Obliba fotovoltaických panelů roste a stát na ně bude i víc přispívat. Připravuje hned několik dotačních programů, ze kterých mohou po splnění podmínek čerpat peníze jak velké projekty, tak drobní žadatelé. Úřady tím chtějí podpořit čistou energetiku, která má v budoucnu tvořit hlavní složku takzvaného energetického mixu v Česku.
Obliba fotovoltaiky stoupá. Stát chystá nové dotace, čerpat je budou moci například bytové domy
Předseda sdružení vlastníků bytových domů v Letovské ulici na Praze 9 Jindřich Coufal nechal fotovoltaiku na společný dům nainstalovat před devíti lety. „Používáme ji pro pohon tepelných čerpadel, pro ohřev teplé vody a pro vytápění pro našich 36 bytů,“ říká a odhaduje, že tato malá elektrárna uspoří asi čtvrtinu nákladů.
„Je zataženo a naše fotovoltaická elektrárna nám vyrábí právě 2,5 kilowattu z 13 kilowattů špičkového výkonu,“ popisuje předseda sdružení vlastníků. Návratnost podle jeho výpočtů byla asi osm let, půl roku už družstvo vydělává. „Za tu dobu se z toho vlastně stal můj životní projekt,“ pochvaluje si Coufal.
Bytový dům v deváté pražské části podle všeho není výjimkou. „Zájem nyní strmě roste,“ potvrzuje širší trend Radomil Valeš, výkonný ředitel Domy sobě. Podle Valeše je to i tím, že cena fotovoltaiky výrazně klesla. „Což je teda v rozporu s tím, co ví veřejnost. Fotovoltaiky, i na bytových domech, jsou podporovány státními dotacemi,“ dodává.
Od léta budou moci čerpat dotace bytovky z celé republiky
Stát podporu zatím přiznává jen bytovým domům v Praze, v létě ale představí program navazující na Novou zelenou úsporám a ten má umožnit čerpat dotace i majitelům bytovek z ostatních částí republiky.
Plošně zatím mohou příspěvek získat rodinné domy. Až o 35 tisíc korun je možné žádat na instalaci panelů k přípravě teplé vody. Fotovoltaiku s akumulací elektrické energie pak stát podporuje dotací až 150 tisíc.
„Jsou i zákazníci, jako jsme třeba my – fotovoltaickou elektrárnu jsme si postavili bez dotace, abychom viděli, jak nám výroba navazuje na spotřebu,“ říká další majitelka solární elektráry, Lucie Bedrníčková.
Úspora i ekologie
Podobné elektrárny ale zatím stále využívá minimum lidí, i když zájem se zvyšuje. Motivací je pořád hlavně úspora peněz, mladší generace už ale myslí taky na ekologii.
O možnosti pořídit fotovoltaické panely na své budovy přemýšlí i město Kladno. „Jsme velice blízko sportovních areálů a ty jsou pro fotovoltaiku vhodné,“ upřesňuje magistrátní mluvčí Lenka Růžková, kam by Kladno případně panely instalovalo.
„Pokud na střeše je více než 900 kilowathodin na metr čtvereční, tak je plocha vhodná, je tam rozumná ekonomická návratnost,“ vysvětluje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka firmy TopGis. Snímkování se provádí z letadla. Míru oslunění střech pak vyměří na trojrozměrném modelu.
Aby přebytečná energie neunikala do sítě, ale dala se využít i v době, kdy slunce zrovna moc nesvítí, chtějí města i specializované firmy víc využívat bateriové systémy, aby energii mohly také ukládat.
Všechny fotovoltaické elektrárny jsou jako jeden Temelín
Všechny solární elektrárny v Česku mají dohromady výkon dva celé a dvě desetiny gigawattu – to znamená zhruba jako Temelín. Na celkovém instalovaném výkonu se podílejí desetinou.
Největší je komplex pěti fotovoltaických elektráren v Libereckém kraji s výkonem skoro šestapadesát megawattů. Funguje od roku 2010 a v současnosti patří skupině ČEZ.
Takové projekty na zelené louce vznikaly právě před deseti lety v době takzvaného solárního boomu. Stát pak zastavil provozní podporu pro nové zdroje. Teď proto přibývají spíš jen ty menší. Loni jich bylo sice přes šest tisíc, ale dohromady jen o výkonu 51 megawattů. V naprosté většině šlo tedy o fotovoltaické systémy na střechách rodinných domů.
Pokud jde o výrobu elektřiny v Česku, na ní se loni solární elektrárny podílely zhruba ze tří procent a na provoz získaly podporu 29 miliard korun – tedy asi dvě třetiny částky, která byla určená pro obnovitelné zdroje. I tady hrají hlavní roli větší projekty z minulosti.