Krajský soud v Olomouci

Za rozsáhlou výrobu a distribuci drog v Česku a Polsku uložil olomoucký krajský soud šesti mužům z organizované skupiny pět až třináct let vězení, sedmý dostal podmíněný trest. Nejvyšší trest dostal Norbert Boguslav Wybraniec z Polska, který podle rozsudku zajišťoval dodávku léků s pseudoefedrinem a chemikálií k výrobě pervitinu. Skupina z Šumperska byla dopadena v červnu 2022 během akce s názvem Grate a Finis, kriminalisté ji označili za jeden z největších zásahů na drogové scéně v historii Olomouckého kraje. Podle nich vyrobili nejméně šest a půl kilogramu pervitinu.

Za zneužití dotací čerpaných z evropských i státních prostředků na rekonstrukci zámků v Branné a v Loučné nad Desnou na Šumpersku uložil Krajský soud v Olomouci podnikateli Petru Látalovi 5,5 roku vězení. Podle soudu předkládal poskytovali dotace k proplacení faktury se soupisem stavebních prací, které neodpovídaly realitě. Neoprávněně tak získal z dotací 22,15 milionu a 10,38 milionu korun, část už vrátil. Spolu s ním byly odsouzeny i jeho dvě společnosti Kolštejn a Georgius Denator. Látal vinu po celou dobu procesu odmítal, na místě se odvolal.

Olomoucký krajský soud schválil dohodu o vině a trestu v případě korupce veřejných zakázek Vlastivědného muzea v Olomouci. Bývalý ředitel muzea Břetislav Holásek, někdejší olomoucký radní Miroslav Petřík (ČSSD) a kroměřížský podnikatel Jiří Křeháček dostali tříletý trest s podmíněným odkladem na zkušební dobu pěti let. Součástí dohody je peněžitý trest a náhrada škody. Kauza se týká projektu virtuálního muzea dotovaného z prostředků Evropské unie. Škoda byla vyčíslena na třináct a půl milionu korun. Všem původně hrozila sazba až deset let, uzavřením dohody je tak navrhovaný trest významně nižší.

Olomoucký krajský soud opět odmítl žalobu úřadu veřejného ochránce práv proti územnímu rozhodnutí pro stavbu budovy Šantovka Tower blízko městské památkové rezervace v Olomouci. Investor kvůli žalobě a odkladnému účinku dosud nemohl požádat o stavební povolení. Krajský soud se případem začal znovu zabývat poté, co Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil jeho předchozí verdikt, jímž žalobu ombudsmana v březnu 2022 odmítl. Soudci i tehdy dospěli k závěru, že ochránce práv neprokázal k jejímu podání závažný veřejný zájem. Ombudsman Stanislav Křeček řekl, že pravděpodobně podá další kasační stížnost.

Krajský soud v Olomouci zamítl žalobu spolku Děti Země proti rozhodnutí ministra dopravy Martina Kupky (ODS), kterým byla v prosinci 2022 potvrzena právní moc stavebního povolení na budování posledního úseku dálnice D1 u Přerova. Dopravní stavba tak může pokračovat podle harmonogramu. Desetikilometrová část dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi má být zprovozněna v březnu 2026. Na sociální síti X to oznámil šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Stavba D1 u Přerova byla zahájena loni v lednu, stát má téměř sedm miliard korun.

Krajský soud v Olomouci potvrdil tresty trojici policistů za zmanipulované vyšetřování dopravní nehody v Přerově. Podle rozsudku jeden z nich způsobil nehodu pod vlivem alkoholu a dva jeho kolegové mu poskytli krytí. Oba se tak dopustili podle soudu zneužití pravomoci úřední osoby a kromě podmíněného trestu jim soud uložil také čtyřletý zákaz činnosti. Policista, který podle rozsudku nehodu způsobil, dostal podmíněný a peněžitý trest. Policisté jsou momentálně mimo službu. K soudu nepřišli s tím, že jsou zaneprázdněni.

Olomoucký krajský soud znovu otevřel kauzu Vidkun, ve které jsou obžalováni bývalý olomoucký policejní náměstek Karel Kadlec, vlivný podnikatel Ivan Kyselý a bývalý hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD). V červenci 2021 je soud potrestal podmíněnými a peněžitými tresty, kauzu mu však vrátil vrchní soud. Jediným svědkem je šéf hospodářské kriminální služby Radek Petrůj, který byl obžaloby už dříve zproštěn. Žalobce v úterý navrhl obžalovaným přísnější právní kvalifikaci. Podle něj šlo o masivní únik informací z trestních řízení. U Kadlece žádá, aby ho soud potrestal i za přijetí úplatku, kde je sazba pět až 12 let vězení.

Olomoucký krajský soud bude muset znovu rozhodnout o výjimce z emisních limitů pro chvaletickou elektrárnu. Původně ji zrušil, ale nyní mu případ vrátil Nejvyšší správní soud. Ten uvedl, že se nedomnívá, že by emisní výjimka mohla způsobit závažné znečištění životního prostředí, případně ohrozit vysokou úroveň ochrany životního prostředí.

Před olomouckým krajským soudem stanulo sedm lidí obžalovaných v souvislosti s výrobou pervitinu a distribucí drogy v Česku a Polsku. Šest obžalovaných pochází ze Šumperska, jeden z Polska. Polák Norbert Boguslav Wybraniec podle státního zástupce zajišťoval dodávku lékových přípravků s pseudoefedrinem a chemikálií potřebných k výrobě pervitinu. U soudu Wybraniec prohlásil, že z Polska do Česka žádné léky ani chemikálie nedovážel a s výrobou narkotik neměl nic společného.

Krajský úřad v Pardubicích zpřísnil emisní limity elektrárny Chvaletice na oxidy dusíku a rtuť. Jsou nižší než žádala, mírnější za mimořádných stavů. Výjimku z emisních limitů se elektrárně stále nepodařilo získat, úřad proto v rozhodnutí o změně integrovaného povolení použil limity podle takzvaných závěrů o BAT, které platí od srpna roku 2021. Rozhodnutí je pravomocné. V minulosti elektrárna uvedla, že pokud emisní výjimku nezíská, hrozilo by i zastavení výroby. Ekologické organizace uvedly, že nové rozhodnutí s možností mírnějších emisních limitů za mimořádných stavů fakticky znamená emisní výjimku a je nezákonné.

Rozhodnutí v kauze Vidkun bylo předčasné, olomoucký krajský soud musí znovu přehodnotit důkazy. Stojí to v usnesení Vrchního soudu v Olomouci, které už obdržely všechny strany. Odvolací soud rozsudek, v němž byli potrestáni podmínkou exnáměstek olomouckého krajského policejního ředitele Karel Kadlec, vlivný podnikatel Ivan Kyselý a bývalý hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil (ČSSD), v únoru zrušil a věc vrátil na kraj. Odůvodnění bylo zveřejněno v těchto dnech. Soudce krajského soudu Martin Lýsek řekl, že jednání nařídí zřejmě na září.

Olomoucký krajský soud zprostil obžaloby obžalované v kauze údajně zmanipulovaných veřejných zakázek na informační systémy. Podle soudce se ničeho protiprávního nedopustili. Jedná se o čtyřiadvacet lidí a firmy Tesco SW a Eunice Consulting. Žalobce pro všechny navrhoval tresty od pěti do osmi a půl roku a žalovaným firmám peněžité tresty v řádu milionů korun a zákaz účasti ve veřejné soutěži. Rozsudek není pravomocný, žalobce se na místě odvolal.

Za zpronevěru 14,6 milionu korun z účtu jedné z olomouckých základních škol potrestal Krajský soud v Olomouci bývalou účetní školy Helenu Vávrovou čtyřmi lety vězení. Uhradit musí také veškerou škodu, kterou způsobila. Soud tak schválil dohodu o vině a trestu, kterou obžalovaná během jednání uzavřela se státním zástupcem. Podle obžaloby sedmapadesátiletá žena peníze zaslala virtuálnímu zahraničnímu příteli, který se vydával za amerického lékaře. Školu svým jednáním přivedla do finančních problémů, pomoci jí nakonec muselo město. Rozsudek je pravomocný.

Olomoucký vrchní soud potvrdil rozsudek v případu Jiřího Večeře známého z kauz lehkých topných olejů (LTO), který byl souzen za podvody s půjčkami se škodou 1,2 milionu korun. Podle rozsudku peníze vylákal od roku 2012 pod smyšlenými legendami od svých známých. Odvolací soud se ztotožnil s vinou i s rozhodnutím krajského soudu, který Večeřovi trest neuložil s tím, že za obdobný trestný čin si už odpykává čtyřletý trest vězení, který je dostatečný. Zamítl tak odvolání žalobkyně i obžalovaného.

Krajský soud v Olomouci otevřel rozsáhlý případ investičních podvodů, ve kterých přišlo o své peníze podle obžaloby přes dvě stě lidí. Zodpovídá se z nich Aleš Vrubel z Přerova, státní zástupkyně vyčíslila škodu na víc než 196 milionů korun. Lidé podle obžaloby muži, který jim sliboval zhodnocení financí, svěřili částky v řádu statisíců až milionů korun. Vzhledem ke škodě velkého rozsahu muži hrozí pět až deset let vězení. Vrubel vinu odmítl, řekl, že šlo o jeho dlouhodobé klienty a dlouhodobé vztahy s obrovským množstvím smluv a nikoho nepodvedl.

Za smrt mladíka, jehož tělo bylo nalezeno na faře v Chudobíně na Olomoucku, uložil ve středu olomoucký krajský soud Miroslavu Vepřekovi devět let vězení. Odsouzen byl za zabití. Je to jeho v pořadí čtvrtý rozsudek, naposledy krajský soud muže potrestal v srpnu 2021 za vraždu a uložil mu 17 let vězení. Šestadvacetiletý dosud netrestaný muž se k činu doznal, soudy se ale nemohly dosud shodnout na právní kvalifikaci, od které se odvíjí výše trestu – zda šlo o vraždu nebo zabití. Objasnění případu komplikoval i fakt, že se incident odehrál bez svědků.

Pardubický kraj zahájil řízení s elektrárnou ve Chvaleticích ohledně dodržování emisních limitů. Bude zjištovat, kolik elektrárna vypouští do ovzduší rtuti a oxidu dusíku, pro které stále nemá platnou výjimku. Projednává ji Krajský soud v Olomouci. Ústavní soud ale už potvrdil, že než nižší instance rozhodne, výjimka z emisních limitů pro elektrárnu neplatí, krajští úředníci v Pardubicích proto musejí jednat.

Olomoucký krajský soud potrestal pět mužů za padělání a pozměnění peněz tresty v rozpětí od šesti do devíti let. Šestého muže ze Slovenska zprostil obžaloby. Podle rozsudku se muži s napojením na italskou zločineckou organizaci chystali v roce 2014 tisknout eurobankovky a české koruny. Vytvořili ale jen zkušební bankovky, výroba nakonec nezačala, organizátoři z Itálie byli na Slovensku zadrženi. Rozsudek není pravomocný.

Znalec Jiří Klicpera musí zaplatit devět tisíc korun kvůli svým mediálním výrokům v kauze otravy řeky Bečvy. Ministerstvo spravedlnosti mu uložilo pokutu kvůli porušení mlčenlivosti, řekl ČT mluvčí resortu Vladimír Řepka. Klicpera s pokutou nesouhlasí, odvolávat se proti ní ale nebude. Ministerstvo znalci vyčítalo, že v médiích naznačoval, kdo je nebo není viník havárie.

Případ otravy řeky Bečvy v roce 2020, při kterém uhynuly desítky tun ryb, se vrací k Okresnímu soudu ve Vsetíně. Krajský soud v Olomouci vyhověl stížnosti státního zástupce proti vrácení případu k došetření. Vyplývá to z údajů dostupných v databázi Infosoud. Případ dozoruje žalobce Jiří Sachr, který v březnu obžaloval společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího ředitele Oldřicha Havelku.

Případ vraha manželů z Přerova míří k Nejvyššímu soudu. Odsouzený Pavel Nárožný podal dovolání proti doživotnímu trestu. Ten mu uložil Vrchní soud v Olomouci na konci minulého roku. Informaci České televizi potvrdila mluvčí Krajského soudu v Ostravě Martina Schwettrová. Nárožný zavraždil svého otce a jeho manželku v roce 2009, jejich těla se dodnes nenašla. Od začátku procesu vinu popírá. Doživotní trest zahrnuje i pravomocný rozsudek za přípravu vraždy jeho tety v délce 13 let.

Vrchní soud v Olomouci uložil doživotní trest Pavlu Nárožnému za vraždu manželů z Přerova, vyhověl tak žalobci, který nejvyšší trest požadoval. Ostravský krajský soud šestačtyřicetiletému muži původně uložil výjimečný souhrnný trest 25 let vězení. Obžalovaný vinu po celou dobu desetiletého procesu odmítal a žádal zproštění. Uložený trest zahrnuje i jeho předchozí pravomocné odsouzení za přípravu vraždy jeho tety v délce 13 let. K dvojnásobné vraždě došlo v roce 2009, těla manželů se však dodnes nenašla.

Olomoucký krajský soud potvrdil podmíněné tresty manželům Stanislavu a Petře Pumprlovým za napadení skupiny romských dětí v zámeckém parku v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku. Podle soudu jsou výpovědi dětí věrohodné, zamítl tak odvolání obžalovaných. Ve sledované kauze z předloňského roku byla dvojice odsouzená Okresním soudem v Přerově za ublížení na zdraví, výtržnictví a hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob.

Olomoucký krajský soud v pondělí vyslovil vinu v kauze rozsáhlých podvodů s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí, ve které čelí obžalobě praktický lékař Vladimír Líčeník a lékárník Luděk Konvička. S recepty muži podváděli podle obžaloby šest let, škodu žalobce vyčíslil na 11,5 milionu korun, část případů soud vyloučil k samostatnému projednání. Kauzou se soud zabýval téměř pět let, vyslechl kvůli ní přes šest set svědků. Právě kvůli rozsáhlosti případu bude soudce Eduard Ondrášek číst rozsudek rekordní tři dny. Tresty by měly přijít na řadu až v pátek, třetí den dalšího nařízeného líčení.