl Špidla.
Česká část Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení, která za zprávou stojí, doporučuje přijmout zákon o podpoře v bydlení či upravit pravidla pro nárok na pomoc od státu po revizi dávek, kdy má čtyři dosavadní příspěvky nahradit jeden. Potřeba je také důstojný výdělek k zajištění rodin, zdůraznila Kuchyňková.
Letošní zpráva se zaměřuje i na migraci, zaměstnávání cizinců či dlouhodobou péči o potřebné. O zjištěních v pondělí debatovali zástupci některých organizací, resortu práce, pražského magistrátu či akademiků.
