Od 1. září, kdy začíná platit zákaz používání kotlů první a druhé emisní třídy, se sníží takzvané kotlíkové dotace až o desítky tisíc korun. Přesunou se pod program Nová zelená úsporám Light. Pokud si domácnosti požádají o dotaci do konce srpna, i když nestihnou kotel vyměnit včas, budou k tomu úředníci přihlížet při kontrolách. Nově bude možné od září žádat o podporu na výměnu kotlů bez ohledu na emisní třídu. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) to oznámilo v pondělí na tiskové konferenci. Odhaduje, že je ještě nutné vyměnit až 150 tisíc starých kotlů, přesná data podle resortu nejsou.
Od září se výrazně sníží kotlíkové dotace pro domácnosti, oznámil resort životního prostředí
Kotlíkové dotace jsou určené pro domácnosti s nízkými příjmy, mezi které patří například senioři v penzi, domácnosti s příspěvkem na bydlení či invaliditou třetího stupně. Doposud si o takzvanou kotlíkovou dotaci na výměnu kotle na tuhá paliva zažádalo 130 tisíc domácností, výměna ve 115 tisících z nich přišla na více než třináct miliard korun. Od 1. září se sníží i podpora z programu Nová zelená úsporám, která je pro ostatní domácnosti. Těchto dotací využilo 50 tisíc žadatelů.
„Apelujeme proto na všechny, kteří žádost ještě nepodali, aby tak učinili co nejdříve. Výše dotací z obou programů bude oproti současným částkám od 1. září snížena o jednotky až desítky tisíc, podle druhu zdroje vytápění. Vyplatí se proto podat žádost do letošního 31. srpna, případnou instalaci lze provést později,“ popsal ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.
„Přesnou míru dotace představíme na konci června. Aktuálně jednáme se všemi asociacemi a snažíme se nastavit a získat zdroj na tuto míru podpory, což se nám určitě podaří,“ objasnil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Určitě budeme dál rozlišovat domácnosti, které jsou na tom finančně hůře, tedy seniory či rodiny, které mají příspěvky na bydlení či na děti. Tam chceme zachovat vyšší míru podpory,“ slíbil ministr.
Podle Hladíka není letos zájem o dotace na výměnu starého kotle příliš velký. „Jednou z verzí je to, že většina lidí, kteří chtěli a potřebovali kotel vyměnit, tak jej už vyměnila. Někteří lidé mají i více druhů vytápění, třeba plynové, nebo mají kotel vyšší místní třídy. Či instalovali kotel na štěpku nebo na dřevo. Ne všechny kotle ministerstvo dotovalo a řada lidí kotel vyměnila bez dotací,“ uvedl Hladík.
„První čtyři měsíce roku byl zájem o výměnu kotlů minimální, nyní je cítit jakési oživení, což je spojené s koncem topné sezony,“ podotkl prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka. Že by informace o snížení kotlíkových dotací lidi motivovala k tomu, aby nyní kotel vyměnili, se Lyčka nedomnívá.
„Ti, kteří motivaci měli, tak kotel již vyměnili. Ti, kdo zbývají, jsou takové tři kategorie lidí. První z nich na to prostě nemá peníze, ani s dotací. Druhá skupina jsou rebelové, kteří říkají, že jej prostě nevymění. Další by o výměně uvažovali, ale jsou zmateni a nevědí, co si pořídit, jelikož na internetu a ve sdělovacích prostředcích neustále čtou o regulacích,“ okomentoval.
Nově bude možné od září žádat o podporu na výměnu kotlů bez ohledu na emisní třídu. „Bude zahájena motivační finanční podpora výměn všech uhelných kotlů. Jen ve třetí emisní třídě je jich v provozu asi 60 tisíc. Cílem je do deseti let odejít od spalování uhlí v lokálních zdrojích vytápění,“ nastínil Hladík.
7 minut
Události: Zákaz kotlů 1. a 2. emisní třídy
Pokuta až 50 tisíc
Při používání kotle, který nebude splňovat emisní požadavky, po letošním 1. září hrozí jeho provozovateli pokuta až padesát tisíc korun. Zákaz používání kotlů první a druhé emisní třídy je přitom v zákoně od roku 2012. Od září 2022 platí pro všechny mimo rodinné či bytové domy a stavby pro rodinnou rekreaci.
„Povinnost vyměnit kotle první a druhé emisní třídy platí už od roku 2012, občané tedy měli dostatek času se na výměnu připravit,“ míní Hladík. Povinnost se netýká například kamen, krbových vložek či sporáků, které slouží k přímému vytápění místnosti. Mezi podporovanými zdroji zůstávají tepelná čerpadla, kotle na biomasu či kamna na pelety.
Podle dat ministerstva používá čtrnáct procent bytů v Česku jako hlavní zdroj energie k vytápění pevná paliva, šest procent z nich používá uhlí, zbytek biomasu a další paliva.
