Krajský úřad v Pardubicích zpřísnil emisní limity elektrárny Chvaletice na oxidy dusíku a rtuť. Jsou nižší než žádala, mírnější za mimořádných stavů. Výjimku z emisních limitů se elektrárně stále nepodařilo získat, úřad proto v rozhodnutí o změně integrovaného povolení použil limity podle takzvaných závěrů o BAT, které platí od srpna roku 2021. Rozhodnutí je pravomocné. V minulosti elektrárna uvedla, že pokud emisní výjimku nezíská, hrozilo by i zastavení výroby. Ekologické organizace uvedly, že nové rozhodnutí s možností mírnějších emisních limitů za mimořádných stavů fakticky znamená emisní výjimku a je nezákonné.
Elektrárna rozhodnutí úřadu nechce komentovat, odpověděl její mediální zástupce Petr Dušek. Podle něj je ale po čtyřech letech intenzivního aplikovaného výzkumu elektrárna na nejlepší cestě ke splnění nových emisních limitů na rtuť.
Doposud měla elektrárna v integrovaném povolení emisní limit pro oxidy dusíku 200 miligramů na metr krychlový, nově platí roční průměrná koncentrace 175 miligramů na metr krychlový. U rtuti v minulosti žádný emisní limit neplatil, nyní je stanovena roční průměrná koncentrace na sedm mikrogramů na metr krychlový.
Elektrárna v řízení požádala o zařazení zdroje do režimu provozu v době mimořádných stavů a stanovení specifických emisních limitů pro oxidy dusíku a rtuti po dobu mimořádného stavu. Ten by mohl nastat za krizové situace při problémech se zajištěním dodávek energií v topných sezonách 2022/2023 a 2023/2024 a v souvislosti s aktuální geopolitickou situací.
Po dobu trvání mimořádného stavu jsou stanoveny mírnější limity, což doporučilo i ministerstvo životního prostředí. Při mimořádném stavu může elektrárna vypouštět roční průměrnou koncentraci oxidů dusíku 185 miligramů na metr krychlový, u rtuti platí limit 21 mikrogramů na metr krychlový.
Ministerstvo průmyslu a obchodu 28. června prodloužilo trvání možného mimořádného stavu do konce příští topné sezony, tedy do 31. května 2024.
Elektrárna zároveň od roku 2018 usiluje o výjimku z emisí rtuti a oxidů dusíku, ale stále ji i kvůli odporu ekologických organizací nezískala.
Nová technologie
V minulosti výjimku na šest let vydal krajský úřad v Olomouci a potvrdilo ministerstvo životního prostředí, pobočka Krajského soudu v Olomouci ji však zrušila. Provozovatel elektrárny proti rozhodnutí podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ta však nemá odkladný účinek.
Elektrárna nedávno uvedla, že zatím testuje novou technologii na snížení emisí rtuti. Ve spolupráci s Českým vysokým učením technickým, Vysokou školou báňskou, Západočeskou univerzitou, Ústavem chemických procesů Akademie věd ČR a několika dalšími výzkumnými či průmyslovými společnostmi úspěšně otestovala alternativní aditivum na bázi solného roztoku, které v kombinaci s jinými ekologizačními technologiemi umožní snížit emise rtuti ve spalinách pod požadovanou úroveň.
„Daná metoda se jeví jako velice slibná a máme velkou naději, že se osvědčí i v dlouhodobém provozu. Podstatou řešení bude každopádně kombinace různých technologií, které již v elektrárně úspěšně pracují,“ uvedl v tiskové zprávě generální ředitel Elektrárny Chvaletice Václav Matys.
Prakticky jde o výjimku, kritizují úřad ekologové
Podle ekologických organizací, které fungování elektrárny bez získání výjimky z emisních limitů kritizovaly, je rozhodnutí krajského úřadu protiprávní. Možnost využít mírnějších limitů za mimořádných stavů považují za faktické prodloužení výjimky, které musí podle evropské legislativy projít plnohodnotným procesem, v němž se k záměru může vyjadřovat veřejnost.
„Není to přitom poprvé, co krajský úřad v případě elektrárny Chvaletice rozhodl za zavřenými dveřmi bez účasti veřejnosti. Například v roce 2019 posvětili úředníci částečnou modernizaci dvou bloků elektrárny, a porušili tak podle Nejvyššího správního soudu zákon,“ uvedly ve společné tiskové zprávě organizace Hnutí Duha, Frank Bold, Greenpeace ČR, Zelená pro Pardubicko a Zastavme elektrárnu Chvaletice.
Nevládní organizace se proti rozhodnutí odvolají. Podle nich krajský úřad využil k rozhodnutí stav předcházení nouze v teplárenství, který se však vztahuje pouze na vybrané teplárenské zdroje a zdroje sloužící ke krátkodobé dodávce energií, mezi něž elektrárna Chvaletice nepatří.
Ekologické organizace uvedly, že ministerstvo životního prostředí by nové rozhodnutí krajského úřadu mělo zrušit a nařídit snížení limitů na zákonnou úroveň, elektrárna by pak musela uložené limity začít okamžitě plnit, nebo omezit či zastavit provoz. Ani v případě zastavení provozu či úplného odstavení elektrárny podle nich nebudou nijak zásadně ohroženy dodávky tepla či elektřiny v Česku.
Investice v elektrárně
Chvaletická elektrárna v minulosti podstoupila nákladnou rekonstrukci. Aby dosáhla požadovaných emisních limitů pro rtuť a oxidy dusíku, musela by podle svého staršího vyjádření investovat další vysoké částky, což je podle ní neúměrné poměrně malému snížení emisí.
Chtěla proto na osm let zachovat dosavadní limity, původní výjimka umožňovala vypouštět do ovzduší více rtuti a oxidů dusíku po dobu o dva roky kratší. Elektrárna tvrdila, že pokud výjimku nezíská, bude muset výrobu ukončit, což by ohrozilo stabilitu energetické sítě. Za loňský rok elektrárna vykázala čistý zisk přes miliardu korun.
Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Společnost Severní energetická (Sev.en) elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun. Vloni vyrobila rekordních 4,9 terawatthodiny (TWh) elektřiny.
