Ministerstvo zahájilo proces k vyhlášení CHKO v oblasti soutoku Moravy a Dyje

Lokalita Soutok na jihu Moravy se může dočkat vyššího stupně ochrany. Ministerstvo životního prostředí zahájilo proces vyhlášení Chráněné krajinné oblasti. Devadesát dnů bude sbírat připomínky a pak je vyhodnotí. CHKO následně musí vyhlásit vláda. Završily by se tím desetiletí trvající snahy o komplexnější ochranu lužních lesů, které jsou v českém měřítku unikátní.

„Začínáme vyhlašovací proces, kterému předcházely stovky jednání. CHKO znamená opravdu systémový přístup k ochraně přírody a krajiny, aby hodnotné věci zůstaly zachovány pro naše děti a vnoučata, a zároveň to nejde proti zájmu turistického ruchu. Naopak jej dokáže podpořit a usměrnit takovým způsobem, aby turistický ruch mohl fungovat,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Moravská Amazonie si zaslouží vyšší stupeň ochrany. Odborníci po tom volají už delší dobu. Ještě to bude dlouhý proces a věřím, že se v něm podaří případné připomínky obcí vypořádat,“ doplnil hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL).

Celková výměra budoucí chráněné oblasti je téměř sto třicet kilometrů čtverečních a kromě nejjižnějšího cípu jižní Moravy zahrnuje návrh také oblast kolem řeky Moravy k Hodonínu a podél Dyje severně od Břeclavi k Novým Mlýnům, což je podstatná část Lednicko-valtického areálu.

Návrh vymezení CHKO (aktuální verze po červnu 2023)
Zdroj: AOPK ČR

„Návrh nové chráněné krajinné oblasti, stejně jako každá jiná změna, přirozeně vzbuzuje různé otázky. Věříme, že vysvětlováním, osobním jednáním a sdílením zkušeností z jiných CHKO se dařilo různé neodůvodněné obavy uvádět na pravou míru. Podařilo se například vysvětlit, že vyhlášení CHKO nepřinese žádná omezení vstupu. Počítáme také s tím, že by se obdobně jako v Litovelském Pomoraví cíleně tlumily komáří kalamity,“ sdělil Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny, který je zmocněncem pro CHKO Soutok.

Nadějný kompromis

Vyhlášení procesu vítají ekologické organizace, které dlouhodobě upozorňují, že z území mohou zmizet staré porosty i desítky vzácných druhů rostlin a živočichů. Podle Hnutí Duha je stávající návrh nadějným kompromisem.

„Zřízení chráněné krajinné oblasti zajistí jasnou a přehlednou správu území. Přinese příležitosti financovat revitalizační projekty nebo způsoby hospodaření šetrnější k přírodě. Ochrana přírody Moravské Amazonie bude také pojistkou před potenciálními destruktivními stavebními či jinými projekty, jež by zdejší krajinu devastovaly,“ uvedlo hnutí v tiskové zprávě.

První přírodní rezervace byly na Soutoku vyhlášeny už v roce 1949 – současné národní přírodní rezervace (NPR) Ranšpurk a NPR Cahnov-Soutok. Snaha o vyhlášení CHKO trvá od roku 1972.

Původním záměrem bylo rozšířit již existující CHKO Pálava, k tomu nedošlo zejména kvůli nesouhlasu některých místních samospráv. V současnosti je v oblasti vyhlášená Evropsky významná lokalita a další maloplošně chráněné oblasti.

Do aktuálního návrhu zahrnuli pracovníci AOPK požadavky obcí, spolků či majitelů pozemků, předjednávací fáze skončila v červnu. Jak by měla CHKO vypadat, jaké jsou její hranice a jaká bude ochrana přírody, lze nalézt na webu AOPK ČR

Plány na vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) se začaly jasněji rýsovat po roce 1990. Poměrně blízko k vyhlášení měla CHKO Soutok před zhruba deseti lety za vlády premiéra Petra Nečase (ODS), v září 2012 ale ministerstvo životního prostředí nakonec od záměru odstoupilo, důvodem byl odpor lidí a samospráv proti projektu.

Sedmá CHKO od roku 1990

Programové prohlášení současné vlády Petra Fialy (ODS) z ledna 2022 původně obsahovalo záměr vyhlásit v oblasti dokonce národní park – vedle už déle chystaného národního parku Křivoklátsko – nakonec ale už loni v červnu ministerstvo životního prostředí rozhodlo, že bude znovu usilovat o vyhlášení CHKO. Oblast v jihovýchodním cípu České republiky by se mohla stát chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) někdy v průběhu roku 2024.

Chráněná krajinná oblast Soutok by se po svém vyhlášení stala sedmou novou CHKO od roku 1990 po Litovelském Pomoraví (1990), Broumovsku (1991), Železných horách (1991), Poodří (1991), Českém lesu (2005) a Brdech (2016). S rozlohou 12 700 hektarů (127 kilometrů čtverečních) by patřila mezi nejmenší chráněné krajinné oblasti v ČR – největší CHKO Beskydy má 1160 a naopak nejmenší CHKO Blaník jen 40 kilometrů čtverečních. Podobně velká jako plánovaný Soutok je CHKO Český kras s rozlohou 132 kilometrů čtverečních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Řidičům na D5 u Rozvadova se uzavřela většina odpočívky

Ředitelství silnic a dálnic uzavřelo větší část odpočívky na dálnici D5 u Rozvadova ve směru z Německa na Plzeň a Prahu. Řidiči kamionů tak dočasně přišli o stovku míst. Důvodem jsou rozsáhlé úpravy parkoviště, které mají počet stání zvýšit. Modernizace a rozšíření obou částí největší odpočívky v Česku vyjdou na téměř 650 milionů korun.
před 7 hhodinami

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nová pravidla pro letní tábory: méně byrokracie i změny v hygieně

Pro letní dětské tábory letos platí nová pravidla vyplývající z novely hygienické vyhlášky. Pořadatelům mají přinést méně byrokracie. Novinky se týkají zdravotní způsobilosti vedoucích, hygienických zařízení i provozu kuchyně.
před 21 hhodinami

VideoOhrožení dudci chocholatí se vrací, zahnízdili na Hradecku

Po letech úspěšně zahnízdil dudek chocholatý u Hradce Králové a vyvedl zde i mláďata. Podle ornitologů se ohrožený pták vrací hlavně díky obnově pastvin, starých sadů a otevřené krajiny. Ochranáři pracovali na obnově přirozeného prostředí těchto ptáků posledních 25 let. Poprvé za tu dobu ohrožený pták zahnízdil v jedné ze speciálních budek, kterou mu připravili. Vyvedl zde pět mláďat. Dudek je velký zhruba jako kos, zdobí ho černé a bílé skvrny. Jeho nejnápadnějším znakem je ale chocholka. V devatenáctém století se v tuzemsku vyskytoval hojně. Pak téměř vymizel. K jeho návratu mohlo přispět i teplejší počasí. Podle odborníků je možné, že lidé budou moct v následujících letech dudka chocholatého vídat a slýchat v přírodě stále častěji.
před 21 hhodinami

Záchranáři kvůli vedrům hlásí rekordní počty výjezdů, překonávají i covidové maximum

Jihomoravská zdravotnická záchranná služba zaznamenala v pondělí rekordní počet událostí. Lidé jich nahlásili 437, tedy víc než v listopadu 2021 během covidové epidemie. Rekordní počet výjezdů hlásí i Moravskoslezský kraj. Podle záchranářů souvisela velká část zásahů s extrémními teplotami – nejčastěji šlo o kolapsy, úpaly, dehydrataci, ale také úrazy nebo zhoršení zdravotního stavu.
30. 6. 2026Aktualizováno30. 6. 2026

Končí zbraňová amnestie. Lidé odevzdali střílející nůž i minomet

Zbraňová amnestie, při které mohli lidé beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo, je u konce. Vyhlášena byla od ledna na půl roku v souvislosti s novým zbraňovým zákonem. Lidé během ní odevzdali policistům i řadu kuriózních zbraní – například střílející nůž, pevnostní minomet nebo australský kulomet. Přesné výsledky zveřejní Policejní prezidium příští týden, s jistotou ale půjde o tisíce zbraní a desítky tisíc kusů střeliva.
30. 6. 2026Aktualizováno30. 6. 2026

Vedra ohrožují ryby i raky. Rybáři provzdušňují nádrže a čekají na déšť

Na dešťové srážky čekají rybáři po celém Česku. Tropické teploty a dlouhodobé sucho snižují množství kyslíku ve vodě. Rybáři proto na některých místech instalují aerátory nebo mění způsob vypouštění vody, aby zabránili úhynům ryb. Problémy se objevují také u raků říčních.
30. 6. 2026

Evropský pohled