Ministerstvo životního prostředí České republiky

Ministerstvo životního prostředí začne od března poskytovat žadatelům o dotace z programu Oprav dům po babičce výhodnější 3,5procentní úvěr. Úřad ho vyjednal s Asociací českých stavebních spořitelen (AČSS) a Českou bankovní asociací (ČBA) kvůli tomu, aby byl program vhodný k rekonstrukci rodinných domů dostupnější pro více lidí, zdůvodnil šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL). Za necelých šest měsíců si o dotaci v rámci programu požádalo 1232 lidí a reálně by se podle Hladíka mohl počet v letošním roce pohybovat mezi pěti tisíci až šesti tisíci žadateli. Do roku 2030 počítá se čtyřiceti tisíci zájemci o podporu.

Nová dotační výzva ministerstva životního prostředí podpoří zakládání energetických společenství. Z Národního plánu obnovy má resort vyčleněno 98 milionů korun. Výzvu k podávání žádostí o peníze představili v pátek zástupci ministerstva. Dotace by podle nich měly podpořit sdílení energie z obnovitelných zdrojů. O přidělení peněz se bude rozhodovat ve dvoukolové soutěži, v prvním kole žadatelé představí své záměry, podávat je mohou od 1. prosince do konce ledna.

Některá města od nového roku zvýší poplatky za svoz odpadu. Na řadě míst to bude o několik set korun. A někde je zavedou úplně poprvé – například ve Hřensku, které jimi hodlá vyrovnat ztráty z turistického ruchu. V Mostě poplatek obnovili po šestnácti letech.

Iniciátoři petice v úterý před poslanci zdůvodnili, proč odmítají vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko, který chystá ministerstvo životního prostředí. Dokument podepsalo více než 11 300 lidí, kteří chtějí zachovat nynější chráněnou krajinnou oblast (CHKO). Ochrana je podle nich dostatečná a připomínají, že jde především o kulturní krajinu, nikoliv původní, člověkem neovlivněnou přírodu. Resort zase argumentuje potřebou ochrany přírody, NP by měl chránit lesy, skály a rozmanitá prostředí včetně kaňonu řeky Berounky. Podle ministerstva je třeba změnit i systém lesního hospodaření, aby byl bližší přírodě.

První průmyslový elektrolyzér na výrobu zeleného vodíku v Česku uvedla v Napajedlech na Zlínsku do provozu společnost Solar Global. Plyn vyrobený pomocí fotovoltaické elektrárny za podpory větrné energie se uplatní při dlouhodobé akumulaci elektřiny z čistých zdrojů. V areálu také vznikne plnicí stanice pro vozy s vodíkovým pohonem.

Obec Rožná na Žďársku nesouhlasí s průzkumem území kvůli zjišťování výskytu lithia. O stanovení průzkumného území pro prozkoumání ložisek vyhrazeného nerostu požádala ministerstvo životního prostředí firma Geomin. Vyplývá to z webu obce. Český rozhlas Vysočina, který na záležitost upozornil, uvedl, že by resort mohl vydat rozhodnutí v prvním čtvrtletí příštího roku. V okolí Rožné, kde bydlí asi 760 lidí, se šedesát let dobývala uranová ruda, těžba skončila v roce 2017. Lithium se používá k výrobě baterií.

Odpůrci výstavby dálnice D3 přes Posázaví podají kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Reagují tak na zamítnutí žaloby proti výjimkám pro chráněné druhy živočichů v úseku mezi Václavicemi a Voračicemi. Rozsudek Krajského soudu v Plzni považují za nezákonný a věcně nesprávný. Kritici trasy dálnice doporučují spíše zvýšit kapacitu silnice I/3 a budovat obchvaty měst.

Na území České republiky je šestnáct nebezpečných skládek, informuje o tom ministerstvo životního prostředí. Dvě takové jsou v Brně, a to v Tuřanech a Černovicích. Město situaci monitoruje, tvrdí, že skládky pro obyvatele nebezpečné nejsou a jejich sanaci neplánuje. Podle odborníků ale hrozí kontaminace podzemních vod. Další skládky, které resort považuje za nebezpečné, jsou například i ve Slavičíně ve Zlínském kraji, v Bělotíně na Přerovsku nebo u Dolní Březinky na Vysočině.

Ministerstvo životního prostředí připravuje registr výpustí odpadních vod. Do konce roku 2025 zmapuje první dva tisíce kilometrů řek, kde je nebezpečí havárií největší. Mapování výpustí má pokračovat ve třech etapách na všech tocích v Česku. Informovali o tom ministr životního prostředí Petr Hladík a zemědělství Marek Výborný (oba KDU-ČSL). V pilotním projektu na 34 kilometrech Labe mezi Mělníkem a Brandýsem nad Labem se u zhruba třiceti procent ze 108 výpustí nepodařilo zjistit jejich účel nebo je dohledat v evidenci, uvedli ve čtvrtek v Brandýse nad Labem.

Vzniká nová Chráněná krajinná oblast Soutok. Podobně jako v případě Křivoklátska, které by se mělo stát národním parkem, se ozývají odpůrci. Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) je přesvědčený, že CHKO nebude mít žádný negativní dopad na život v okolí. Podle hejtmana Ústeckého kraje Jana Schillera (ANO) ale přináší omezení, která se musí lidem vysvětlit. O tématu politici debatovali v Událostech, komentářích.

Lokalita Soutok na jihu Moravy se může dočkat vyššího stupně ochrany. Ministerstvo životního prostředí zahájilo proces vyhlášení Chráněné krajinné oblasti. Devadesát dnů bude sbírat připomínky a pak je vyhodnotí. CHKO následně musí vyhlásit vláda. Završily by se tím desetiletí trvající snahy o komplexnější ochranu lužních lesů, které jsou v českém měřítku unikátní.

V Krušných horách by mohla ustat těžba starých vzácných bučin. Krajský úřad Ústeckého kraje zakázal jejich kácení i v dalších čtyřech lokalitách. S majiteli lesů vedl kraj dvanáct řízení o povolení těžby od května, v osmi případech už o zákazu kácení rozhodl dříve. Informovala o tom organizace Greenpeace, České televizi to potvrdila i mluvčí krajského úřadu. Část lesa přitom údajně majitel bez povolení už vykácel.

Ministerstvo životního prostředí zatím pozastavilo záměr rozšíření průmyslové těžby vltavínů v Ločenicích na Českobudějovicku. Soukromá firma tam chtěla stávající lom zvětšit zhruba o třicet hektarů. Nyní ale musí žádost přepracovat a doplnit o další studie. Přispěla k tomu i petice tamních obyvatel, kteří s úmyslem nesouhlasí.

Státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS koupí šest podzemních zásobníků plynu od skupiny RWE. Dohromady mají kapacitu 2,7 miliardy metrů krychlových a měly by zajistit asi 36 procent roční spotřeby. Po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Evropu trápí světelný smog. Noci, které by měly být tmavé, už zdaleka tak tmavé nejsou. Může za to umělé osvětlení. Až 99 procent obyvatel Evropy žije pod osvětlenou oblohou. Situaci zhoršuje i trend posledních let, kdy obce a města ve snaze ušetřit za energie instalují LED osvětlení. Kvůli tomu se ale na řadě míst svítí příliš, a to i tam, kde to není potřeba. Navíc se často svítí nevhodným bílým světlem, což ruší biologické rytmy člověka a ohrožuje druhovou rozmanitost.

Se zpožděním vzniká národní klimaticko-energetický plán. Evropská komise ho měla dostat do konce června, ale resorty průmyslu a životního prostředí pokračují v přípravách. Plán má nastínit proměnu energetiky bez uhlí. Jde o reálnost návrhů i jejich ekonomiku a první z trojice zásadních dokumentů, ke kterým patří ještě státní energetická koncepce a politika ochrany klimatu.

Invazní bolševník velkolepý byl v 19. století vysazen v Lázních Kynžvart jako okrasná rostlina, teď se ho chce Karlovarský kraj zbavit. Ničí tamní ekosystém a při doteku způsobuje vyrážky a puchýře. Rostlinu by měli likvidovat vlastníci pozemků, na kterých se vyskytuje. Ministerstvo životního prostředí na to poskytuje dotace.

V řece Odře na české straně hynou ryby, oznámila polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová na Twitteru. Úhyn ryb potvrdil také její český protějšek Petr Hladík (KDU-ČSL) i polský vodohospodářský podnik. Polské úřady nyní podle ministryně zkoumají situaci v obci Chalupki poté, co tam byl zaznamenán nález leklých ryb, které proud přinesl z české strany hranice. Chalupki leží přímo u hranic naproti Bohumínu, na protějším břehu Odry.

Krajský úřad v Pardubicích zpřísnil emisní limity elektrárny Chvaletice na oxidy dusíku a rtuť. Jsou nižší než žádala, mírnější za mimořádných stavů. Výjimku z emisních limitů se elektrárně stále nepodařilo získat, úřad proto v rozhodnutí o změně integrovaného povolení použil limity podle takzvaných závěrů o BAT, které platí od srpna roku 2021. Rozhodnutí je pravomocné. V minulosti elektrárna uvedla, že pokud emisní výjimku nezíská, hrozilo by i zastavení výroby. Ekologické organizace uvedly, že nové rozhodnutí s možností mírnějších emisních limitů za mimořádných stavů fakticky znamená emisní výjimku a je nezákonné.

Jihočeský kraj nechce bránit dalšímu rozšiřování průmyslové těžby vltavínů v okolí Ločenic na Českobudějovicku. V pátek o tom jeho vedení informovalo ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), který do regionu zavítal. Místní ale s dobýváním drahých kamenů nesouhlasí. Obávají se dalšího poničení už tak zpustošené krajiny od nelegálních kopáčů.

Polská justice učinila další krok ohledně pokračování těžby v hnědouhelném Dole Turów. Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí varšavského soudu, který v květnu povolení k těžbě pozastavil kvůli tomu, že by další práce měly značný dopad na životní prostředí. Verdikt tehdy vyvolal kritiku vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) má Česko díky dohodě s Varšavou dostatečné garance, že těžba životní prostředí v tuzemsku nepoškodí.

Až jeden milion korun ve formě zálohy, tedy předem, dostanou žadatelé o dotaci na zateplení starších rodinných domů v programu Oprav dům po babičce. Na pondělní tiskové konferenci k představení programu to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Úspěšní žadatelé budou mít také možnost od ledna 2024 čerpat zvýhodněný úvěr od stavebních spořitelen. Na každé nezaopatřené dítě navíc bude možné získat bonus 50 tisíc korun, doplnil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Rodiny také budou moci požádat o bonus i za další děti narozené v době po podání žádosti.

Správě Národního parku Šumava se otevřela cesta k demolici zchátralé Roklanské chaty nedaleko Modravy v centrální Šumavě. Park, kterému chata postavená v 30. letech minulého století od roku 1993 patří a který kvůli jejímu havarijnímu stavu usiluje o její zbourání, dostal od stavebního úřadu v Kašperských Horách demoliční výměr. Informoval o tom mluvčí parku Jan Dvořák. Proti demolici jsou ale například turisté i někteří politici.

Nedávno založený Svazek obcí Křivoklátska na prvním oficiálním sněmu odmítl národní park Křivoklátsko, jehož vyhlášení zamýšlí ministerstvo životního prostředí. Hlavním posláním svazku, jehož členem je dvacet osm obcí, je spolupráce v oblasti ochrany přírody s respektem ke kulturní jedinečnosti regionu.