Kotlíkové dotace, které mají pomoci s výměnou starých topenišť, evidují letos mnohem menší zájem než v minulých letech. Lidé mohli o peníze žádat do konce srpna, nakonec toho ale využilo jenom sedmnáct tisíc domácností, které si rozdělí dvě a půl miliardy korun. Stát přitom nabízel dvojnásobek. Lidé se ale rozhodli kvůli nejistotě s plynem vyčkat. Někteří zase vyhledávají alternativy, například topení v kamnech.
Lidé v Česku se začali zaměřovat na alternativní způsoby vytápění. Například jednatel společnosti Mistr Topič Vít Brodský sice už vytápí plynem, starého kotle se ale zatím nezbavuje. „Určený je pro spalování tuhých paliv a za určitých okolností i paliv kapalných a plynných,“ uvedl.
Taková topeniště se už s těmi novějšími nedají srovnávat. Produkují více emisí, spotřebují více paliva a na obsluhu jsou komplikovanější. Vít Brodský si starý kotel nechává spíš už jen pro jistotu. Tvrdí, že lidé mají teď největší zájem o tepelná čerpadla.
V době rekordně drahých energií a paliv ale zájem o výměnu starých topenišť klesá. Ministerstvo životního prostředí odhaduje, že v českých domácnostech jich může být ještě zhruba 150 tisíc. „Myslím si, že se je budou snažit uživatelé držet, dokud to bude jenom možné,“ dodal Brodský.
Lidé kvůli nejisté situaci váhají
Naopak Petra Sejková nový kotel chtěla, konkrétně uvažovala o peletách. Jako samoživitelka by na kotlíkovou dotaci dosáhla, její dodavatel ale neměl kapacity, a tak o peníze nakonec vůbec nepožádala. „Jsem domluvená s pánem, co mi má ta kamna vyměňovat, že se mu mám příští rok po zimě ozvat,“ uvedla.
„Mnoho domácností bylo rozhodnuto pořídit si plynový kotel. Po rozkolísání energetického trhu mnoho z nich změnilo svůj záměr. Obávaly se především toho, že nestihnou termín,“ sdělila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).
Kotlíkové dotace byly letos nově vyhrazené jenom nízkopříjmovým domácnostem, které mohou získat až 95 procent nákladů na pořízení nového kotle. Pro ostatní je připravena Nová zelená úsporám.
Na výměnu zbývají dva roky
Menší zájem o kotlíkové dotace potvrzují i kraje. Dřív se u nich většinou sešlo víc žádostí než peněz, tentokrát je to ale opačně. „Energetická krize, geopolitická situace, lidé mají nepochybně hluboko do kapsy a určitě výměnu kotlů odložili,“ řekla k důvodům vedoucí regionálního rozvoje Krajského úřadu Zlínského kraje Jana Koldová.
Ministerstvo životního prostředí ale plánuje druhé kolo dotací. To, že staré neekologické kotle bude nutné odstavit, stanovil zákon už v roce 2012, a lidé měli na jejich výměnu deset let. Letos stát domácnostem přidal ještě dva roky.
Až 43 procent domácností si vybírat nemůže
Vytápění domácností je teď kvůli cenám energií hlavním tématem. Velké množství z celkových čtyř a půl milionu přitom nemůže ovlivnit palivo ani technologii, protože je připojeno k dálkovému vytápění. Jedná se až o 43 procent. Necelá třetina má doma ústřední topení na plyn, 16 procent používá tuhá paliva, tedy uhlí nebo dřevo, pět procent domácností topí elektřinou.
Nejčastěji mají lidé zájem o tepelná čerpadla, vyplývá to z informací oslovených firem i údajů o dotacích. Loni se tepelných čerpadel prodalo přes třicet tisíc, meziročně o čtvrtinu víc, a také letos technici vidí další nárůst. Výrazně víc šly na odbyt po předchozím několikaletém poklesu i kotle na pevná paliva – zákazníci jich koupili skoro dvacet tisíc. Táhnou i alternativy, například výrobci kamen ale slibují dodání až příští rok.
Nestíháme, tvrdí výrobci kamen
Výrazně přibývá objednávek firmě v Jiřetíně pod Jedlovou. Kamna tam vyrábějí nejenom pro české zákazníky, ale i pro ty zahraniční, do Evropy vyvážejí až polovinu produkce. „Zažili jsme takové tři poptávkové šoky – jeden z nich byl covid, kdy lidé začali renovovat své chalupy, druhý byl krach Bohemia Energy loni v říjnu, poslední byl vpád Ruska na Ukrajinu,“ uvedl obchodní ředitel firmy Josef Starove.
Poptávka společnosti stoupla o stovky procent. „Letos jsme navýšili naše výrobní kapacity asi o čtyřicet procent, ale stále je ta poptávka větší, než jsou naše výrobní kapacity,“ upřesnil Starove.
Podobně to vypadá i ve firmě v Suchdole nad Odrou. Společnost navýšila směny a zjednodušila výrobu, i přesto však letošní enormní zájem nedokáže pokrýt. „V loňském roce jsme vyrobili kolem 45 tisíc kusů (kamen), letošní poptávka by dosáhla až šedesáti tisíc kusů, máme ovšem nějaké limity z hlediska výrobní kapacity,“ uvedl obchodní ředitel firmy Martin Pončík. Nejbližší dodací lhůty může nabídnout až na květen 2023.
Zásoby se tenčí i v obchodech
Zatímco přímo u výrobců zákazníci kamna už nepořídí, někteří prodejci ještě zásoby mají. Výběr je už ale podstatně menší. „V současné době máme na prodejně vystavených víc než sto kusů kamen, bohužel na prodej už je to v řádech jednotek. Na některé typy kamen se čeká týdny i měsíce,“ přiblížil produktový manažer prodejce Jiří Rosický.
Podobná situace je také u jiných prodejců, dokonce i u dalších druhů topenišť. „Od začátku června zaznamenáváme výrazně vyšší prodeje topidel, a to především elektrických radiátorů, konvektorů a teplovzdušných ventilátorů. Poptávka nám vzrostla zhruba šestinásobně oproti loňsku,“ řekl obchodní ředitel dalšího prodejce Ondřej Hnát.
