Kotel

Lidé budou moci od září zažádat o finanční podporu na výměnu kotlů třetí, čtvrté a páté emisní třídy. V současné době mohou čerpat dotace pouze na výměnu kotlů první a druhé emisní třídy. Takzvané kotlíkové dotace, které rozdělovaly kraje, na podzim skončí a podporu poskytne program Nová zelená úsporám (NZÚ). Zájemci o ni budou moci žádat u Státního fondu životního prostředí. Zvýhodnění pro seniory a nízkopříjmové domácnosti zůstane, o výměnu kotlů budou moct žádat z programu Nová zelená úsporám Light. Změny v podpoře pro výměnu kotlů představilo ministerstvo životního prostředí.

Už za přibližně čtvrt roku, konkrétně od 1. září, bude zakázáno vytápět starými kotli na tuhá paliva, které spadají do první a druhé emisní třídy. Podle resortu životního prostředí je v tuzemsku třeba vyměnit přibližně 150 tisíc takových kotlů, Asociace podniků topenářské techniky odhaduje, že jich je ještě o sto tisíc víc. Energetická specialistka Martina Kuchařová pro ČT24 popsala nejen to, jak zjistit, zda ta která domácnost vytápí takto starým kotlem, ale poradila také, jak postupovat při výběru nového tepelného zdroje.

Od 1. září, kdy začíná platit zákaz používání kotlů první a druhé emisní třídy, se sníží takzvané kotlíkové dotace až o desítky tisíc korun. Přesunou se pod program Nová zelená úsporám Light. Pokud si domácnosti požádají o dotaci do konce srpna, i když nestihnou kotel vyměnit včas, budou k tomu úředníci přihlížet při kontrolách. Nově bude možné od září žádat o podporu na výměnu kotlů bez ohledu na emisní třídu. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) to oznámilo v pondělí na tiskové konferenci. Odhaduje, že je ještě nutné vyměnit až 150 tisíc starých kotlů, přesná data podle resortu nejsou.

V Česku je stále až 250 tisíc kotlů nejnižší emisní třídy, jejichž provoz bude od letošního září zakázaný. Už nyní je přitom zřejmé, že značnou část z nich provozovatelé nestihnou vyměnit. Pokuty za vytápění neekologickým kotlem mohou dosahovat až padesáti tisíc korun, a to opakovaně, upozornila Asociace podniků topenářské techniky. Firmy připomněly, že do konce srpna budou moci domácnosti požádat o dotaci na ekologické systémy vytápění.

Plzeňská teplárna je o krok blíž dekarbonizaci. Dlouho plánovaný úplný odklon od hnědého uhlí umožní i nově modernizovaná turbína. Cenový odhad ale vzrostl z původních čtyř miliard na sedm. Opoziční zastupitelé si stěžují, že vedení města není schopné zdražení vysvětlit. Podle generálního ředitele je projekt transparentní a projde veřejnou soutěží.

V Polsku zemře každý rok předčasně kvůli smogu až padesát tisíc lidí. Zdrojem znečištění jsou hlavně neekologické kotle na tuhá paliva. Za posledních pět let se jich za šetrnější variantu podařilo vyměnit zhruba milion, asi dvaapůlkrát tolik jich ale v domácnostech stále zůstává. Ekologičtí aktivisté varují, že v dotačním programu došly peníze a modernizace se zastaví. Nová polská vláda slibuje nápravu a snaží se odblokovat unijní peníze. Velká polská města mezitím plánují vlastní opatření.

Liberty Ostrava podle serveru iDNES.cz hrozí přerušení výroby. Podle deníku huť dlouhodobě neplatila dodavateli energií, společnosti Tameh Czech, která se tak dostala na pokraj bankrotu. Ve čtvrtek proto Tameh přeruší výrobu elektřiny v jednom z kotlů, uhlí v dalších dvou dojde nejpozději v pondělí. Mluvčí Liberty Kateřina Zajíčková v reakci uvedla, že firma je zklamána jednostranným a poškozujícím jednáním společnosti Tameh, které může ohrozit tisíce pracovních míst v celém ostravském regionu. Pátečního jednání o osudu hutí se zúčastní i ministři práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Britský premiér Rishi Sunak ve středu oznámil, že Británie posouvá plánovaný termín zákazu prodeje nových automobilů se spalovacími motory z roku 2030 na rok 2035. Uvolnění se má týkat také postupné výměny domácích plynových kotlů za tepelná čerpadla, dosud plánované do roku 2035. Cíl uhlíkové neutrality do roku 2050 nadále platí, ujistil Sunak podle agentury Reuters. Emise skleníkových plynů z dopravy a topení přispívají ke změně klimatu.

Teplárny Brno letos už podruhé snižují cenu tepla. Brněnské domácnosti od října nově zaplatí 1199 korun za gigajoule (GJ) s DPH. Dosud to bylo 1485 korun, tedy o 286 korun více. Snížení ceny umožnil zejména vývoj ceny plynu na trhu, sdělili na brífinku zástupci městské společnosti. Běžná domácnost může podle nich ušetřit až skoro deset tisíc korun za rok.

Kraje opět nabízejí takzvané kotlíkové dotace. Tento týden spustily příjem žádostí Liberecký a Středočeský kraj. Domácnostem na výměnu neekologických kotlů první a druhé třídy zbývá už jen rok. Původní termín byl loni, úřady ale i kvůli ruské agresi na Ukrajině přidaly čas navíc. Další prodloužení už se nicméně nechystá.

Technici v brněnských teplárnách začali instalovat nové hořáky. Ty umí spalovat nejen zemní plyn, ale také lehké topné oleje. Díky tomu by se Brnu měla snížit závislost na plynu, a to navzdory tomu, že jeho cena na evropských trzích nadále klesá. Dvoupalivové hořáky už teď používají některé teplárny například na jihu Čech.

Ministerstvo životního prostředí se chystá zakázat prodej kamen na uhlí, informuje o tom server Novinky.cz. Podle plánů resortu by je obchodníci nesměli nabízet od roku 2025, vyplývá to z novely zákona o ochraně ovzduší, kterou ministerstvo poslalo do připomínkového řízení. Server píše, že lidé by si tak měli zkontrolovat stav svých kamen a kotlů, případně pořídit nové.

Topná sezona se blíží ke konci a Češi letos na topení výrazněji šetřili. Kvůli vysokým cenám elektřiny a plynu se řada lidí vracela zpět k tuhým palivům nebo omezovala dobu a stupně vytápění. Jen domácnosti snížily loni spotřebu zemního plynu meziročně o dvacet procent. Plyn, který nyní domácnosti i firmy odebírají, pochází z Norska a LNG terminálů a má také trochu jiné složení oproti tomu ruskému. Podle odborníků může za určitých podmínek znečišťovat plynová zařízení, ale při pravidelné udržbě by problém nastat neměl.

S přicházejícím ochlazením začíná čím dál více domácností topit. Že bude letošní zima dražší, je jisté i přes zastropování cen energií. Podražila i tradičně levnější tuhá paliva jako uhlí nebo dřevo. Obojí je navíc místy nedostatkové. Situace nutí k úsporám nejenom rodiny, ale i města.

Zájem lidí o kamna a krby je na prahu letošní topné sezony až čtyřikrát vyšší než v předchozích letech. Podle Cechu kamnářů je to hlavně kvůli vysokým cenám energií. Lidé podle nich vyhledávají levnější a stabilnější alternativu v podobě pevných paliv. Podle kamnářů je topení dřevem ve srovnání se současnými průměrnými cenami elektřiny až čtyřikrát levnější.

Kotlíkové dotace, které mají pomoci s výměnou starých topenišť, evidují letos mnohem menší zájem než v minulých letech. Lidé mohli o peníze žádat do konce srpna, nakonec toho ale využilo jenom sedmnáct tisíc domácností, které si rozdělí dvě a půl miliardy korun. Stát přitom nabízel dvojnásobek. Lidé se ale rozhodli kvůli nejistotě s plynem vyčkat. Někteří zase vyhledávají alternativy, například topení v kamnech.

Díky nadaci Zvon pro Březí se ve stejnojmenné obci u Říčan mohli občané těšit z nového zvonu, stejně jako ze zrekonstruovaného kostela, který slavnostně vysvětil nizozemský kardinál Adrianus Johannes Simonis. Původní zvon byl v roce 1942 ukraden nacisty. Přesně po 50 letech se tak vrátil na své původní místo.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Stát opět nabízí peníze na výměnu starých kotlů za ekologičtější vytápění. Kraje právě začínají přijímat žádosti. V takzvaných kotlíkových dotacích rozdělí přes pět miliard korun. Zatímco dříve mohl žádat o dotaci každý, nově jsou určené pouze pro domácnosti s nižšími příjmy, zejména pro seniory. Vzhledem k Ruskem rozpoutané válce na Ukrajině také končí podpora topení zemním plynem. Zájem o výměnu kotle je enormní. Kapacity firem jsou tak naplněné a čekací lhůty v řádu měsíců.

Drahé energie i nutnost výměny starých kotlů zvedají poptávku po tepelných čerpadlech. Firmám vzrostly objednávky natolik, že na instalaci zařízení nyní lidé čekají i rok. Nízkopříjmové domácnosti navíc nově mohou získat dotaci až 180 tisíc korun, což může poptávku ještě zvýšit.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) omezí v kotlíkových dotacích na výměnu starých kotlů na pevná paliva i v programu Nová zelená úsporám podporu pro plynová zařízení. Zároveň zvyšuje dotaci na tepelná čerpadla. Úpravy mají snížit závislost Česka na zemním plynu z Ruska. Resort také předloží vládě návrh novely zákona, která o dva roky odloží zákaz provozu starých kotlů na uhlí.

Možné vyřazení podpory výměny starých kotlů na pevná paliva za kotle plynové z programu kotlíkových dotací budeme ještě zvažovat, řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Jasno podle ní dosud není ani u dotací z programu Nová zelená úsporám, který přispívá na výměnu kotle domácnostem s běžnými příjmy, ani u kotlíkových dotací pro chudší domácnosti financovaných z Operačního programu Životní prostředí.

České domácnosti si letos kromě energií připlatí také za teplo. Teplárny, které vyrábějí z uhlí, hlásí zdražení v průměru o dvacet procent. Jenže některé menší teplárny navýšily své ceny ještě výrazněji, lidé tak na zálohách zaplatí o tisíce, někdy i o desítky tisíc víc. Navíc se očekává, že ceny tepla porostou i v příštím roce. Teplárny totiž komodity nakupují dopředu, do cen tepla se to tak promítá až se zpožděním.

Pražská policie vyšetřuje únik oxidu uhelnatého v rodinném domě v Modřanech, při němž se v sobotu pozdě večer otrávilo přes třicet lidí, pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti. Z dosavadního zjištění vyplývá, že plynový kotel zřejmě neměl řádně provedenou revizi. Za tento trestný čin hrozí až dva roky vězení, řekl policejní mluvčí Jan Daněk. Vyšetřování je podle něj na začátku.

Příčinou pondělního výbuchu v kolínské elektrárně a teplárně mohla být podle středočeského vyšetřovatele požárů Libora Pospíšila závada na kotli. Vyšetřování pokračuje, může trvat i několik měsíců, řekl vyšetřovatel Českému rozhlasu Region. Požár způsobil výbuch uhelného prachu, škoda dosáhla desítek milionů korun. Nikdo se nezranil.