S přicházejícím ochlazením začíná čím dál více domácností topit. Že bude letošní zima dražší, je jisté i přes zastropování cen energií. Podražila i tradičně levnější tuhá paliva jako uhlí nebo dřevo. Obojí je navíc místy nedostatkové. Situace nutí k úsporám nejenom rodiny, ale i města.
Spotřeba elektřiny v Česku klesla letos zatím o dvě a půl procenta. Ještě výraznější je úspora zemního plynu, a to skoro dvacet procent.
Větší přechod z plynu na jiná paliva nebo technologie se ale nekoná a ani se nestihne. Jen některé zdroje začnou v zimě používat lehký topný olej. „V průběhu prosince by se jich několik mělo spustit, bohužel to není případ Brna – tam je poměrně komplikovaný povolovací proces, jsou to spíš menší teplárny, kde je to relativně snazší,“ popsal ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.
Domácnosti můžou i nadále používat staré neekologické kotle, které měly původně od září odstavit a výjimky z limitů dostaly i některé velké zdroje. Kvalitě ovzduší to ale nepomůže.
„S ohledem na to, že lidé teď přecházejí v některých případech například z plynu na nějaká levnější paliva, tak lze očekávat, že se může zhoršit kvalita ovzduší, ale velmi bude záležet na tom, jaká zima bude,“ doplnil vedoucí kvality ovzduší ČHMÚ v Brně Jáchym Brzezina.
Navíc rekordní počty domácností přešly letos na obnovitelné zdroje, pořídily fotovoltaiky a tepelná čerpadla – to by se mohlo na ovzduší projevit naopak příznivě.
Podle statistiků platily domácnosti za elektřinu v září meziročně skoro o 38 procent víc, v případě zemního plynu dokonce o 86 procent. Dramaticky ale zdražila i tuhá paliva – konkrétně černé uhlí stálo dvojnásobek toho co před rokem, palivové dřevo bylo dražší o polovinu.
Burzovní hodnoty ale od konce září klesaly. Například zemní plyn na klíčovém trhu v nizozemském Rotterdamu zlevnil téměř o dvě třetiny, což by se podle analytiků s jistým zpožděním a zčásti mělo projevit i v cenách pro spotřebitele.
Méně topení a větrání může vést ke vzniku plísní
Kvůli šetření některé domácností ani nezapínají topení. Méně vytápění a zároveň méně větrání je ale kombinace, která může podle odborníků znamenat větší riziko vzniku plísní. Ty mohou být zdraví nebezpečné. Experti proto doporučují pravidelně větrat, a to i když je venku zdánlivě větší vlhkost než doma.
Ideálně by vzdušná vlhkost v bytě měla být kolem čtyřiceti procent. Rozhodujících je několik faktorů. Čím víc je v bytě rostlin, častěji se zde věší prádlo a vaří, tím vyšší je v něm vlhkost. A její zvýšení hrozí i ve chvíli, kdy se méně topí.
„Chladnější vzduch v sobě udrží menší množství vody. Ta se začne srážet a může docházet ke vzniku vlhkých ploch, které samozřejmě jsou ideálním prostředím pro růst plísně,“ popsala vedoucí Centra zdraví a životního prostředí Státního zdravotnického ústavu Helena Kazmarová.
Plísně se nejčastěji objevují u oken anebo na špatně vyhřátých zdech například v koupelně anebo na dveřích. Do okolí uvolňují spory a toxiny, které mohou být ve větším množství škodlivé. „Jsou to většinou problémy s dýchacími cestami. Kašel, dráždění, dušnost, omezení dýchání,“ vyjmenoval vedoucí Národního referenčního centra pro venkovní a vnitřní ovzduší Bohumil Kotlík.
Pomoct může správné větrání, mít okno otevřené jen trochu však nestačí. Dům vychladne, ale nevyvětrá se. Odborníci místo toho lidem doporučují, aby otevřeli okna dokořán – vzduch se tak rychle vymění a místnosti nestihnout prochladnout.
